Pchjongjang, 21. listopadu čučche 108 (2019) (KCNA) – Přípravy mimořádného summitu zemí ASEAN, který bude zahájen 25. listopadu v Pusanu v jižní Koreji, údajně vstupují do závěrečné fáze.
5. listopadu nám jihokorejský prezident Mun Če In zdvořile zaslal osobní dopis, v němž upřímně pozval předsedu Komise pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky, aby se zúčastnil mimořádného summitu.
Není důvod, abychom za to nebyli vděční, pokud osobní dopis odráží upřímnou důvěru v předsedu Komise pro státní záležitosti a pozvání sleduje upřímné očekávání. Víme, že jižní strana na nejvyšší úrovni dokončila všechny přípravy na přijetí související s cestou předsedy Komise pro státní záležitosti do Pusanu, včetně bezpečnosti a protokolu, a těší se na ni.
Chápeme úzkost a trápení prezidenta Mun Če Ina, který se snaží nepropást tuto šanci a vytvořit nový rozhodující okamžik a podmínky pro zlepšení současných mezikorejských vztahů. Potvrzuje to skutečnost, že prezident Mun Če In poslal osobní dopis a poté několikrát naléhavě požádal o vyslání alespoň zvláštního vyslance, pokud by nepřijel předseda Komise pro státní záležitosti.
Zamračená obloha jižní Koreje je však vůči mezikorejským vztahům velmi skeptická a jihokorejské orgány se stále nezbavily chybného stanoviska při řešení všech otázek mezi severem a jihem, když se spoléhají spíše na vnější síly než na národní spolupráci. To je dnes krutou skutečností.
Dokonce se v tuto chvíli takzvaný „ministr sjednocení“ vydal na žebravou cestu do USA spojenou s otázkou mezikorejských vztahů. Je nepravděpodobné, že něco bude projednáno a rozhodnuto s takovým partnerem, který úplně ztratil nezávislost a samostatný postoj a svěřuje vše vnějším silám.
Předseda Kim Čong Un a prezident Mun Če In s manželkami na Pektusanu 20. 9. čučche 108 (2019)
Lidová moudrost říká, že upřímný požadavek může vidět i slepý. Vše potřebuje svůj vhodný čas a místo. Jsme nuceni přemýšlet, zda je současný okamžik vhodnou dobou pro setkání nejvyšších vůdců severu a jihu.
Ze zpráv vysílaných ve světě víme dostatečně dobře, že smýšlení jihu o nás není čisté. Konzervativní síly jižní Koreje urážejí současný režim jako „pro-severní“ a „levicový“, a v důsledku toho povykují o „vypovězení mezikorejských dohod“ a více než kdy jindy se uchylují k obviněním a útokům proti nám. Dokonce jsou slyšet takové nesmysly, jako je „změna režimu na severu“ a „vedení severu ke kolapsu“, které se předchozí režimy neodvážily vyslovit. Je nepochybné, že setkání mezi severem a jihem by mělo v tuto chvíli smysl jako zalévání suchého stromu.
Jihokorejské orgány nejsou schopny podniknout žádné kroky, ačkoli je likvidován s obtížemi připravený teplý závan usmíření a spolupráce. Pokud si myslí, že je možné snadno a okamžitě změnit současnou vážnou situaci pouhým jedním dopisem, vážně se mýlí. To je náš názor.
Nemůžeme než se zeptat jižní strany, jaké vztahy mezi severem a jihem chce ukázat četným pozvaným zahraničním hostům, kteří se vůbec nezajímají o osud a budoucnost našeho národa. Nyní je situace taková, že je obtížné ji zlepšit, jak se říká, dokonce i trojitým klepáním na dveře učitelského domu se sebekritikou a omluvou za provinění.
Nikdy nebudeme se zavřenýma očima následovat nečistý pokus jižní strany předstírat, že pokračuje dialog mezi hlavami severu a jihu, ačkoli nedošlo k urovnání základních otázek mezi severem a jihem, otázek týkajících se národa, a pokládat severojižní otázku do kouta „nové jižní politiky“, jíž se řídí.
Jak je možné srovnávat setkání, podávání si rukou a fotografování na hlučném mezinárodním setkání s historickým okamžikem, kdy se nejvyšší vůdci severu a jihu vzali za ruce a zvedli je do výše na Pektusanu, posvátné hoře národa?
Předseda Kim Čong Un a prezident Mun Če In v sekretariátu Ústředního výboru Korejské strany práce 18. 9. čučche 108 (2019)
Protože nebyl splněn ani jeden ze slibů daných v Pchanmundžomu, Pchjongjangu a na Pektusanu, byl by v současnosti mezikorejský summit zbytečný jako pouhá formalita. To je náš postoj.
Kromě toho je příliš pozdě, aby naříkali nad současnou krizí, které čelí mezikorejské vztahy, až si uvědomí její důvod. V tuto chvíli, aniž by si vzala ponaučení z neúspěchu maximální závislosti na USA, navrhla jižní strana diskutovat o mezikorejských vztazích na nevhodném místě na jevišti multilaterální spolupráce. To jen budí naše pochybnosti.
Pokud děti uvažují na stavění vejce na roh vola, lze to připsat jejich naivitě. Ale tito lidé, kteří se chopili kormidla jižní Koreje, se rozhodli meditovat o tom, jak nakreslit obrázek na vodě, vzdáleni přemýšlení o svých špatných činech a neúspěších a o tom, jak lze zlepšit vztahy mezi severem a jihem a kdy opět rozkvete květ usmíření a spolupráce.
Ještě jednou jasně říkáme, že je nutno moudře zvolit čas a místo, má-li být vše dobře provedeno. Pokud druhá strana nerozumí této logice, pak je nepravděpodobné, že by se s ní dosáhlo dobrého výsledku, i kdyby k setkání došlo stokrát nebo tisíckrát.
Zdá se, že neexistuje jiný způsob než trpělivě pozorovat, kdy se začne vyvíjet a vyrůstat z tak neúrodné duševní půdy nezávislé rozhodnutí.
Jsme vděčni za důvěru a upřímnost jižní strany, ale doufáme, že pochopí, proč jsme nenašli vhodný důvod pro cestu předsedy Komise pro státní záležitosti do Pusanu.
Předseda Kim Čong Un a prezident Mun Če In v čele delegací severu a jihu v Pchanmundžomu 27. 4. čučche 107 (2018)
Korejská ústřední tisková agentura – KCNA, http://www.kcna.kp
