Skip to content

Politika KLDR očima ostatních socialistických států (1955–1989) – 20. část

1973 – zlepšení vztahů s Čínou a kapitalistickými státy

 

*

 

1. února 1973, velvyslanectví NDR v KLDR o rozhovoru s radou velvyslanectví SSSR soudruhem Denisovem: vzájemná chvála ČLR a KLDR a rozvoj obchodních vztahů s kapitalistickými státy

 
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/note-conversation-ussr-embassy-counselor-comrade-denisov-22-january-1973-ussr-embassy

 

Kim Ir Sen s Teng Siao-pchingem při návštěvě Pekingu v dubnu 1975. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

 

(…) Číňané touží využít nacionalistických tendencí v KLDR a integrovat je do zahraniční politiky ČLR.

 

To se projevilo zvláště v souvislosti s oslavami 60. narozenin Kim Ir Sena. Číňané chtějí prokázat pevnost čínsko-korejských vztahů několika způsoby. Ve svém tisku publikují mnoho článků o KLDR, např. projevy Kim Ir Sena. Nyní Číňané také publikují své vlastní články na podporu postojů KLDR k zahraniční a domácí politice. Uvádějí, že KSP uplatňuje marxismus-leninismus tvůrčím způsobem.

 

Poté, co jsme si v minulosti všimli, jak se Číňané zdráhali tleskat politice KSP, je nyní zřejmé, že v průběhu roku 1972 podporovali a chválili velkolepé myšlenky čučche a kult osobnosti v KLDR. Nyní Číňané prohlašují, že KLDR se proměnila v mocný socialistický stát a silné předmostí, s velkým příspěvkem k osvobození národů. Z jejich pohledu KLDR podporuje čínskou linii zahraniční politiky. V projevech, článcích a telegramech KLDR podporovala závěry 9.  sjezdu strany a 2. plenárního zasedání KS Číny, „kulturní revoluci“ a „skvělé úspěchy“, kterých Čína dosáhla.

 

Výměna delegací mezi oběma zeměmi se výrazně zvýšila. Čínské delegace, dokonce i turistické skupiny, přijímá Kim Ir Sen nebo Pak Song Čchol. Během jejich pobytu se šíří protisovětská literatura. Například během návštěvy čínské delegace (členové strany na dovolené) v září 1972 vyšel v KLDR celý protisovětský článek z „Hong-pi“ („Rudého praporu“), číslo 6/72.

 

Dnes hraje ČLR důležitou roli v zahraniční politice KLDR. Mnoho delegací ze zemí Asie a Afriky navštěvujících Peking poté pokračuje do Pchjongjangu. (…)

 

Korejská propaganda silně oslavuje ČLR jako „mocnou socialistickou velmoc“. (…)

 

V ekonomických záležitostech se vztahy mezi KLDR a ČLR také vyvíjejí dobře. Již v prosinci 1972 byl podepsán obchodní protokol na rok 1973. Objem obchodu mezi oběma zeměmi činí zhruba 180 milionů rublů. Mezi oběma zeměmi bylo v roce 1972 uzavřeno mnoho smluv a dohod, například v oblasti ekonomicko-technologické spolupráce, rybolovu, zásobování energií, zemědělství a mezi Akademiemi věd. Úzká a aktivní spolupráce existuje také ve vojenské oblasti. Mnoho vojenských specialistů ČLR sídlí v KLDR.

 

Velmi silně se rozvíjejí i kulturní vztahy a také sportovní. Probíhají výměny mládežnických a ženských delegací.

 

Jasným znamením pro stále užší vztahy je zpravodajství v tisku. V roce 1972 vydal „Rodong sinmun“ více než 600 různých článků o Číně, tj. asi dva články denně.

(…)

 

  • V roce 1970 KLDR přepravila 13 tun zlata do Francie do Francouzské banky pro severské země. V roce 1971 to bylo ještě 15 tun zlata, během prvních deseti měsíců roku 1972 jen 6,5 tuny. Objem přepravy přímo do Paříže se však sníží, protože KLDR nyní vyváží zlato přes Hongkong. [Denisov] nyní očekává asi 25 tun přepravených do Francie a Japonska přes Kanton a Hongkong. To je důvod, tvrdil soudruh Denisov, že západní země tak touží podepsat hospodářské dohody s KLDR. Náklady na ropnou rafinérii, kterou v KLDR postaví Francie, Rakousko a Západní Německo, dosahují 65 milionů amerických dolarů.

 

Francie staví v KLDR tři lokality, ve Wonsanu bude 180 francouzských specialistů. Pokud Denisov ví, smlouvy mezi Francií a KLDR obsahují úrokové sazby mezi 5 a 6 procenty.

 

  • KLDR poskytla Chile úvěr ve výši 5 milionů amerických dolarů (zdrojem této informace je zřejmě chilský charge d’affaires v KLDR).

 

  • Koncem ledna se očekává obchodní delegace z Japonska o 56 lidech. Údajně je zastoupeno 13 různých japonských bank a společností. Delegace prý dorazí s povolením od japonské vlády podepsat obchodní a platební podmínky, jakož i smlouvy o výstavbě výrobních míst a způsobu jejich financování. Diskutují prý také o stavbě lodí.

 

Vývoj ekonomických vztahů mezi KLDR a Japonskem je také jedním z důvodů, proč KLDR již nepublikuje kritiku Japonska. V roce 1972 činil objem obchodu mezi Japonskem a KLDR 120 milionů amerických dolarů, v roce 1973 prý vzroste na 180 milionů amerických dolarů.

 

Zde soudruh Denisov poznamenal, že dnes je již obchod mezi Japonskem a KLDR větší než mezi KLDR a socialistickými zeměmi, kromě SSSR a Číny. To je nebezpečná tendence, kterou musíme stále více brát v úvahu, protože exportní kapacity KLDR jsou velmi omezené.

 

 

Merten

poradce velvyslanectví

 

*

 

1. února 1973, velvyslanectví NDR v KLDR: Teze o současném stavu vztahů mezi KLDR a ČLR

 

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/theses-present-state-relations-between-dprk-and-prc

 

Kim Ir Sen se seznamuje s výukou nových žáků, září 1972. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

Není pochyb o tom, že Korea je v plánech čínského vedení na předním místě.

 

  1. (…) Čínské vedení využívá jak tradičních vazeb, tak nacionalistické politiky vedení KSP. Roli hrají také historické, geografické a ideologické společné rysy. Snahy čínského vedení o upevnění svých pozic ve vztazích ke KLDR nebyly neúspěšné, jak je patrné z rychlého rozvoje bilaterálních a ekonomických vztahů, spolupráce ve vojenské oblasti i rozvoje stranických vztahů. (…)

 

Hlavním cílem čínského vedení je bezpochyby přerušit vztahy KLDR se Sovětským svazem a ostatními zeměmi Varšavské smlouvy a přiblížit KLDR vlastní politice.

 

2. Vedení KSP je v současné době ochotno učinit zásadní ústupky vůči politice čínského vedení. Na rozdíl od interních poznámek předních jednotlivců KLDR, že ke vztahům se SSSR a ČLR přistupují na stejné úrovni, skutečná politika ukazuje preferenci ČLR.

 

KLDR nedávno opakovaně vyjádřila svou vysokou úctu k zahraniční a domácí politice čínského vedení prostřednictvím projevů, článků a telegramů. U příležitosti 45. výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády 1. srpna 1972 a 23. výročí založení ČLR 1. října 1972 byla role ČLR charakterizována v projevech, telegramech a článcích jako „silná socialistická velmoc“ a jako „mocná majestátní antiimperialistická síla v Asii“ se stanoviskem „pevně na principech proletářského internacionalismu, která aktivně podporuje boj všech revolučních národů Asie a celého světa proti agresi amerického imperialismu“. „Aktivní mírotvorná zahraniční politika ČLR“ je definována jako „hlavní příspěvek k zajištění míru v Asii a ve světě a k posílení antiimperialistických revolučních národů světa“.

 

Korejci uznávají kurs čínského vedení, jak byl vyhlášen během 9. sjezdu a 2. plenárního zasedání [KS Číny], „velkou proletářskou kulturní revoluci“ a Maa jako „velkého vůdce čínského lidu“. (Je třeba zmínit, že v letech 1965 až 1969 se korejské vedení opakovaně distancovalo od politiky čínského vedení, zejména od kulturní revoluce.)

 

3. Zahraniční politika KLDR se do značné míry shoduje se zahraniční politikou čínského vedení. Například mnoho delegací zejména z afroasijských zemí navštěvuje KLDR po pobytu v ČLR a naopak. (…)

 

Stejně jako se zlepšily vztahy mezi ČLR a Jugoslávií, zlepšila KLDR své vztahy s Jugoslávií. Stejnou tendenci lze pozorovat ve vztazích mezi KLDR a Japonskem.

 

Existují také náznaky, že KLDR chce zlepšit své vztahy s Albánií. Tyto tendence naznačují, že [stejně jako Čína] KLDR usiluje o posílení svých pozic na Balkáně.

 

4. Na základě skutečnosti, že antisovětismus je hlavním prvkem mezinárodní politiky čínského vedení, má ČLR pravděpodobně za cíl dotlačit KLDR k protisovětské linii a získat ji, aby plně podpořila čínskou politiku. Čínské vedení se proto ve vztazích s KLDR snaží vyhnout všemu, co by mohlo vést k problémům (jako v otázkách hranic, říční plavby atd.). Hora Pektu jako „národní symbol“ KLDR se dnes setkala s tichým souhlasem (…).

 

Hora Pektu (Pektusan). Zdroj: Korejská ústřední tisková agentura – kcna.kp, 2019

 

5. Navzdory dobrým vztahům mezi KLDR a ČLR však existují i výhrady, logicky pramenící z čínského nacionalismu a velmocenského šovinismu. Svým neustálým naléháním na „nezávislost“ a „soběstačnost“ KLDR nepochybně vysílá zprávu do ČLR, že [KLDR] není ochotna se zcela podřídit čínským zájmům. Korejské vedení chce zřejmě zachovat určitý manévrovací prostor pro své vztahy se Sovětským svazem a našimi zeměmi.

 

6. Z hlediska obchodu se v posledních letech rozšířily i vztahy mezi KLDR a ČLR. Ve srovnání s rokem 1971 se obchod v roce 1972 zvýšil o 20 procent. (…) I přes normalizaci obchodních vztahů mezi oběma zeměmi je pozoruhodné, že ekonomický rozvoj KLDR závisí do značné míry na podpoře Sovětského svazu a ostatních zemí Varšavské smlouvy (úvěry). To platí i pro dodávky moderní vojenské techniky.

 

7. Propaganda a šíření ideologie Kim Ir Sena (která stojí v protikladu k marxismu-leninismu), zejména v zemích „třetího světa“, nahrává objektivně zájmům čínského vedení.

 

8. Čínské vedení, stejně jako Spojené státy, má v současné době zájem snížit napětí na Korejském poloostrově s cílem získat manévrovací prostor pro další oblasti, jako je Evropa nebo Blízký východ. Z toho důvodu čínské vedení vyjadřuje určitý zájem o politiku sjednocení KLDR a využívá toho, že korejští vůdci povyšují národní zájmy nad zájmy mezinárodní.

Merten

poradce velvyslanectví

 

 

*

28. března 1973, velvyslanectví NDR v KLDR k rozhovoru s 1. tajemníkem velvyslanectví SSSR soudruhem Kurbatovem: Čína nechce sjednocenou Koreu ani odchod amerických vojsk

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/note-conversation-comrade-kurbatov-1st-secretary-ussr-embassy-26-march-1973-ussr-embassy

 

Kim Ir Sen s Čou En-lajem v Pekingu v dubnu 1975. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

 

(…) Sovětští soudruzi v Pekingu včetně soudruha Tolstikova jsou pevně přesvědčeni, že Číňané nemají zájem na sjednocení Koreje.

 

Existují fakta, která tento názor podporují. Příčiny nezájmu Číny o sjednocenou Koreu jsou v tom, že sjednocená Korea s 50 miliony obyvatel by se stala důležitým politickým faktorem a ještě silněji by zdůraznila svou nezávislost. Navíc by ji vedl muž jako Kim Ir Sen, který by neomezoval své vůdčí ambice na Koreu.

 

Čínská politika si klade za cíl mít podél svých hranic malé země. O rozdělení Vietnamu, Kambodže a Laosu by proto měla zájem i Čína.

 

Ačkoli čínská propaganda podporuje KLDR ohledně sjednocení země a stažení amerických jednotek z Jižní Koreje, Čína je připravena podporovat severokorejské požadavky pouze tehdy, pokud KLDR podporuje postoje a politiku Číňanů. Číňané by podpořili sjednocení Koreje, pouze pokud by měli záruky, že sjednocená Korea bude následovat pročínský kurs.

 

Je pozoruhodné, že ČLR zvyšuje tlak na KLDR, aby ji dotlačila k pročínskému kursu. KLDR v současné době podporuje ČLR například v otázkách zahraniční politiky, jako je čínská politika vůči kapitalistickým státům.

 

Rozpory jsou však i ve vztazích mezi ČLR a KLDR. Například zatím neexistuje žádná dohoda o řešení otázek hranic. Obě země mají také odlišné postoje ohledně role Sovětského svazu. Obě země však mají zájem se těchto otázek ve svých dvoustranných rozhovorech nedotýkat. Číňané sledují především své vlastní zájmy. Zdá se, že KLDR není plně spokojena s výsledky návštěvy Ho Tama v Pekingu. ČLR se nehlásí k zájmům KLDR ve všech ohledech, jako je otázka stažení amerických jednotek z Jižní Koreje. Od čínských jednání s Kissingerem zřejmě KLDR očekávala více. Číňané prý dostatečně netrvali na stažení amerických jednotek z Jižní Koreje.

 

Velkou pozornost je také třeba věnovat tomu, jak by mohly vzniknout budoucí vztahy mezi ČLR a Jižní Koreou.

 

Soudruh Kurbatov také oznámil, že ho vedoucí oddělení pro SSSR Ministerstva zahraničí KLDR informoval: U příležitosti 25. výročí založení KLDR 9. září se uskuteční velkolepé akce a plánuje se pozvat stranické a vládní delegace ze socialistických zemí.

 

Merten

poradce velvyslanectví

*

 

16. července 1973, MZV NDR: O návštěvě stranické a parlamentní delegace PLR v KLDR

 

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/visit-prp-party-and-parliamentary-delegation-dprk

 

Kim Ir Sen na návštěvě Lidové komuny čínsko-korejského přátelství v okrese Ta-sing (dnes obvod Pekingu) v dubnu 1975. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

Mezi 30. květnem a 5. červnem 1973 navštívila KLDR stranická a parlamentní delegace PRP vedená soudruhem Stanislawem Kaniou, kandidátem politbyra a tajemníkem Ústředního výboru PSDS [Polské sjednocené dělnické strany]. Jak informoval zástupce vedoucího mezinárodního oddělení PZPR soudruh Suika, delegace neměla žádné pokyny k řešení konkrétních otázek bilaterální spolupráce. Návštěva měla za cíl spíše shromažďování informací o postojích KLDR k důležitým otázkám současného mezinárodního vývoje.

 

Návštěva byla považována za užitečnou. Podařilo se jí poznat korejské pozice. To však nebyl výsledek oficiálních jednání. Zde zástupci KLDR odpovídali na otázky z polské strany pouze obecně a stereotypně. Z toho důvodu se polská delegace rozhodla využít plánovanou zdvořilostní návštěvu u Kim Ir Sena k získání dalších informací. Rozhovor trval asi 3,5 hodiny. Jak poznamenal soudruh Suika, byla to upřímná řeč a Kim Ir Sen se ukázal jako otevřený a racionální člověk. Soudruh Suika dodal, že v KLDR existuje pevně strukturovaný systém informací. I členové politbyra pouze opakují výroky Kim Ir Sena, aniž by je mohli komentovat. Všechna prohlášení, která Kim Ir Sen učinil během našeho setkání, byla stenografována a distribuována v aparátu Ústředního výboru KSP jako skutečné politické instrukce. Den po setkání s Kimem polští soudruzi zaznamenali změny v pozicích svých partnerů a mnoho otázek bylo nyní komentováno stejnými frázemi, které Kim Ir Sen použil během setkání.

 

[…] Kim Ir Sen vysvětlil, že KLDR a KSP měly a mají spory s ČLR a KS Číny. Ještě před kulturní revolucí nebyla podporována ani teze „nechat vykvést 100 květin“, ani hnutí lidových komun, ani označení Sovětského svazu jako „imperialistické země“. SSSR je první zemí socialismu, revoluce pochází odtud. Korea se od Sovětského svazu poučila o marxismu-leninismu a principech budování socialismu. ČLR vyvinula tlak na KLDR, ale my jsme se neohnuli. Nazývali nás revizionisty. Podél hranice Číňané instalovali reproduktory vyzývající náš lid, aby opustil revizionistický režim Kim Ir Sena. KLDR na to nereagovala: „To z nás nedělá oportunisty, ale jen vytrvalé marxisty-leninovce. Na severu má KLDR jako sousedy dva velké socialistické státy. Na jihu je imperialistické Japonsko a více než milionová armáda našeho nepřítele. Pokud budeme naznačovat špatné vztahy s našimi socialistickými sousedy na severu, oslabí to naši pozici vůči nepříteli na jihu. Vy [Poláci] jste daleko, ale my máme hranici s ČLR.

 

KSP měla pozvání na nedávný sjezd strany v Albánii, ale nevyslala delegaci, protože předpokládala útoky proti Sovětskému svazu a také proti Polsku. A skutečně, na sjezdu vystoupil předseda [promaoistické okrajové exilové] „Komunistické strany Polska“.

 

Delegace KSP, která se zúčastnila Ho Či Minova pohřbu [v září 1969], jednou vedla rozhovory v Pekingu na zpáteční cestě. Na programu bylo zlepšení vztahů s ČLR. Korejská strana uvedla dvě základní podmínky, aby toho dosáhla.

 

  • Nezasahování do vnitřních záležitostí KLDR – včetně demontáže reproduktorů podél hranice;
  • Nezasahování do vztahů KLDR se Sovětským svazem.

 

ČLR přijala obojí a od té doby se vztahy zlepšily. KLDR nepovoluje na svém území žádné urážky ani SSSR, ani ČLR. KLDR chce udělat vše, co je v jejích silách, pro jednotu komunistického světového hnutí a socialistických států.

 

(…)

 

*

 

13. září 1973, velvyslanectví NDR v KLDR: Informace o hodnocení 10. sjezdu KS Číny v KLDR

 

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/information-about-appraisal-10th-ccp-party-congress-dprk

 

Kim Ir Sen na návštěvě Nankingské továrny na mikropřístroje, duben 1975. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

Rozsáhlé hodnocení 10. sjezdu KS Číny v KLDR ukazuje, jak vedení KSP přikládá zásadní význam rozvoji vztahů s KS Číny. (…)

 

Ve svých dvou blahopřejných proslovech vedení KSP

 

  • vyjadřuje uznání politicko-ideologické linii čínského vedení jak v jeho vnitropolitických, tak v zahraničněpolitických aspektech,

 

  • potvrzuje, že čínské vedení vztyčuje „prapor marxismu-leninismu“ a ničí „všechny machinace vnitřních a vnějších nepřátel“,

 

  • chválí „úspěch Velké kulturní revoluce“ a následnou politicko-ideologickou linii čínského vedení,

 

  • hovoří o „velkolepých úspěších“ při budování ekonomiky a vojenské obrany,

 

  • chválí roli ČLR jako údajně „mocné antiimperialistické síly, která podporuje boj revolučních národů světa proti imperialismu a za svobodu a nezávislost“,

 

  • nazývá sjezd „vítězným sjezdem strany“, který „sjednotil komunistickou stranu jako neporazitelnou bojovou sílu“,

 

  • zdůrazňuje „bojové spojení Koreje a Číny“. Píše se zde: „Spojení a přátelství mezi námi bylo zpečetěno krví a bude jako nedělitelný dům v budoucnosti, navždy a nesmrtelně.“

 

Projev Čou En-laje na sjezdu byl publikován téměř v plném znění. Srovnání ukazuje, že Korejci odstranili nebo revidovali téměř vše, co obsahovalo přímé útoky proti Sovětskému svazu (…). Sovětský svaz je přímo zmíněn pouze v pasáži odkazující na Lin Piaoův útěk do SSSR, i to je však oproti originálu rozmělněno. Kromě toho existuje jeden odkaz na „jaderné supervelmoci“ a další na „velmoci“. Přesto je pojmenování těchto zemí [SSSR a USA] v původním projevu Čou En-laje vynecháno.

 

V souvislosti s tiskem o XXIV. sjezdu KSSS je zpravodajství o 10. sjezdu KS Číny obsahově i rozsahem rozsáhlejší.

 

Těmito zveřejněnými hodnoceními KSP neguje otevřený protisovětský kurs 10. sjezdu KS Číny, rozpory a boje ve vedení KS Číny, domácí situaci a zahraniční politiku ČLR.

 

Široké pokrytí 10. sjezdu strany lze považovat za jakési „vyznamenání“ od Korejců v reakci na komplexní čínskou podporu politice KLDR. Navzdory této rozsáhlé chvále na 10. sjezd strany je zřejmé, že KLDR není ochotna otevřeně následovat ČLR v jejím protisovětském kurzu. Existují pro to důkazy:

 

  1. Vynechání pasáží z projevu Čou En-laje.
  2. Projev Kim Ir Sena během slavnostního připomenutí 25. výročí KLDR, kde prohlásil, že nepřítelem číslo jedna všech pokrokových národů je americký imperialismus.
  3. Kim Ir Sen ve stejném projevu vyjádřil plnou podporu KLDR politice evropských socialistických zemí v jejich boji za mír a bezpečnost.

 

 

Helga Mertenová

3. tajemnice

 

*

 

22. října 1973, velvyslanectví NDR v KLDR o rozhovoru s radou velvyslanectví SSSR soudruhem Denisovem: KLDR nakoupila 500 tisíc tun mouky z kapitalistických států

 

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/note-conversation-comrade-denisov-counselor-ussr-embassy-12-october-1973-gdr-embassy

 

 

(…) Dále soudruh Denisov zmínil informaci získanou sovětskou ambasádou, podle níž KLDR v letošním roce nakoupila na reexport 500 000 tun mouky z Francie, Jižní Afriky a Argentiny. Ze Sovětského svazu KLDR dováží 130 000 tun obilí ročně. Nelze vyloučit možnost, že KLDR hromadí strategické zásoby. Existuje však také možnost, že KLDR dodává obilí do jiných zemí, jako je Japonsko, prostřednictvím reexportu.

 

(…)

 

*

 

31. října 1973, rozhovor velvyslance NDR s velvyslancem Vietnamské demokratické republiky v KLDR: kult osobnosti se rozšiřuje na kult rodinný

 

https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/conversation-ambassador-democratic-republic-vietnam-drv

 

Kim Čong Il dodává jedinečnou odvahu a kuráž námořníkům Korejské lidové armády. Srpen 1973. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)

 

Soudruh Le Dong [nás] informoval, že jeho ambasáda v současné době analyzuje otázky vnitřního vývoje KLDR, zejména plnění šestiletého plánu, kádrové změny na 7. plénu Ústředního výboru KSP, vojenském sjezdu z počátku října 1973 a pozice KLDR na 10. sjezdu KS Číny.

 

S odkazem na společné komuniké vydané stranickou a vládní delegací VDR, která nedávno navštívila NDR, a na naše hluboké přátelství, [Le Dong] požádal o upřímnou výměnu názorů o zmíněných otázkách.

 

O kultu osobnosti v KLDR

 

Ostře prohlásil: „Pokud se někdo nazývá největším, je něco špatně. Kult osobnosti v KLDR neškodí jen vnitřnímu rozvoji a pověsti tohoto státu, ale také světovému komunistickému hnutí.“ Zpravodajské služby KLDR mají velmi rozsáhlou síť a fungují podle zásady „slyšet, co lidé poslouchají, a říkat, co se má dělat“. Velká část populace se extrémně bojí vstoupit do rozhovoru s cizinci. Tato skutečnost, vedle již nastartovaného rozšíření kultu osobnosti na kult rodinný, vyvolává mezi lidmi nespokojenost a deterministicky povede k jejímu dalšímu nárůstu.

 

Syn Kim Ir Sena byl před několika týdny jmenován tajemníkem Ústředního výboru a vedoucím oddělení propagandy KSP. Dcera Kim Ir Sena pracuje jako tajemnice ve Svazu mládeže a bratr manželky Kim Ir Sena je zástupcem správního výboru města Pchjongjangu.

 

O změnách kádrů v KLDR

 

(…) Neexistují žádné informace o personálních změnách. Lze jen usuzovat z pečlivého studia tisku a uvádění funkcí příslušných lidí. Před několika týdny na 7. plénu byli z politbyra ÚV odvoláni tři členové, a to Pak Song Čchol, Han Ig Su (vedoucí hlavní politické správy Korejské lidové armády) a Kim Man Gim (předseda výboru pro zemědělství). Kromě toho došlo v posledním roce k zásadním změnám v kádrech v provinciích a na vyšších pozicích v továrnách a zemědělství. Důvody toho všeho je třeba prostudovat.

 

K otázkám mírového znovusjednocení země

 

Cíl dosáhnout rychlého a mírového znovusjednocení země, o který se poslední dva roky s velkým úsilím usilovalo, zůstává nenaplněn. Podle soudruha Le Donga bylo nejdůležitějším důvodem nedostatečné zohlednění skutečné situace v KLDR v návrzích KLDR. Také rovnováha třídních sil nebyla správně vyhodnocena. Sám Le Dong považuje návrh Kim Ir Sena na zřízení „Federální republiky Korjo“ za nereálný.

 

Někteří vojáci jsou velmi nervózní. Zjevně preferují, ve světle jejich stávajícího nesprávného vnímání nepřítele, řešit otázku znovusjednocení vojenskými prostředky. (…)

 

Dříve KLDR kritizovala kulturní revoluci v ČLR. Dnes o ní korejští soudruzi mluví stejně jako Číňané. (…)

 

Pokud jde o situaci v Korejské republice, soudruh Le Dong zdůraznil, že studentské demonstrace se netěší zásadní podpoře dělnické třídy a revolučních rolníků. To vypovídá o tom, že na rozdíl od tvrzení předních korejských soudruhů revoluční situace k odstranění stávajícího režimu [v Soulu] a k mírovému znovusjednocení země ještě zdaleka nedospěla.

 

O ekonomické situaci v KLDR

 

(…) Pro rok 1973 KLDR odhaduje sklizeň rýže a kukuřice asi na 500 milionů tun. To stále nestačí k pokrytí domácí poptávky. Důkazem toho jsou velké dovozy obilí, které byly nedávno odeslány z Francie a dalších zemí.

 

(…)

 

Poznámka:

 

Během rozhovoru se ukázalo, že velmi kritické hodnocení soudruha Le Donga bylo částečně způsobeno jakousi nespokojeností. Od Pařížské dohody [1973] již KLDR nevěnuje náležitou pozornost situaci ve VDR a jejím problémům rychlého vypořádání se s velkými destrukcemi [z války ve Vietnamu] a socialistickou výstavbou. Le Dong často srovnával velkou solidaritu lidu NDR s postojem vedení KLDR.

 

Hodnocení soudruha Le Donga jsou však víceméně v souladu s naším vlastním.

 

Pokud jde o cíl splnit šestiletý plán do čtyř let: V minulých týdnech nám informovaní korejští soudruzi opět potvrdili, že tento cíl trvá. V této souvislosti chci odkázat na „90 dní boje“, hnutí vedené v celé zemi a ve všech sektorech ekonomiky s velkým nadšením. Jejím hlavním cílem je samotné naplnění šestiletého plánu za čtyři roky v nejdůležitějších ekonomických sektorech. Dále se domnívám, že přes všechna učiněná kritická hodnocení nelze přehlédnout úspěchy, kterých KLDR zejména v loňském roce dosáhla jak v průmyslu, tak v zemědělství.

 

Celkovou situaci nadále sledujeme a naše pozorování brzy aplikujeme do rozsáhlejší analýzy.

 

[podepsán Everhartz]

velvyslanec

*

 

Pokračování v další části.

 

*

Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,

předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche