1980 – poslední sjezd strany na 36 let
Přes rok 1979 se přeneseme, protože jsem z něj k našemu tématu nenašel ve Wilsonově centru žádný materiál, a ocitáme se v roce 1980, který vešel do korejských dějin především konáním 6. sjezdu Korejské strany práce, 10 let po 5. sjezdu a 36 let před 7. sjezdem. Následujícího sjezdu se tak již nedožil ani velký vůdce, ani jeho stanovený nástupce, zatímco jejich následník Kim Čong Un, řídící jednání 7. sjezdu, ještě v době konání 6. sjezdu nebyl na světě.
*
1. února 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Přípravy sjezdu KSP
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/telegram-hungarian-embassy-pyongyang-kwps-congress
Kim Ir Sen a Kim Čong Il na VI. sjezdu Korejské strany práce v říjnu 1980. Zdroj: Korejská ústřední tisková agentura, kcna.kp
Podle důvěrných informací vedoucího mise jedné z úzce spolupracujících socialistických zemí budou až do říjnového sjezdu strany na seminářích pořádaných pro vysoké školy, univerzity a zaměstnance přednášet na tato témata:
– První čtvrtletí: „Pouze soudruh Kim Čong Il (syn Kim Ir Sena) může být skutečným nástupcem a následovníkem velkého vůdce a v budoucnu realizátorem ideologií čučche“
– Druhý čtvrtletí: „Přehled revolučních aktivit Kim Ir Sena“
– Třetí čtvrtletí: „Cesta Korejské strany práce až do současnosti“
Posluchači si během přednášek nebudou moci dělat poznámky.
Podle názorů předchozích velvyslanců se očekává, že syn Kim Ir Sena získá vedoucí pozice oficiálně i během sjezdu. (Na programu je úprava stanov strany.)
Podle nočního vysílání jihokorejského rádia, které je namířeno na sever, je Kim Čong Il tím, kdo se ujímá péče o „protistranické živly“. Například soudruh Kim Tong Gju, bývalý člen politbyra Ústředního výboru a bývalý zahraniční tajemník Ústředního výboru, byl v roce 1977 na jeho pokyn zatčen. (Soudruh Kim Tong Gju měl dobré vztahy s vietnamskými vůdci.) Sledoval jsem podobná prohlášení jihokorejského rozhlasu a kromě jejich propagandistických prohlášení jsou fakticky většinou pravdivá. (…)
Na základě rozhovorů také s našimi sovětskými přáteli se domnívám, že je pravděpodobné, že dosud nebylo rozhodnuto o jmenování Kim Čong Ila oficiálním nástupcem. To je zatím pouze ve fázi příprav. (Podle mých informací Kim Ir Sen během posledního zasedání Ústředního výboru neřekl nic konkrétního o tom, jak by měly být upraveny stanovy Korejské strany práce.) (…)
E.
*
1. března 1980, velvyslanectví MLR v KLDR maďarskému ministerstvu zahraničí: útlak etnických Číňanů v KLDR
Kim Ir Sen s Teng Siao-pchingem v Pekingu v září 1982. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
21. února mě čínský velvyslanec pozval na večeři. V odpovědi na mou otázku mi řekl, že v současné době je v KLDR pouze 10 000 etnických Číňanů (před 10–15 lety jejich počet dosahoval 40–50 000, ale většina z nich se repatriovala). Většina zdejších etnických Číňanů jsou čínští občané. (Naproti tomu přibližně 2 miliony etnických Korejců žijících v Číně jsou čínští občané.) V poslední době ti etničtí Číňané, kteří přijali korejské občanství, opouštějí Korejskou stranu práce, protože „nemohou snášet podmínky uvnitř strany,“ řekl velvyslanec. Několik z nich požádalo o povolení k repatriaci.
V odpovědi na mou otázku, která se týkala tvrzení zpravodajských agentur se sídlem v Soulu (tj. zda je pravda, že si etničtí Korejci v Číně vyměňovali dopisy se svými příbuznými v Jižní Koreji), řekl, že „to je nepravděpodobné“, ale [čínské úřady] umožnily Američanům, kteří navštívili Čínskou lidovou republiku, navštívit Korejce v Mandžusku. Ti Korejci, kteří žijí v USA, mohou také navštívit své příbuzné v Číně. Je možné, že výměna dopisů probíhá díky jejich zapojení.
Díky informacím od sovětského poradce víme, že etničtí Číňané žijící v KLDR mohou do korejských vysokých škol vstupovat jen výjimečně a se zvláštním povolením; je jim zabráněno získat jakékoli vedoucí postavení.
*
11. března 1980, velvyslanec MLR v KLDR: Korejsko-jugoslávské vztahy
Kim Ir Sen se školáky v zábavním parku Mangjongde, duben 1982. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Podle informací, které jsme dostali od zdejšího jugoslávského zdroje, uspořádal 28. února 1980 soudruh Kim Jong Nam, člen politbyra Korejské strany práce a tajemník ÚV, večeři v jedné z vládních rezidencí na počest jugoslávského velvyslance a jeho úředníků. (Je pozoruhodné, že až dosud soudruh Kim Jong Nam posílal takové pozvání pouze na sovětské velvyslanectví a pravděpodobně na čínské a rumunské velvyslanectví.)
Program, který začal v brzkých odpoledních hodinách, skončil až pozdě večer. Podle našeho informátora na setkání soudruh Kim Jong Nam hovořil o následujících tématech:
Situace v Afghánistánu:
Aniž by jmenovitě odkazoval na Sovětský svaz, učinil obecnou poznámku, že jakákoli ozbrojená intervence do vnitřních záležitostí jiné země je nebezpečným činem, zvláště pokud byl namířen proti neangažované zemi. Takový zásah je třeba odsoudit a za pomoci mezinárodního veřejného mínění je třeba dosáhnout stažení cizích jednotek. Je třeba posílit jednotu nezúčastněných zemí, protože síly dominismu využívají jakékoli nejednoty.
Národní sjednocení:
Popsal [mezikorejský] dialog jako dlouhodobý proces. Dokud budou američtí vojáci umístěni v Jižní Koreji, nelze sjednocení dosáhnout. Z tohoto důvodu musí KLDR podporovat proces demokratizace na jihu a postupně se musí snažit dosáhnout stažení amerických jednotek.
(…)
Sándor Etre
velvyslanec
*
7. července 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: O heslech 6. sjezdu Korejské strany práce
Hesla sjezdu se zabývají více než 110 tématy zahrnujícími téměř všechny oblasti vnitřní politiky a politiky znovusjednocení.
10 hesel se zabývá zahraničněpolitickými a mezinárodními otázkami a pouze dvě z nich z odkazovaného prohlášení zmiňují socialistické země. Stejně jako ve třístránkové publikaci hesel v Rodong sinmun i zde chybí odkazy na marxismus-leninismus a „místo toho“ používají pouze pojmy „čučche“ a „nezávislost“.
Podle mého názoru jsou hesla osnovou zprávy na 6. sjezdu.
Jakmile získáme cizojazyčné překlady hesel, zašleme je ústředí.
*
10. září 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: KIM ČONG IL je vůdcem výkonné politiky
Kim Ir Sen a Kim Čong Il si prohlížejí byt na ulici Čchanggwang, prosinec 1982. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Během korejských národních oslav 8. září jsem měl rozhovor se soudruhem Pang Čong Gapem, maďarským referentem korejského ministerstva zahraničí.
Pokud jde o syna Kim Ir Sena, Kim Čong Ila, řekl, že je skutečným vůdcem výkonné politiky strany. Jinými slovy, vedení je od „velkého vůdce“ a Kim Čong Il je výkonný vůdce. Referent dodal, že tato praxe bude v nějaké formě veřejně formulována během sjezdu.
V odpovědi na mou otázku týkající se „stodenní bitvy“ řekl, že jeho osobní odpovědností je do hloubky prostudovat korejsko-maďarské vztahy, předložit návrhy na odstranění nedostatků a zhodnotit stávající situaci v různých oblastech.
Otevřenou otázkou pro něj bylo, „proč se naše stranické vztahy v posledních dvou letech tak výrazně zhoršily“. Dodal, že v této věci nemůže svým naléhajícím vůdcům poskytnout uspokojivou odpověď.
Ve své odpovědi soudruhu Pangovi jsem poukázal na to, že praxí Maďarské (socialistické) dělnické strany není zabývat se pouhými formalitami a nečinností. Naše strana, jak jsem řekl, vítá rámce spolupráce, které mohou být naplněny smysluplným obsahem. Moje přesvědčení je, dodal jsem, že pokud je korejská strana dokáže poskytnout, budeme schopni vytvořit plodnější program spolupráce, než je ten současný.
*
22. září 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Sovětskou delegaci na 6. sjezd KSP vede s. Gorbačov
Sovětskou sjezdovou delegaci vede soudruh Gorbačov, náhradník politbyra, tajemník ÚV. Čtyřčlenné delegace se zúčastní i tajemník ÚV soudruh Rusakov.
Delegaci Japonské komunistické strany vede místopředseda Tomio Nishizawa a delegaci jugoslávskou Petar Stambolić.
*
26. září 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Přípravy 6. sjezdu KSP
Kim Ir Sen s Ahmedem Sékou Tourém, prezidentem Guinejské lidové revoluční republiky, říjen 1980. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Představitelé stran a politických kruhů spřátelených zemí se zvýšeným zájmem očekávají nadcházející 6. sjezd Korejské strany práce. To je samozřejmé, protože uplynulo 10 let od posledního shromáždění nejvyššího fóra v politickém životě strany a země. Během těchto deseti let došlo ve světě i v regionech sousedících s Korejským poloostrovem k významným změnám: především ke změnám v Číně a jejích vztazích se Spojenými státy a Japonskem, nemluvě o těch, které se odehrály také v Jižní Koreji. Soudě podle našich současných znalostí se však zdá, že kromě některých možných formálních prvků nedojde na 6. sjezdu KSP k žádným výrazným změnám v politické orientaci Korejců.
Výše uvedené tvrzení platí zejména pro vnitřní politiku. Vše nasvědčuje tomu, že namísto „pracovního sjezdu“ půjde o jakýsi oslavný festival v duchu kultu osobnosti a ideologie čučche, kde budou chválit výsledky dosažené v posledních deseti letech, zejména v průběhu celostátní kampaně na počest sjezdu, vyhlášené jako „stodenní bitva“. (…)
Pracovně orientovaný charakter sjezdu se zdá být popřen i tím, že nezveřejnili hlavní zásady sjezdu, pokud za směrnice nepovažujeme sjezdová hesla zveřejněná v červnu. (…)
Na druhou stranu festivalový charakter sjezdu podporuje ambiciózní pracovní kampaň: „stodenní bitva“, kdy chtějí dokončit roční ekonomické plány tři měsíce před termínem, tedy před sjezdem. To potvrzuje i načasování sjezdu. Sjezd naplánovali spolu s 35. výročím založení KSP a již měsíce připravují masovou demonstraci v rozsahu, který v KLDR nemá obdoby: každý večer přikazují desítkám tisíc mladých lidí vyjít do ulic a na veřejná náměstí do pozdních nočních hodin.
„Stodenní bitva“ vyžaduje téměř nelidské výkony pracujících. To je patrné zejména v hlavním městě, kde probíhají masivní prestižní stavby (např. 170 metrů vysoký památník čučche, „Velká lidová studovna“, budování komunikací a další urbanistické akce). Řekli místním československým diplomatům, že mladí lidé, kteří s nimi pracují, chodí na staveniště po svých úředních hodinách a pracují tam do 1.-2. hodiny ráno. Zbývá jim tedy pouze 4-5 hodin spánku denně. Tento „závazek“ obecně platí téměř všude a jde o iracionální přepínání.
Na sjezd a po něm navazující oslavy výročí strany, očekávají více než sto delegací. Pozvali „vysoce postavené“ delegace ze stran socialistických zemí. Přítomni budou nejen komunisté, ale také zástupci všech stran, se kterými KSP spolupracuje. Kromě zástupců stran se zúčastní také zástupci různých „seminářů čučche“ a „kroužků čučche“. Dopravovat je budou soukromá letadla do KLDR a zpět.
Pokud jde o obsah sjezdu, jedinou významnou událostí kromě oslav dosažených úspěchů se zdá být veřejné jmenování syna Kim Ir Sena, Kim Čong Ila, vůdcem číslo dvě, což je v podstatě jen veřejná podpora současné praxe. Jako tajemník Ústředního výboru dohlíží na dvě nejdůležitější oblasti strany: organizaci a propagandistickou práci; a jejich prostřednictvím působí jako jedna z vedoucích představitelů stranické politiky. Korejští soudruzi nám nejsou ochotni prozradit jeho oficiální budoucí funkci, takže o tom mezi místními diplomatickými kruhy existují pouze dohady. Nejsilnější názor je, že Kim Ir Sen bude vykonávat své „vůdčí“ role jako prezident, zatímco jeho syn bude pověřen funkcí generálního tajemníka strany. Naši korejští partneři to i po přímých dotazech odmítli potvrdit nebo vyvrátit. Podle jejich slov „velký vůdce“ zastává ideologické, teoretické vedení, zatímco Kim Čong Il kontroluje výkon stranické politiky, jinými slovy bude „výkonným vůdcem“. Je skutečností, že korejští vysocí důstojníci mluví stále otevřeněji o Kim Čong Ilovi, a to i před cizinci, jako o „drahém vůdci svého národa“, který je původcem, režisérem a organizátorem „stodenní bitvy“ a příprav na sjezd a oslavy výročí.
Posledních deset let dokazuje, že sjezdy nehrají v životě KSP a KLDR žádnou rozhodující roli, protože slouží pouze k schvalování politiky vytvořené úzkou politickou skupinou, nikoli k diskusi, rozvíjení a zavádění smysluplných politických směrnic vhodných pro nové podmínky. Zdá se tedy pravděpodobné, že ani 6. sjezd nezmění praxi tradičního byrokratického schématu vedení KSP.
Sándor Pataki
dočasný chargé d’affaires
*
7. října 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Očekávání od 6. sjezdu KSP
Foto: Kim Ir Sen a Kim Ki Nam* (vpravo) s nepálskou delegací na návštěvě KLDR v červnu 1979. Fotografie z novin Rodong sinmun (20. 6. 1979), které přivezla do KLDR nepálská delegace v dubnu 2017, přefocena Lukášem Vrobelem, kldr.info.
Podle mého názoru po diskusi s dalšími místními spřátelenými vedoucími misí články publikované v místním stranickém tisku nepřímo obsahují následující sdělení:
1) Celá historie strany naznačuje, že bezchybné bylo pouze vedení Kim Ir Sena.
2) Nepřímá kritika marxisticko-leninských stran a hnutí.
Během 6. sjezdu uspořádají své současné názory na koncept čučche do jednoho. Chtějí legitimizovat politiku KSP přítomností velkého počtu vysoce postavených hostů.
Zdejší vedoucí spřátelených misí očekávají smysluplnou odpověď pouze v otázce nástupnictví. Stojí za zmínku, že šéfredaktor Rodong sinmun řekl vůdci nedávno hostující delegace Pravdy: klasici marxismu udělali chybu, když se nezabývali otázkou řádné posloupnosti své věci.
Tento problém vyřeší soudruh Kim Ir Sen tím, že se poučí z chyb druhých, uspokojivým způsobem. Šéfredaktor Kim Ki Nam* již několikrát prohlásil, že Kim Čong Il bude zvolen generálním tajemníkem KSP.
Kim Ki Nam* s Lukášem Vrobelem, Ri Hje Džong (vlevo) a Harishem Guptou (vpravo) na setkání studijních skupin myšlenek čučche v Pchjongjangu v dubnu 2019. Foto Korejský svaz společenských vědců pro kldr.info
(* Kim Ki Nam, dle jihokorejských zdrojů narozen 1929, dle anglické Wikipedie 1934; jihokorejské zdroje o jeho kariéře nasvědčují platnosti prvního data narození; po studiích v SSSR pracoval od 1952 pro ministerstvo zahraničí a od 1958 pro ÚV KSP; od 1976 byl šéfredaktorem ústředního orgánu KSP Rodong sinmun, od 1977 poslancem Nejvyššího lidového shromáždění; 1985-1987 a 1989-2017 vedoucím oddělení agitace a propagandy ÚV KSP, 1987-1989 jeho prvním zástupcem; 2010-2017 členem politbyra a tajemníkem, resp. 2016-2017 místopředsedou strany; 2016-2018 členem Komise pro státní záležitosti; naposledy byla medializována jeho účast na veřejnosti v září 2021. – https://namu.wiki/w/%EA%B9%80%EA%B8%B0%EB%82%A8(1929), https://en.wikipedia.org/wiki/Kim_Ki-nam_(politician) )
*
16. října 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Čína o 6. sjezdu KSP
Čínský postoj k 6. sjezdu Korejské strany práce lze předběžně shrnout takto:
Čínský tisk věnoval sjezdu a 35. výročí založení KSP velkou pozornost. Před sjezdem publikovala řadu článků o životě v Koreji. U příležitosti sjezdu a výročí byl dopis Chua [Kuo-fenga] Kim Ir Senovi výrazně delší než v předchozích letech. Čínský tisk se velmi podrobně věnoval práci sjezdu; zveřejnil Kimovy projevy téměř celé.
Čínská delegace byla vysoce hodnocena; Korejci jsou s tím velmi spokojeni. Oficiální prohlášení týkající se sjezdu a projev Li Sien-niena v Koreji potvrdily, že čínská strana stále přikládá velký význam svým vztahům s Koreou.
Je pozoruhodné, že postoj Li Sien-niena byl mnohem ostřejší ve srovnání s prohlášeními čínských vůdců na téma Korea, ať už doma nebo v zahraničí – například poprvé požadoval okamžité a bezpodmínečné stažení amerických jednotek z Koreje. Čínská strana považovala Kimových 10 bodů za realistický plán znovusjednocení.
Čínský tisk vynechal z Kimova projevu část popisující vztahy k socialistickým zemím, když hodnotil úspěchy Korejské strany práce. Zveřejnili však část, která podrobně popisuje problémy a potíže strany. Z pokrytí Kimova projevu požadujícího rozpuštění imperialistického bloku čínský tisk vynechal označení „imperialistický“. Stojí za pozornost, že ani pozdravný dopis, ani řeč Li Sien-niena nezmiňovaly koncepty čučche.
Je také pozoruhodné, že čínská strana zcela ignorovala zmínku o smlouvě o přátelství, kterou obě země podepsaly v roce 1961. Čínský tisk zveřejnil počet stran účastnících se sjezdu, ale nezmínil hodnost jejich zástupců.
*
16. října 1980, velvyslanec MLR v KLDR: Sovětský tisk o 6. sjezdu KSP
Kim Ir Sen s L. I. Brežněvem, květen 1980. Blíže nepopsaný snímek vydaný Nakladatelstvím cizojazyčné literatury (KLDR) vznikl patrně při setkání na sovětském velvyslanectví v Jugoslávii u příležitosti pohřbu J. B. Tita.
Sovětský tisk, hlavně Pravda, podrobně pokryl 6. sjezd Korejské strany práce.
Pravda zveřejnila pozdravné telegramy ÚV KSSS a soudruha L. I. Brežněva a psala o průběhu sjezdu a sovětsko-korejských jednáních. O sjezdu informovali asi na půl novinové stránky a otiskli projev V. V. Grišina v plném znění.
Noviny nepsaly o ostatních stranách účastnících se sjezdu ani o úvodních či závěrečných projevech Kim Ir Sena. Informace o tom lze nalézt v interních materiálech TASS (Tiskové agentury Sovětského svazu).
Čtvrtina souhrnu sjezdové zprávy hodnotí dosavadní úspěchy a shrnuje další úkoly, polovina se týká znovusjednocení Koreje a poslední čtvrtina pojednává o mezinárodních otázkách. Číselně uvádí ekonomické úspěchy a zmiňuje úspěchy ve vzdělávání. Z budoucích cílů vyzdvihuje oživení ekonomiky a přeměnu družstevního majetku na národní majetek.
Nezmiňuje princip samostatného rozvoje (čučche), cestu korejské revoluce, o které se říká, že je přímá a bez krize, ani „revoluční životní styl“. Neexistují ani žádné poznámky ke zdánlivě extrémním nápadům pro průmyslový rozvoj.
Shrnutí publikuje navrhovaný návrh na znovusjednocení Koreje téměř slovo po slově s určitými zkratkami. Je nápadné, že místo původního výrazu „nezávislost“ použili výraz „neutralita“.
Sekce o vnější politice zdůrazňuje pozitivní korejská stanoviska k nutnosti vyhnout se nové světové válce a otázky vojenských bloků a bezjaderných zón. Téměř doslovně cituji původní text, zdůrazňující následující: „Socialistické a nezařazené země by neměly dělat bezzásadové kompromisy s imperialistickými zeměmi. Ekonomické a kulturní výměny jsou přirozeně přípustné… Ale nemohou… obětovat základní zájmy revoluce. Nemohou se vzdát antiimperialistického hlediska, nemohou se vzdát zájmů jiných zemí ve prospěch dobrých mezistátních vztahů…“
Je také zmíněno, že KLDR rozvíjí své vztahy se socialistickými zeměmi na principech proletářského internacionalismu. Slovo „nezávislost“ je zde však také vynecháno.
V souhrnu mezinárodní části není ani zmínka o prohlášeních týkajících se korejského výkladu obsahu naší doby, škodlivé role supervelmocí či „absence“ jednoty mezi socialistickými zeměmi.
V kapitole 5 zprávy o sjezdu, která se týká strany, nejsou absolutně žádná slova. Z informací dostupných v tisku mohou povahu personální změny pochopit pouze odborníci.
Úkoly označené na sjezdu označil za „velké“. Program znovusjednocení podle něj „určuje realistický způsob řešení tohoto důležitého národního problému“. Zdůraznil: „Jsme solidární s bojem za stažení sil USA z Jižní Koreje a za mírové, demokratické sjednocení země.
Projev neuznal roli Kim Ir Sena.
Když mluvil o přátelství obou zemí, zdůraznil roli Velké říjnové socialistické revoluce a společný boj za osvobození Koreje a budování socialismu. Podle projevu byl „Sovětský svaz velmi spokojen“ s letošním summitem v Bělehradě. Obě země mají společné základy ve většině otázek týkajících se boje proti imperialismu, boje za mír, uvolnění, svobody a nezávislosti národů.
Z mezinárodních témat V. V. Grišin hovořil zejména o spolupráci socialistických zemí, Afghánistánu, záměrech japonského imperialismu, odzbrojení, společném návrhu Vietnamu, Laosu a Kambodže a nakonec jednotě komunistického hnutí. Čína je zmíněna pouze jako „jiné reakční síly“.
Projev nazývá rozvinutý socialismus, který byl vybudován v Sovětském svazu, jako „největší úspěch současného sociálního pokroku“. Zdůrazňuje roli politiky životní úrovně, demokratického politického systému a národní jednoty.
U příležitosti sjezdu byly vydány i různé další materiály. (…)
V souhrnu můžeme uvést následující:
– Sovětský tisk podrobně pokrýval události 6. sjezdu, i když rozsah byl menší než obvykle v případě sesterských socialistických stran.
– KSSS se zjevně snaží vyhnout veřejným hádkám s korejskou stranou. Podobně jako dříve je vyznění publikovaných materiálů věcné. Ideologické otázky nejsou zmíněny, lze pouze usuzovat na neshody v politické praxi. Vydání tímto způsobem vyjadřuje snahu KSSS o přiblížení sesterské strany a KLDR zemím socialistického společenství.
– Neexistují žádné známky změny v sovětském vnímání korejské politiky.
– Ani v otázce znovusjednocení nejsou v sovětském stanovisku žádné známky změny.
Dr. Szűrös Mátyás
velvyslanec
*
23. října 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: 6. sjezd KSP – politika odlišná od socialismu i marxismu-leninismu
Kim Ir Sen s Josém Eduardem dos Santos, prezidentem Angolské lidové republiky, na návštěvě KLDR v říjnu 1981. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Delegace KSSS a KSP vedené soudruhy Grišinem a Kim Jong Namem jednaly během sjezdu korejské strany. Jejich zveřejněné společné prohlášení bylo zveřejněno v korejských denících v plném rozsahu.
Sovětský velvyslanec mě informoval, že nedávná jednání byla pokračováním loňských moskevských jednání soudruha Kim Jong Nama. Přibližně v této době sovětská strana podrobně informovala Korejce o sovětském hodnocení všech aktuálních mezinárodních otázek (včetně sovětské podpory Afghánistánu a zemím Indočíny atd., jakož i politiky současných čínských vůdců) a o ochotě všestranně zlepšit sovětsko-korejské mezistranické a mezistátní vztahy.
Soudruh Kim Jong Nam vyjádřil svou vděčnost za dosavadní sovětskou podporu, pokud jde o politiku KSP ke znovusjednocení, ale tentokrát vyjádřil nechuť k jihokorejské přítomnosti na mezinárodních akcích konaných v Sovětském svazu. (…)
Soudruh Kim Ir Sen přijal sovětskou stranickou delegaci na tříhodinovou přednášku a po ní oběd. Soudruh Grišin zde stručně shrnul body, které vyslovil během jednání, kterým soudruh Kim Ir Sen pozorně naslouchal.
Soudruh Kim Ir Sen vyjádřil svou vděčnost za nepřetržitou morální a finanční podporu Sovětského svazu od roku 1945 a za úsilí sovětských odborníků, kteří v současné době pracují v KLDR. Velmi si vážil jeho posledního setkání se soudruhem Brežněvem v Bělehradě. Předcházející pozvání soudruha Brežněva počítal splnit během příštího roku někdy kolem jara nebo léta. Do Sovětského svazu dříve cestovat nemůže.
Soudruh Grišin nastolil téma Číny i před soudruhem Kim Ir Senem a osvětlil spolupráci současných čínských vůdců s nejreakčnějšími imperialistickými kruhy a jejich sbližování se Spojenými státy, Japonskem atd.
Soudruh Kim Ir Sen ocenil Čínu jako bojového společníka a uvedl, že Čína poskytovala a stále poskytuje KLDR velkou pomoc, navíc mezi oběma zeměmi v současné době také probíhá aktivní spolupráce.
Korejská strana by si přála, aby Sovětský svaz zlepšil mezistranické a mezivládní vztahy s KLDR. Soudruh Kim Ir Sen se vyhnul sovětské odpovědi na toto téma s příslibem, že budou v rozhovoru pokračovat během oběda, ale tam takovou příležitost nedal.
Podle sovětského hodnocení sjezdu a jednání KSP neexistují žádné zásadní změny ve vnitřní, vnější politice Korejské strany práce a politice znovusjednocení. Politika KSP může být popsána jako individualistická, pragmatická, národní a odlišná od socialismu i marxismu-leninismu.
Navzdory tomu je podle hodnocení sovětské delegace nutné udržovat a zlepšovat všestranné vztahy s KLDR v oblastech, kde je to možné. (…)
1) V zemi panuje vojenský pořádek, disciplína; hodně stavěli.
2) Ohromující je určující zkušenost způsobená nacionalismem, pragmatismem a odloučením od marxisticko-leninské ideologie (čučche).
*
24. října 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Diplomaté hodnotí 6. sjezd KSP
Na základě konzultací s vedoucími misí úzce spolupracujících socialistických zemí mohu konstatovat, že hodnocení delegací dotčených sesterských stran jsou podobná a jejich zkušenosti jsou v zásadě stejné jako u maďarské delegace vedené Lajosem Méhesem. (…)
Našim vietnamským přátelům se nelíbilo, že se jejich delegace nemohla zúčastnit velkolepého setkání a že nedávno korejský tisk informoval o pozdravném telegramu Pol Pota, který adresoval Kim Ir Senovi u příležitosti 35. výročí založení KSP. (Místní polpotský velvyslanec se zúčastnil sjezdu spolu s dalšími vedoucími misí.)
Vietnamští a kubánští soudruzi vyjádřili svou nespokojenost s nízkým postavením korejských vůdců, kteří je doprovázeli a hostili. Vedoucí polské delegace požádal o přijetí Kim Ir Senem, aby ho mohl informovat o polské situaci. Setkání mohlo být možné, kdyby soudruh Wojtaszek zůstal po sjezdu. To nebylo pro polské soudruhy proveditelné.
Zveřejněné sjezdové materiály analyzují i spřátelené ambasády, ale naši práci komplikuje skutečnost, že kromě zprávy Ústředního výboru předložené Kim Ir Senem jsou dokumenty dostupné pouze v korejštině.
*
11. listopadu 1980, velvyslanec MLR v KLDR: Zahraniční názory na 6. sjezd KSP
Kim Ir Sen s Francoisem Mitterrandem, předsedou Socialistické strany Francie, v únoru 1981. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
V této zprávě nechceme hodnotit sjezd ani jeho dokumenty, uvádíme pouze několik typických názorů delegací, které se ho zúčastnily. Především musíme zmínit dojmy delegací z úzce spolupracujících socialistických zemí, které lze stručně shrnout takto:
6. sjezd KSP nepředložil v podstatě nic nového; pouze shrnul známá korejská stanoviska, která byla formulována od 5. sjezdu ohledně témat ideologie, politiky, mezinárodního života a mezinárodních snah KSP a KLDR. Charakteristickým atributem těchto názorů je pragmatický a nacionalistický přístup, který se stále více vzdaluje marxismu-leninismu.
Z řad akreditovaných diplomatů socialistických zemí neznáme kritické názory delegátů Jugoslávie a Rumunska, slyšeli jsme pouze o jejich komentáři, že jde takříkajíc o korejské vnitropolitické otázky a žádné názory nezmění jejich korejskou politiku. Poznámka albánského diplomata je pozoruhodnější, na sjezd mimochodem nebyli pozváni Albánci (informovali nás jiným způsobem), který řekl následující: „Co je to za sjezd, kde ani slovo nezmiňuje marxismus-leninismus a účastní se i strany bez vazby na komunistickou ideologii?“
Na základě spolehlivých informací od diplomatů spřátelených zemí má mnoho marxistických či za marxistické se prohlašujících představitelů stran a jednotlivců víceméně stejnou představu o 6. sjezdu KSP. Tak například podle slavného australského novináře Wilfreda Burchetta došlo v životě KLDR za posledních 25 let k obrovskému pokroku. I v jejich politické linii však došlo ke změně a vzdalují se marxisticko-leninské ideologii. Podporují Pol Potův režim, který spáchal na kambodžském lidu jeden z největších zločinů proti lidskosti od druhé světové války.
Zástupce Komunistické strany Indie kromě výše uvedeného také kritizoval, že sjezdu komunistické strany se účastnili delegáti stran, jejichž myšlenky zdaleka nejsou marxisticko-leninské.
Zástupce Strany národního osvobození Kostariky odsoudil neexistující demokratismus v KSP, jehož výsledkem je bezedný kult osobnosti.
Delegáti Socialistické lidové strany Dánska, Sociálně demokratické strany práce Norska, Národního lidového sjezdu Guayany, Socialistické strany Libanonu a dalších také vystupovali proti snahám o založení dynastie, které lze vidět v KSP, metodě navržené Kim Ir Senem při odstraňování vojenských bloků, které postrádají prvky marxistické třídnosti, a proti renesanci „stalinismu“ v KLDR. Vyjádřili také svou skepsi vůči „slavným“ ekonomickým úspěchům a dlouhodobým ekonomickým cílům, které byly na sjezdu prezentovány.
Konečně musíme mluvit o názorech, které sjezd a čučche chválily v superlativech. Tito tvořili většinu zúčastněných delegací: většinou africké delegace a zástupci různých kruhů a institutů čučche, kterým mimochodem náklady na cestu financovala KLDR, ale byli tam i delegáti z evropských samozvaných marxistických stran. Většina z těchto lidí byla dotazována v televizi a některé jejich pochvalné komentáře byly zveřejněny v tisku.
Za zmínku rozhodně stojí nový aspekt politiky KSP. Snaží se oslovit západoevropské sociálně demokratické strany. Tyto snahy byly patrné již na sjezdu, kde byla zvláštní pozornost věnována zástupcům zúčastněných šesti západoevropských sociálně demokratických stran, nebo prostě členům, jako je například norský novinář.
Při cestě domů zástupci těchto stran přinesli pozdravy a přání všeho nejlepšího Kim Ir Sena svým příslušným vůdcům a také jeho naději, že se v budoucnu spojí s KSP. Zde musíme zmínit jinak neveřejnou cestu Kim Jong Nama do Rakouska, Francie a Španělska hned po skončení sjezdu. Podle sovětských diplomatů bylo účelem jeho cesty navázat spojení se sociálně demokratickými stranami těchto zemí. Tato skutečnost dobře zapadá do obrazu jedinečně korejské pragmatické, nacionalistické politické linie, se kterou se Korejci podle nich snaží dosáhnout následujícího:
Vzhledem k tomu, že většina západoevropských sociálně demokratických stran je vedoucími nebo vládnoucími stranami ve svých zemích, navázání dobrých vztahů s nimi by mohlo vést nejen k politické podpoře jejich věci (např. znovusjednocení, izolace Jižní Koreje, zprostředkování jednání se Spojenými státy americkými atd.), ale může vést i k vytváření ekonomických a obchodních vztahů s nimi.
Podle našich nepotvrzených zdrojů si KLDR přeje stát se také členem Sociálně demokratické internacionály.
(…) Zástupci marxisticko-leninských dělnických stran však jasně, a to je pro nás nejdůležitější, vyjádřili již zmíněné obavy, že KSP se stále více odklání od jejich ideologie.
Sándor Etre
velvyslanec
*
11. listopadu 1980, velvyslanec MLR v KLDR: Nové stanovy Korejské strany práce
Nedatovaná oficiální fotografie Kim Ir Sena asi ze 70. let. Zdroj: Korejská ústřední tisková agentura – KCNA.kp / Anglická studijní skupina myšlenek čučche
Třetí den během 6. sjezdu Korejské strany práce, který se konal mezi 10. a 14. říjnem 1980, byly projednány nové stanovy strany a poté jednotně přijaty. Podobně jako na 5. sjezdu v listopadu 1970 ani tentokrát nebyl dokument a změny v něm zveřejněny.
Minule naše velvyslanectví poslalo domů překlad Stanov strany, který jsme obdrželi prostřednictvím našich přátel (…). Nejdůležitější změny ve Stanovách strany uvedu níže.
Úvodní část pojednávající o Korejské straně práce určuje, že „Korejská strana práce je revoluční marxisticko-leninská strana typu čučche, kterou založil soudruh Kim Ir Sen… Korejská strana práce považuje učení velkého vůdce soudruha Kima Ir Sena, ideologii čučche, za svůj jediný vůdčí princip. (Ve srovnání s tím příslušná část předchozích stanov uváděla toto: „Korejská strana práce považuje marxismus-leninismus a konstruktivní aplikaci marxismu-leninismu, velkou ideologii čučche soudruha Kim Ir Sena, za jediné vůdčí principy ve své činnosti.”)
Nový dokument označuje konečný cíl strany „…vyzbrojit celou společnost ideologií čučche a vybudovat komunistickou společnost“. Dříve nebyla žádná zmínka o „čučchizaci“ společnosti v této podobě. Ve stanovách strany zcela chyběla následující věta: „Korejská strana práce neustále posiluje jednotu myšlenek a vůle celé strany založenou na ideologii čučche“.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, proč během sjezdu nezazněla žádná zmínka o marxismu-leninismu a proč byla více než kdy předtím zdůrazňována „ideologie čučche“.
V současných stanovách je zcela nový odstavec. Podle toho velký vůdce soudruh Kim Ir Sen vytvořil v roce 1926 první komunistickou organizaci země (tehdy mu bylo 14 let) … a později založil Korejskou stranu práce. Uvedené prohlášení je v rozporu s historickými fakty a mimo jiné zamlčuje existenci Komunistické strany Koreje v letech 1925 až 1928.
Nemohli jsme si nevšimnout, že i když současné stanovy strany hovoří o diktatuře proletariátu, nezmiňují se o jejím posílení proti beztřídnosti, neuvádějí podrobně „revolučního ducha soběstačného rozkvětu“.
(…) Zjevná obsahová změna odráží hlavní body společného prohlášení Severu a Jihu z roku 1972 v jeho zásadách znovusjednocení, změny, ke které mezitím došlo v politice znovusjednocení KLDR.
Principy jedinečných zahraničněpolitických směrů strany se promítají do odpovídající části nových stranických stanov, která uvádí, že „Korejská strana práce upevňuje jednotu se socialistickými zeměmi a mezinárodním hnutím založenou na principech nezávislosti (dříve marxismu-leninismu) a proletářského internacionalismu…“. V tomto odstavci je přítomen nejen boj proti imperialismu, ale také proti nadvládě.
První bod kapitoly o členech strany uváděl kritérium členství ve straně následovně: „Člen Korejské strany práce je uvědomělý revoluční bojovník, který veškerou svou moc používá k boji za stranu, národ a za konečný triumf socialismu a komunismu.“ Odpovídající část v současnosti zní: „Člen Korejské strany práce je komunistický revolucionář typu čučche, který oddaně bojuje za stranu, vůdce, lid a hlavní věc socialismu a komunismu.“
Změna v ústřední organizační kapitole strany spočívá v tom, že sjezd strany se nyní musí svolávat jednou za 5 let, zatímco dříve se musel konat jednou za 4 roky. Jak stranický řád z doby před deseti lety, tak i ten současný však obsahuje možnost, že „Ústřední výbor strany může v případě potřeby svolat sjezd i dříve či později“.
(…) Za zmínku také stojí, že Kim Čong Il, syn Kim Ir Sena, je na druhém místě mezi členy vojenské komise. Během sjezdu se stal členem všech nejdůležitějších vedoucích orgánů strany, přesněji řečeno, jeho pozice byly na sjezdu zveřejněny. (…)
Nakonec bych rád zmínil, že mám pochybnosti o originalitě předchozích a současných Stanov strany, která Korejci dali našim přátelům. Předpokládám, že dvoje stranovy strany, které jsou předmětem této zprávy, nejsou úplně stejné jako skutečné stanovy strany, které obdrželi členové KSP žijící v KLDR. Zdá se, že analyzované stanovy byly napsány pro informování cizinců a členů KSP, kteří nemají bydliště v KLDR. (Členy strany mohou být… korejští občané, tedy Jihokorejci, Korejci žijící v zahraničí atd., kteří jsou podle její ústavy právně považováni za občany KLDR.)
Zdá se, že tento předpoklad podporují názory našich sovětských přátel a skutečnost, že podle některých členů strany, kterých jsme se ptali po 6. sjezdu, dosud neobdrželi nové stanovy strany.
Nezávisle na tom, zda bude obsah předchozích dvou odstavců později potvrzen nebo ne, lze tvrdit následující: Korejská strana práce se pokouší nahradit marxismus-leninismus „ideologií čučche“ nebo – jak uvádějí cizinci v tisku nebo Korejci žijící v zahraničí – „kimirsenismem“. Samostatný korejský politický směr, který vychází z jedinečné směsi revizionismu a dogmatismu, pro nás může v budoucnu přinést mnohá překvapení. Ta pro nás mohou být – v závislosti na vnitřních mocenských vztazích – pozitivní, nebo naopak.
Velvyslanec
Sándor Etre
*
11. listopadu 1980, velvyslanectví MLR v ČLR: Postoj Číny k 6. sjezdu Korejské strany práce
Kim Ir Sen si prohlíží Památník lidových hrdinů v Pekingu v září 1982. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Komunistická strana Číny věnovala zvláštní pozornost 6. sjezdu KSP konanému v říjnu, který měl demonstrovat, že čínská strana stále považuje KSP za jednu z prvních mezi „spřátelenými“ stranami. Čínskou delegaci, která se zúčastnila sjezdu, vedl Li Sien-nien, místopředseda Ústředního výboru Komunistické strany Číny. (…) Chua Kuo-feng, předseda Ústředního výboru KS Číny, pozdravil Kim Ir Sena v dlouhém, srdečném telegramu u příležitosti 35. výročí založení KSP a jejího 6. sjezdu.
Z čínského pohledu na sjezd ve zveřejněných materiálech jasně vyjádřili podporu Kim Ir Senovi jako vůdci strany a státu a podrobně ho pochválili za jeho zásluhy. (…) V osobě Kim Ir Sena stále vidí záruku zachování status quo na Korejském poloostrově.
V pozdravu Chua Kim Ir Senovi popsali KSP jako stranu, která výtečně aplikuje učení marxismu-leninismu na poměry Koreje. Na druhou stranu čínské materiály nikde nezmiňují oficiálně proklamovanou ideologii KSP, „čučche“. Její ocenění bylo ponecháno na korejských materiálech, které byly stejně zveřejněny. Čínské vedení nebylo ochotno zajít tak daleko a postavit korejskou ideologii na piedestal.
Během svého projevu v Koreji Li Sien-nien – stejně jako všechny ostatní publikované čínské materiály – také ujistil korejské vedení o plné podpoře Číny novému desetibodovému plánu znovusjednocení, který korejské vedení oznámilo během sjezdu.
Li Sien-nien označil myšlenky na sjednocení země za dosud „nejrealističtější“ plány. Aby Li Sien-nien zdůraznil podporu čínské strany, požadoval stažení amerických sil s použitím přívlastků „okamžité a bezpodmínečné“, které v dnešní době čínský tisk používá jen zřídka. To by se mimochodem podle místních diplomatů americké ambasády nemělo brát příliš vážně, neboť čínské stanovisko v této otázce se nezměnilo a je jim naprosto jasné, tj. že Komunistická strana Číny si přeje zachovat status quo Korejského poloostrova a nutí KLDR, aby se tak také chovala. (…) V tomto světle stojí za zmínku, že z verze projevu Kim Ir Sena zveřejněné v Žen-min ž’-pao (Lidovém deníku) byla část popisující vztahy mezi KLDR a socialistickými zeměmi jednoduše vynechána. Za zmínku stojí i další drobná změna čínského tisku: z části projevu Kim Ir Sena požadujícího rozpuštění imperialistických bloků byl vynechán přívlastek „imperialistický“.
Čínský tisk se snažil ze svých publikovaných materiálů co nejvíce snížit váhu a ostrost ostrých protiimperialistických prohlášení Kim Ir Sena.
Róbert Ribánszki
velvyslanec
*
12. listopadu 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: 6. sjezd povýšil čučche nad marxismus-leninismus
Kim Ir Sen s prezidentem Zambijské republiky Kennethem Davidem Kaundou a darem od něho, duben 1982.
I.
Korejská strana práce uspořádala svůj 6. sjezd od 10. do 14. října 1980. Současně se konaly také oslavy u příležitosti 35. výročí založení korejské sesterské strany (10. října 1945).
Program sjezdu:
1) Zpráva Ústředního výboru;
2) Zpráva Ústřední kontrolní komise
3) Zpráva o úpravě Stanov strany;
4) Volba vedoucích orgánů strany.
Sjezdu se zúčastnilo 3062 členů s právem hlasovacím a 158 členů s právem diskuse. Korejská sesterská strana při této příležitosti rozeslala pozvánky nejen sesterským stranám socialistických zemí, ale pozvala i všechny strany z rozvojových, nezúčastněných a západoevropských zemí, se kterými KSP spolupracuje. Kromě nich byl pozván také zástupce Mezinárodního institutu čučche, Korejci sympatizující s KLDR žijící v Japonsku atd. Dále byli přítomni zástupci dalších stran KLDR, některých jihokorejských organizací působících v zahraničí a kruhů čučche. Akce se zúčastnilo více než 170 delegací z přibližně 120 zemí.
Delegace socialistických zemí – až na výjimky – vedli členové politbyra. (…)
II.
6. sjezd Korejské strany práce se od ostatních sjezdů sesterských stran lišil jak formalitami, tak i obsahem.
Formality: Na tomto sjezdu nevládla pracovně orientovaná atmosféra, ale spíše festivalový charakter téměř vždy od začátku až do konce. Již týdny před sjezdem a výročím probíhaly průvodové praktiky táhnoucí se do pozdních nocí, kterých se účastnily statisíce vedle svých vyčerpávajících prací, které podnikali v rámci výrobní kampaně pořádané ke sjezdu. Festivalový charakter ještě podtrhl fakt, že zahraniční delegace se zúčastnily pouze zahajovacího ceremoniálu, zprávy ÚV a závěrečného ceremoniálu. (Navzdory specifickému požadavku maďarské delegace nebyla účast na ostatních pracovních programech sjezdu povolena. Podle našich znalostí se kromě delegátů celého sjezdu KSP zúčastnili pouze Korejci z Japonska a mohli se na něm podílet podílet zahraniční kroužky čučche.)
Vrcholem festivalu byl průvod v duchu sjezdu se stovkami tisíc účastníků. (Podle oficiální korejské zprávy pochodoval milion lidí, což znamená, že pro tuto příležitost také zmobilizovali a převezli statisíce lidí z venkovských měst do hlavního města!) Naše zdroje nám řekly, že všechny podstatné otázky byly prodiskutovány a rozhodnuty před oficiálním zahájením sjezdu.
Obsah: V historii Korejské strany práce (a s největší pravděpodobností i v historii mezinárodního komunistického hnutí) to byl první sjezd komunistické strany, kde nebyla ani jediná zmínka o marxismu-leninismu, pokud neuvažujeme polovičaté odkazy na dosud neupravený (pravděpodobně z pragmatických důvodů) organizační řád. O to více však mluvili o svérázné filosofii KSP: ideologii čučche (nebo jak jí krmili lžičkou cizince: „kimirsenismus“)! Zde musíme poznamenat, že před deseti lety, během 5. sjezdu, Kim Ir Sen prohlásil, že ideologie čučche je verzí marxismu-leninismu aplikovanou na korejské poměry a že KSP „se považuje za marxisticko-leninskou stranu“. Během posledních deseti let v KLDR však došlo ke kvalitativní změně ve výkladu ideologie čučche: klasici marxismu–leninismu volili své odpovědi na problémy světa své doby správně, ale od té doby se svět – takříkajíc – změnil a jen čučche může správně odpovědět na dnešní problémy. Tímto způsobem propaganda KLDR povyšuje ideologii čučche nad marxismus-leninismus a prohlašuje ji za ideologii nejvyšší úrovně naší a všech dob.
Zpráva Ústředního výboru 6. sjezdu a schválený dekret popisují ideologii čučche jako jediný správný světonázor. Použijeme-li slova Kim Ir Sena: „V naší straně není místo pro žádnou jinou ideologii kromě čučche“, dále „Stranické organizace musí své členy vzdělávat, aby neznali jinou ideologii než čučche“. (…)
– Z ekonomického hlediska je novinkou, že v porovnání s 5. sjezdem nejsou téměř žádné zmínky o otázkách systému kontroly a plánování. Zdálo by se, že vše bylo úplně v pořádku, a tak si na základě této skutečnosti mohou stanovit ty ambiciózní cíle, které od sjezdu označují jako „10 velkých cílů 80. let“. (…) Zpráva a dekret se silně zaměřují na zahraniční obchod, ale neexistují absolutně žádné odkazy na to, jak by problémy, které vznikly ve světové ekonomice, mohly také negativně ovlivnit ekonomický život KLDR. To samo o sobě zpochybňuje reálnost cílů (problém s ropou, negativní změny mezinárodních směnných kurzů atd.), nemluvě o současném problému zadlužení KLDR.
– Ve zprávě Ústředního výboru a dekretu sjezdu o armádě je ve srovnání s dokumenty 5. sjezdu jen málo podstatných prvků. (…) Mezi úkoly, které lidovou armádu čekají, je kladen důraz na vedoucí úlohu strany, posílenou „čučchizaci“ a ozbrojenou ochranu úspěchů strany a revoluce.
– Ve zprávě ÚV ani ve sjezdovém dekretu nejsou samostatné kapitoly o zlepšování životní úrovně, přičemž toto bylo také samostatně projednávané téma na 5. sjezdu. Dokumenty 6. sjezdu problematiku životní úrovně nastiňují pouze okrajově, nikoli jako jeden z hlavních cílů.
– Nová formulace politiky znovusjednocení se výrazně odchyluje od jazyka používaného v dokumentech 5. sjezdu. Tam odmítli „podvodnou propagandu mírového znovusjednocení“ Jihu a navrhli finanční a morální podporu pro možnou revoluci v jižní části země. Zde zpráva Ústředního výboru shrnuje návrhy posledních let v deseti bodech, v nichž si korejští soudruzi představují sjednocení země v konfederativním rámci. (…) Pokud jde o reálnost desetibodového návrhu, ani sami korejští soudruzi v něj prozatím nemají příliš velkou naději. Zdá se, že tomu alespoň nasvědčuje prohlášení Kim Ir Sena před vůdcem bulharské sjezdové delegace, ve kterém uvedl, že v současné době nemohou očekávat žádné smysluplné výsledky jednání s jihokorejskými úřady, ale jihokorejské masy nezůstanou desetibodovým návrhem nedotčeny.
– Dokumenty sjezdu pojednávají o zahraničněpolitických názorech a cílech KSP a KLDR již známým způsobem. Aniž by zahrnuli jakékoli marxistické třídní názory, mluví o nesouvisejících hnutích, „soupeření supervelmocí při vytváření příslušných sfér vlivu“, jak to ohrožuje světový mír, o otázce vojenských bloků, „dominanci“ atd.
– Musíme také zmínit nejnovější a ojedinělý projev kultu osobnosti uprostřed mezinárodního komunistického hnutí: povýšení syna Kim Ir Sena, Kim Čong Ila, na vůdce číslo dvě, a obdivuhodné respektování jeho role v poznámkách během sjezdu. (…) V dokumentech to nebylo formálně formulováno, ale názor, že Kim Čong Il bude vybrán jako „nástupce vůdce“ je stále udržován ve vnitřní propagandě. Autenticitu dlouhodobých plánů, které se ho týkají, dále podporují jeho veřejně vyhlášené funkce ve straně, organizační a řídící činnost, která je mu připisována ve státním, stranickém a nápadně ve vojenském životě, a konečně neustálé klanění se v jeho přítomnosti (jak je vidět v televizních přenosech a dokumentech).
III.
Ri Čong Ok*. Zdroj: namu.wiki
(…)
1) Po vytvoření institutu generálního tajemníka byl ustaven stálý výbor politbyra Ústředního výboru KSP, který se skládá z pěti členů s Kim Ir Senem v čele. Ostatní členové jsou: Kim Il, O Čin U, Kim Čong Il a Ri Čong Ok*. (Tento orgán existoval již před 5. sjezdem.)
2) Počet členů politbyra Ústředního výboru KSP byl zvýšen z 11 na 19. Ze starého zůstalo sedm členů, takže počet nových členů politbyra je 12. (Ve skutečnosti se však mnoho z nich stalo členy politbyra mezi dvěma sjezdy.)
3) Mezi tajemníky ÚV KSP je na prvním místě Kim Čong Il a z tajemníků zvolených během 5. sjezdu zůstal pouze Kim Čung Rin**. (Mnoho tajemníků ÚV nabylo své funkce i mezi oběma sjezdy i v tomto případě.)
4) Počet náhradníků politbyra ÚV byl zvýšen ze 4 na 15.
5) Ústřední vojenská komise KSP byla posílena. Během 5. sjezdu se skládala z jednoho předsedy a tří místopředsedů. Seznam členů nebyl zveřejněn. V současné době se Ústřední vojenská komise skládá z jednoho předsedy a 18 členů. (Jména místopředsedů nebyla zveřejněna.) Mezi členy je nejvýše postavený ministr obrany O Čin U následovaný Kim Čong Ilem a poté zbytek personálu s nejdůležitějšími vojenskými funkcemi.
V souhrnu můžeme určit, že 6. sjezd KSP byl stranickým sjezdem „typu čučche“, s nímž KSP podnikla další kvalitativní kroky ve svém odklonu od marxismu-leninismu se skutečným schválením sjezdu. Ideologie čučche se již ve své současné interpretaci, ale také při zohlednění jejího nevyhnutelného dalšího vývoje, mohla stát zdrojem konfliktu mezi KSP a marxisticko-leninskými stranami. Zároveň by se pro své rysy reprezentující tupý nacionalismus a svou pragmatickou nejednoznačnost mohla stát společným jmenovatelem bezzásadového vyjednávání s Jihem. I proto, že výrazy s nacionalistickým obsahem lze často nalézt ve sloupcích tisku i v Jižní Koreji.
velvyslanec
Sándor Etre
(*Ri Čong Ok, 1916-1999, studoval v Japonsku, účastník komunistického hnutí a protijaponského odboje, od 1948 poslanec Nejvyššího lidového shromáždění, od 1949 zastával stranické a státní funkce v průmyslovém sektoru, od 1956 člen ÚV KSP, patrně od 1972 člen politbyra ÚV, od 1980 člen prezídia (stálého výboru) politbyra. – https://namu.wiki/w/%EB%A6%AC%EC%A2%85%EC%98%A5 – Životopisné poznámky ostatních zmíněných funkcionářů viz v předchozích částech.)
Kim Čung Rin**. Zdroj: joongang.co.kr
(**Kim Čung Rin, 1923-2010, účastník komunistického hnutí v Číně, 1953-1954 studoval v SSSR, následně funkcionář ÚV KSP a diplomat. Od 1962 poslanec Nejvyššího lidového shromáždění, od 1969 tajemník KSP pro Jižní Koreu, od 1970 člen politbyra ÚV. Významné stranické a státní funkce zastával až do smrti. – https://namu.wiki/w/%EA%B9%80%EC%A4%91%EB%A6%B0, https://encykorea.aks.ac.kr/Article/E0070124)
*
Listopad 1980, velvyslanectví MLR v KLDR: Stručný úvod a zhodnocení ideologie čučche
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/brief-introduction-and-assessment-juche-ideology
Kim Ir Sen přebírá Leninův řád od sovětské stranické a státní delegace v KLDR v lednu 1978. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Ideologie čučche je jedinečná ideologie Korejské dělnické strany, kterou popsali jako pouhou aplikaci marxismu-leninismu na korejské poměry během 5. sjezdu KSP v roce 1970. V tisku a propagandistických materiálech KLDR jsme se také setkali s výrazem „kimirsenismus“, vloženým do úst cizinců. Před 6. sjezdem KSP oddělili ideologii čučche od marxistických základů a postavili ji jako jediný správný světonázor v dnešní době, který je zároveň ideologií nejvyšší úrovně všech dob.
Kim Ir Sen formuloval základy ideologie na 6. sjezdu KSP takto:
„Myšlenka čučche je ideologie, která se soustředí na lid, staví lid do středu každé myšlenky a dává vše do jeho služeb. Je to revoluční teorie, která slouží k osvobození dělnické třídy. Problémy, které se objevují během transformace lidu a společnosti, během hospodářského a kulturního rozvoje, mohou být vyřešeny podle přání a požadavků pracujících mas toužících po osvobození, budeme-li s myšlenkou čučche zacházet jako s naší vůdčí ideologií a budeme ji uplatňovat i v praxi. Ideologické a materiální bašty komunismu lze dobýt pouze v tomto případě.“
Pokud to postavíme vedle druhé myšlenky, kterou Kim Ir Sen vyslovil na 5. sjezdu, a také ji interpretujeme v mezinárodním smyslu, tj. ve vztazích mezi zeměmi, jak to také činí „kimirsenisté“, pak dostaneme hlavní poselství plné ideologie čučche:
„Čuche… znamená, že se na revoluci a budování v naší zemi díváme okem majitele. Znamená to, že ti, kdo zavádějí čučche, lpí na stanovisku nezávislosti, to znamená, že jsou osvobozeni od závislosti na druhých; myslí svou vlastní hlavou a důvěřují své vlastní síle; vyvolávají revolučního ducha spoléhání se na vlastní síly; své otázky si mezi sebou řeší za všech okolností na vlastní nebezpečí…“
Sám Kim Ir Sen neřekl o čučche o mnoho více nebo více podstatných věcí. Jeho žáci v různých kruzích čučche a na konferencích se však kolem myšlenky čučche snaží vytvořit „filosofii“ nebo dokonce „filosofický systém“.
Při srovnání čučche s dialektickým a historickým materialismem jako ideologií vyniká tato „filosofie“ a světonázor především svou primitivností, subjektivním idealismem a metafyzickou jednostranností. Absolutizuje nezávislost oproti historické tendenci vzájemných závislostí, nacionalismus proti internacionalismu, ekonomickou nezávislost oproti přirozené tendenci ekonomické integrace, národní kulturu proti celé kultuře lidstva, tzv. korejskou socialistickou kulturu proti historickým tradicím, roli vůdce proti roli mas atd.
Tato myšlenka je především produktem konkrétních korejských poměrů, ale její korejští zastánci zmiňují ambiciózní plány: v tomto duchu formulují svá poselství takzvanému třetímu světu a především zemím Hnutí nezúčastněných a dále z dlouhodobého hlediska aspirují na vedení samotného hnutí. To se odráží i v části sjezdové zprávy, která se zabývá například mezinárodními otázkami. Není tedy náhoda, že – i když zpráva z pragmatických důvodů vždy nejprve zmiňuje socialistické země a komunistické hnutí – v zásadě podrobně hovoří o třetím světě a Hnutí nezúčastněných a dává skutečný program o věcech, které je třeba udělat.
Část ideologie čučche o „nezávislosti“ se díky propagandě kultu osobnosti a „prozřetelnosti vůdce“ stává v praktické politice KLDR pouze prázdnou frází. Za takových okolností se tvořivost a iniciativní duch člověka nejenže neuvolní, ale naopak se spoutá v okovech.
*
Pokračování v další části.
*
Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche
