1981-1983 – vysidlování Pchjongjangu a vnucování čučche spojencům
*
16. února 1981, memorandum MZV MLR: Založení sociálně demokratické strany v KLDR
Kang Rjang Uk.* Zdroj: namu.wiki
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/hungarian-foreign-ministry-4th-main-department-memorandum-16-february-1981-subject
26. – 29. ledna 1981 uspořádala „Demokratická strana Koreje“, která původně zahrnovala střední a malé podnikatele, řemeslníky, nezávislé rolníky a křesťany, svůj 6. sjezd v Pchjongjangu, na kterém se transformovala v Sociálně demokratickou stranu.
Tato nominálně existující strana, která ztratila svou členskou základnu během 35letého procesu budování socialismu v Koreji, byla zachována pod vedením Korejské strany práce pro jednání o národním sjednocení.
K rozšíření vztahů země, propagaci platformy národního sjednocení a kompenzaci vlivu Jižní Koreje se KSP v 70. letech aktivně snažila navázat kontakty se sociálně demokratickými a socialistickými stranami, především v těch zemích, které neudělily diplomatické uznání KLDR. Její úsilí nevedlo k úspěšnému průlomu, ale navázalo určité kontakty.
Po sjezdu KSP, který se konal na podzim loňského roku, navštívil Kim Jong Nam, tajemník ÚV odpovědný za mezinárodní vztahy, sociálně demokratické strany skandinávských zemí a později se zúčastnil na pozvání PCE [Komunistické strany Španělska] setkání, které Socialistická internacionála pořádala v Madridu. Oficiální korejské osobnosti v reakci na dotaz našeho velvyslance v Pchjongjangu zdůraznily pouhou shodu těchto dvou událostí. V Madridu se Kim Jong Nam setkal s každým uznávaným vůdcem Socialistické internacionály a požádal je o podporu pro přijetí Demokratické strany Koreje do Internacionály.
K transformaci Demokratické strany Koreje na sociálně demokratickou stranu došlo po cestě tajemníka ÚV.
Při založení nové strany zaznělo toto prohlášení: „Sociálně demokratická strana Koreje je masová organizace, jejíž základní myšlenkou je koncepce národní sociální demokracie, kterou strana novým způsobem navrhuje, korejský typ sociální demokracie… Národní sociální demokracie usiluje o úplnou nezávislost národa… a pod praporem lidských práv bojuje za vybudování suverénní, nezávislé, demokratické a mírové Koreje.“
SDSK definovala své nejdůležitější zahraničněpolitické aktivity takto: posilování internacionalistické solidarity s demokratickými stranami světa, spolupráce s demokratickými silami bojujícími za nezávislost a aktivní spolupráce s hnutím nezúčastněných zemí. Deklarovala svůj pevný odpor vůči imperialistickým a „doministickým“ mocnostem. Požaduje rozpuštění vojenských bloků, nesouhlasí s rozmisťováním jaderných zbraní v cizích zemích, usiluje o přeměnu různých regionů světa – včetně korejského – na bezjaderné zóny a jako jeden ze svých cílů zmiňuje boj za globální odzbrojení.
SDSK nehraje žádnou podstatnou roli ve vnitřní politice KLDR. Stále ji lze považovat za nominálně existující stranu. Účel jejího vytvoření byl diplomatický. To potvrdil i velvyslanec KLDR v Budapešti.
Přejmenováním hodlala KLDR vytvořit novou příležitost pro realizaci svých myšlenek k národnímu sjednocení. Korejští vůdci považují vstup do sociálně demokratického hnutí za nový „kanál“ k demonstraci své „nezávislé linie“ a za lepší šanci získat diplomatické uznání západních kapitalistických zemí prostřednictvím sociálně demokratické strany.
Je třeba také vzít v úvahu, že v podobě SDSK získá korejské vedení fórum pro vyjádření takových stanovisek a názorů, které si KSP nemůže dovolit [prohlásit].
Předsedou strany je viceprezident (KLDR) Kang Rjang Uk*, strýc Kim Ir Sena.
Podle našeho předběžného hodnocení ve světle programového prohlášení a cílů SDSK nebude mít založení strany žádný vliv na domácí politiku KLDR. V oblasti zahraniční politiky poslouží jako další ukázka [severokorejské] „nezávislé linie“, kterou již jasně vyjádřila její programová deklarace. Plánovaná spolupráce se sociální demokracií by mohla dále odradit KSP a KLDR od užší spolupráce s komunistickými stranami socialistických zemí.
Činíme následující návrhy:
– naše ambasáda v Pchjongjangu by se měla pravidelně informovat o mezinárodních aktivitách nové strany;
– měli bychom prozkoumat, zda existuje reálná možnost přijetí SDSK k Socialistické internacionále;
– při svých rozhovorech s představiteli KLDR bychom měli občas vyjádřit svůj postoj k Socialistické internacionále.
Ferenc Rátkai
Ferenc Szabó
(*Kang Rjang Uk, 1903 nebo 1904-1983, presbyteriánský pastor a učitel, strýc Kim Ir Sena z matčiny strany a jeho učitel; od 1946 předseda Křesťanské federace Koreje, od 1958 předseda ÚV Demokratické strany Koreje, přejmenované 1981 na Sociálně demokratickou stranu Koreje; od 1948 poslanec Nejvyššího lidového shromáždění. Všechny tyto funkce zastával až do své smrti. 1972-1982 viceprezident KLDR. – https://namu.wiki/w/%EA%B0%95%EB%9F%89%EC%9A%B1, https://en.wikipedia.org/wiki/Kang_Ryang-uk)
*
2. ledna 1982, zpráva velvyslance PLR v KLDR Leona Tomaszewského o rozhovoru s KIM IR SENEM: KLDR pomůže Polsku v obraně socialismu
Kim Ir Sen si prohlíží dary předané Wojciechem Jaruzelskim, prvním tajemníkem Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a předsedou Státní rady Polské lidové republiky, září 1986. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
1) 30. prosince 1981 při audienci mi Kim Ir Sen řekl: Nedávno naše politbyro provedlo hlubokou analýzu situace Polska a zaujalo následující stanovisko: zavedení výjimečného stavu vůči dělnické třídě a lidu v socialistické zemi považujeme za znepokojivé. Takový stav je důsledkem toho, že strana špatně vykonávala svou ideovou a výchovnou činnost, socialistickou ekonomiku a špatně posilovala socialistický systém. Protože reakcionáři prováděli nepřátelskou činnost proti systému, věříme, že podniknuté vojenské kroky byly nutné a [byly] posledním řešením. Je to velké neštěstí a nenormálnost, nicméně reakce, které vyvolaly, si vynutily obranu socialismu. Utrpení přátelské strany je i utrpením naším. Globální reakce a Reagan vedou kampaň pomluv proti systému v Polsku. Věřím, že rozhodnutí, která Jaruzelski učinil, byla správná. Přejeme si co nejrychlejší normalizaci ve vaší zemi v souladu s principy socialistické demokracie. V tomto duchu chceme prezentovat toto téma v našem tisku, abychom vzdělali naši společnost a ukázali, jak imperialisté plánují torpédovat socialistický systém. Předejte tento můj názor Jaruzelskému. Kéž pevně třímá prapor diktatury proletariátu a podniká kroky k normalizaci. Domnívám se, že je naší povinností bránit socialistický systém, za který proléváme krev, a nesmíme se vzdát. To je důsledek samotné podstaty marxismu-leninismu. Nařídili jsme Správní radě, aby pro vás ověřila možnost, rozsah a formu naší pomoci. V naší situaci jsme v první linii boje proti imperialismu. Vzdálenost mezi našimi zeměmi je velká. Není důležité, zda by tato pomoc byla velká nebo malá. Chceme vyjádřit naši solidaritu. Kim požádal, abych předal jeho pozdravy soudruhům Jaruzelskému a Jabłońskému.
2) 31. prosince 1981 mě náměstek ministra zahraničních věcí Ri Čong Mok informoval: Včera se politbyro rozhodlo nabídnout Polsku pomoc ve formě 3000 tun pšenice zdarma. Vyplývá to z péče vůdce KSP a je výrazem internacionalismu.
S poděkováním jsem zopakoval náš zvláštní zájem o přírodní zdroje pro náš průmysl, tradičně dovážené z KLDR.
*
29. července 1982, zpráva Stanisława Jewdoszuka, polského diplomata v Pchjongjangu: zesílené oslavy KIM ČONG ILA
Kim Čong Il si prohlíží městskou výstavu lehkého průmyslu v Pchjongjangu v srpnu 1984. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Po skončení oslav 70. narozenin (Kim Ir Sena) média zesílila svou propagandu kolem Kim Čong Ila. Na sympoziu byly přečteny rozsáhlé komentáře o věčné hodnotě jeho díla (dosud nepublikovaného) o čučche. Propaganda zaměřuje své úsilí, aby přesvědčila obyvatelstvo, že syn, geniální teoretik a praktik, je celosvětově uznáván jako vůdce korejského lidu a že pouze KLDR otázku nástupnictví řádně vyřešila. Každý den jsou citována úklonná slova cizinců. Hostitelé se chopí každé příležitosti, aby podtrhli synovy vlastnosti a péči. Muzeum Kunsari mu věnovalo dva sály (loni žádný) a v posluchárnách dělostřelecké důstojnické školy jsou portréty otce a syna. Důstojníci zdůrazňují zásluhy mladého muže o armádu.
Organizovaná, otevřená opozice proti nástupci je nemyslitelná. Mohou existovat jedinci, kteří skrývají svůj odpor, neprojevují nedostatek nadšení a mlčí, což už je důvodem k podezření a personální změně.
V diplomatické čtvrti nebyla žádná posílená strážní stanoviště; nejsou žádné příznaky napětí. (…)
*
16. listopadu 1982, velvyslanectví NDR v KLDR: Informace o některých aspektech populační politiky v hlavním městě KLDR Pchjongjangu
Kim Ir Sen přebírá dar od Maurice Bishopa, předsedy Lidové revoluční vlády Grenady, duben 1983. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Prostřednictvím spolehlivých korejských zdrojů bylo odhaleno, že v posledních několika měsících byla státními orgány vedena rozsáhlá vyhošťovací kampaň. Předpokládá se, že postihla cca 200 000 občanů. Je známo, že obdobná kampaň ve stejném rozsahu proběhla v roce 1975. Cílem těchto opatření je především zabránit rychlému nárůstu obyvatel Pchjongjangu (v současnosti cca 1,5 mil. obyvatel), jehož materiální situace je mnohem lepší než obyvatel provincií. Pro cestu do hlavního města KLDR a zřízení trvalého pobytu jsou nutná zvláštní povolení. Dosud se občané KLDR přesídlení do Pchjongjangu z oficiálních i jiných důvodů vždy snažili přivést za sebou příbuzné a známé.
Důvody pro vypovězení:
– invalidita (zejména mrzáci),
– vážná onemocnění,
– věk (ti, kteří již kvůli věku nepracují),
– politické pochybení,
– nemorální chování (zejména manželská nevěra),
– nedostatečné profesní úspěchy.
Situace mezi obyvatelstvem v Pchjongjangu je proto v obavě z vyhoštění prý napjatá.
Tato inteligence byla získána neoficiálně.
Je požadována ochrana zdroje.
*
10. ledna 1983, velvyslanectví NDR v KLDR: Informace o populační politice KLDR
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/information-about-population-policy-dprk
Kim Ir Sen vítá Daniela Ortegu Saavedra, koordinátora Rady vlády národní obnovy Nikaragujské republiky, při návštěvě KLDR v březnu 1983. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Podle důvěryhodných zdrojů v korejském hlavním městě Pchjongjangu jsou od 15. 11. 82 státní orgány KLDR instruovány, že s okamžitou platností není povolena neoprávněná změna bydliště jakéhokoli korejského občana bez povolení bezpečnostních a státních orgánů a trestá se vězením. Bezpečnostní a policejní orgány byly nabádány k intenzivnějšímu provádění kontrol.
V poslední době v Pchjongjangu a dalších velkých městech vzrostlo zadržování mládeže a bývalých studentů, o které se starali příbuzní. Z materiálních důvodů se velký počet absolventů vysokých škol opakovaně pokoušel o útěk před přidělením na venkov nebo do jiných částí KLDR a nezákonně se ukryli v Pchjongjangu. Je také známo, že doklady o pobytu byly zakoupeny od příslušníků policie.
*
2. března 1983, velvyslanec MLR v Mongolské lidové republice: Vietnamské názory na severokorejskou politiku
Kim Ir Sen s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Chu Jao-pangem v Pchjongjangu v květnu 1984. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
23. února mě navštívil vietnamský velvyslanec Cao Kien Thiet a poskytl mi následující informace o posledních krocích korejské diplomacie:
V polovině února poskytl Kim Ir Sen rozhovor zpravodaji AFP, ve kterém prohlásil, že Hnutí nezúčastněných by se mělo vrátit ke svým původním cílům a držet si od obou bloků odstup. Vyzval ke stažení cizích vojsk ze všech zemí. Z pohledu Vietnamců jde o protisocialistické stanovisko a ve skutečnosti ukazuje podřízení se západním snahám. I západní pozorovatelé jsou toho názoru, že toto stanovisko je namířeno proti Sovětskému svazu a Vietnamu.
Nyní KLDR po summitu, který se bude konat v Novém Dillí, zahájila kampaň za získání pozice místopředsedy v Hnutí [nezúčastněných] jako zástupce asijského kontinentu. Vietnam je toho názoru, že pokud se Korejcům podaří získat tuto pozici, začnou zevnitř podkopávat Hnutí nezúčastněných a ohrozí to jednotu hnutí. Upozornili Sovětský svaz na tuto otázku a také navrhli, že by měli společně vybrat a podpořit nějakého jiného kandidáta, aby vyvážili [úsilí] Korejců. (O tuto pozici se uchází i samotný Vietnam.)
To vše svědčí o tom, že – na rozdíl od fám, které jsou živeny také Korejci – zatím nedošlo k žádné podstatné změně v politice KLDR.
Velvyslanec řekl, že vztahy mezi Koreou a Vietnamem jsou špatné. Přestože Vietnam nadále považuje KLDR za socialistickou zemi, linie Korejské strany práce je v rozporu s marxismem-leninismem. Naznačuje to mimo jiné dynastický krok Kim Ir Sena, který si již vybral svého nástupce v osobě svého syna.
Čína a KLDR jsou ve vzájemné shodě proti Vietnamu, což Vietnamu nadále působí potíže. Takzvaná „Kambodžská otázka“ a korejské stanovisko přijaté k této otázce vytváří konflikt mezi Vietnamem a KLDR.
Korejské vedení stále není schopno pochopit, jak mohl Vietnam získat vítězství nad americkým imperialismem bez myšlenek čučche. To v korejských vůdcích vyvolává žárlivost a zároveň musí brát v úvahu, že obyčejní lidé v Koreji budou uvažovat o tom, že Vietnamu se podařilo sjednotit zemi i bez myšlenek čučche.
[…]
[podpis]
(velvyslanec)
*
15. srpna 1983, velvyslanectví MLR v KLDR: Konference ministrů školství a kultury Hnutí nezúčastněných v Pchjongjangu
Kim Čong Il zkoumá model pro výstavbu Pchjongjangu v březnu 1985. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Kubánský velvyslanec mě informoval o jejich předběžném hodnocení práce konference:
Chování korejské strany, která vystupovala jako hostitel [konference], bylo extrémně negativní povahy. Jejich politická a organizační práce byla zaměřena výhradně na vnucení zvláštní korejské linie čučche [účastníkům].
Kubánská delegace byla vyloučena z výboru pověřeného úpravou dokumentů [konference]; místo toho připustili rumunskou delegaci a delegáty těch zemí, na které by Korejci mohli mít vliv.
Korejské návrhy dokumentů představovaly myšlenku čučche jako vzor pro jiné země a obecně stigmatizovaly západní kulturu. Díky akci Kubánců, Indů a několika dalších zemí výsledné dokumenty neodrážejí extremistické korejské názory.
Korejská strana se uchýlila ke všem možným opatřením, aby zabránila delegacím ve vzájemném setkání, jednání a seznámení se s dokumenty v dostatečném předstihu. Korejci, kteří doprovázeli delegace, násilně tlačili na hosty, aby ocenili „všezahrnující moudré vedení“ soudruhů Kim Ir Sena a Kim Čong Ila a přijali „mezinárodní použitelnost čučche [myšlenky]“ v zaměření svých prezentací a projevů.
Delegáti řady afrických zemí byli zvláště ochotni převzít výše uvedenou roli, což lze přičíst i zjevně účinnému úplatkářství Korejců. (…)
Kim Ir Sen s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Chu Jao-pangem v Pchjongjangu v květnu 1984. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
*
Pokračování v další části.
*
Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche
