V již 20. volbách prezidenta jižní Koreje (Korejské republiky) byl 9. března těsným rozdílem zvolen kandidát konzervativní opoziční strany „Moc lidu“ (se 110 poslanci ze 300) Jun Sok Jol (jihokorejskou verzí anglické transkripce Yoon Suk Yeol).
Strana „Moc lidu“ se otevřeně hlásí k antikomunismu. 61letý bývalý generální prokurátor se v září 2021 vyslovil pro možnost návratu jaderných zbraní USA do jižní Koreje „proti hrozbám ze severní Koreje“ (jihokorejské a americké zdroje tvrdí, že byly jaderné zbraně USA z jižní Koreje odvezeny na začátku 90. let, KLDR o tom však oprávněně pochybuje). V listopadu 2021 se vyjádřil, že udělí milost bývalému prezidentu I Mjong Bakovi a bývalé prezidentce Pak Kun Hje, vězněným za korupci. Oba věznění politici byli vyhlášeni svou protilidovou politikou.
Kromě toho se vyslovuje pro zrušení 52hodinového (!) pracovního týdne a minimální mzdy a brojí proti právům žen. V červenci 2021 se nechal slyšet, že by měl být umožněn až 120hodinový pracovní týden, což by odpovídalo 17 hodinám denně 7 dní v týdnu. Odpůrci argumentovali, že tolik hodin týdně nepracovali ani vězni v Osvětimi. Kromě toho například odmítl standardy kvality potravin, aby bylo umožněno chudým lidem jíst nekvalitní, ale levné potraviny. (Jaký lidumil!) To vše naznačuje, že nový prezident prohloubí asociální povahu jihokorejského systému a jeho jednostrannou orientaci na vazalství USA.
Kritické mediální ohlasy z jižní Koreje uvádějí, že prezidentská kampaň byla nenávistná, prohloubila rozdělení společnosti a vedla k ještě většímu znechucení mas z politického dění. Tyto kritické hlasy citovala i média KLDR, která jinak zvolení nového jihokorejského „prezidenta“ (KLDR uvádí tuto funkci v uvozovkách, protože ji nepovažuje za legitimní) jen konstatovala, ale nehodnotila.
Mezi kandidáty na prezidenta zřejmě nebyly velké politické rozdíly. Komunistické a pokrokové hnutí je v jižní Koreji už od obsazení vojsky USA v roce 1945 systematicky potlačováno a likvidováno (čímž američtí okupanti navázali na předchozí praxi okupantů japonských), není umožněna existence komunistické strany. Mezi parlamentními stranami jižní Koreje není žádná pokroková. Dokonce i „středolevá“, k sociální demokracii se hlásící „Strana spravedlnosti“ má jen 6 křesel z 300. Zřejmě nejpokrokovější legální stranou je mimoparlamentní Lidově demokratická strana Koreje. Antiimperialistická národní demokratická fronta Koreje, otevřeně podporující KLDR, je ilegální a o její síle a aktivitách nejsou dostupné informace. Sdělovací prostředky KLDR informují o aktivitách její pchjongjangské organizace, tvořené politickými uprchlíky z jihu.
Žádná politická reprezentace jižní Koreje neprovádí samostatnou politiku, ale pouze se řídí pokyny svých pánů z USA. Jižní Korea je obsazena 28,5 tisíci vojáky USA (oficiální údaj). Proto také selhala všechna mezikorejská jednání.
Převzato z revolučního internetového časopisu Kominternet-Dialog,
http://dialog.kominternet.cz/panorama-10-11-tyden/
