Pchjongjang 19. srpna čučche 110 (2021) (MZV KLDR) – Ochrana nezávislých lidských práv a důstojnosti a zajištění stabilnějších životních podmínek je hlavní výzvou humanitární práce. Mezinárodní společenství dlouhodobě vytrvale usiluje o odstranění všech druhů společenského zla a důsledků zločinů proti lidským právům, jimž je lidstvo vystaveno po mnoho let.
V prosinci 2008 63. zasedání Valného shromáždění OSN vyjádřilo velké znepokojení nad pokračujícím násilím, včetně diskriminace na základě pohlaví, sexuálního násilí a zneužívání dětí, odsoudilo kroky, které mají negativní dopad na humanitární spolupráci, a vyhlásilo 19. srpen Světovým dnem humanitární pomoci.
Když se však dnes podíváme po celém světě, počet chudých a uprchlíků se všude rychle zvyšuje a nepopsatelné zločiny proti lidskosti jsou páchány jeden za druhým, jako by mělo být úsilí mezinárodního společenství zpochybněno.
Lid světa si proto jednomyslně klade následující otázku: Co je hlavní příčinou humanitárních krizí?
Humanitární myšlenky si váží důstojnosti a hodnot lidstva a stanovují své ideály jako spravedlnost, rovnost, rozvoj a rozkvět. Překážkou uskutečnění těchto myšlenek a původcem humanitárních krizí všeho druhu je právě společnost, kde se šíří všechny druhy zločinů na základě všemocnosti dolaru a zákona džungle. To jsou země, které způsobují nekonečné humanitární katastrofy tím, že se uchylují k porušování svrchovanosti a vměšují se do vnitřních záležitostí druhých zemí.
Nejde o nikoho jiného než o západní země.
V těchto zemích nejsou pracujícím masám poskytována základní práva, která si zaslouží lidské bytosti, stěží se uživí a stávají se z nich nešťastní tuláci a oběti lidskoprávních zločinů.
Když se podíváme na data zveřejněná samotnými západními sdělovacími prostředky a lidskoprávními institucemi, 20 % žen starších 15 let trpí fyzickým a sexuálním násilím a počet tuláků a žebráků se oproti minulosti zvýšil o 77 %. V jedné ze západních zemí jsou statisíce mladistvých vystaveny moderní otrocké práci v rodinách a na farmách.
Samotný koncept humanismu nemůže fungovat ve společnosti, kde různé zločiny rasové diskriminace tvoří více než polovinu všech zločinů a pilně jsou vytvářeny zákony k potlačování lidu.
Navzdory takovým skutečnostem se nyní západní země dopouštějí omezování a zasahování suverénních států pod vývěsním štítem „lidských práv“ a „demokracie“, které jsou ně každopádně bezcenné.
Celému světu je dobře známo, že každoročně se zvyšující počet uprchlíků je důsledkem společenských nepokojů a krvavých konfliktů vytvořených Západem. Navzdory této skutečnosti je s uprchlíky zacházeno jako se zločinci a rodiče jsou zadržováni odděleně od dětí. Stále je tolerován obchod s lidmi, sexuální násilí, otrocké práce a nesnesitelné mučení, což světovému společenství způsobuje zděšení.
Dnes je nepochybně důležité umět reagovat na různé situace v globálním měřítku na základě myšlenek mezinárodního humanismu, ale můžeme říci, že naléhavější je najít hlavní příčinu krizí a rozhodně přijmout radikální opatření k jejich vyřešení.
Mezinárodní společenství si musí jasně uvědomit, kdo je hlavním viníkem humanitárních krizí, a musí rozhodně bojovat proti nelidským intrikám západních zemí, které lidstvu přinášejí nezměrná neštěstí a utrpení.
Ministerstvo zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky,
