Delegace Společnosti Pektusan navštívila KLDR, 1. místopředseda převzal vyznamenání

Praha, 20. dubna čučche 108 (2019) – Delegace Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan a České skupiny pro studium a uskutečnění myšlenky čučche z České a Slovenské republiky, vedená 1. místopředsedou soudruhem Lukášem Vrobelem, navštívila ve dnech 12. – 18. dubna čučche 108 (2019) na pozvání Korejského svazu společenských vědců Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se zúčastnila mezinárodní konference a oslav národního svátku Dne slunce u příležitosti 107. výročí narození velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena.

K cestě z Pekingu do Pchjongjangu a zpět využila delegace vzorných služeb aerolinií Korjo hanggong (Air Koryo). Po přivítání na pchjongjangském letišti 12. dubna odpoledne byli delegáti ubytováni v hotelu Korjo (anglickou transkripcí Koryo), honosné stavbě u hlavního nádraží, patřící k dominantám města. Hotel byl otevřen velkými vůdci soudruhem Kim Ir Senem a Kim Čong Ilem v roce 1985, což připomíná nástěnka s fotografiemi ve 2. patře. Jeho dvě budovy představují sever a jih Koreje a spojovací most podanou ruku mezi nimi.

Sousoší velkých vůdců před Muzeem korejské revoluce na vrchu Mansude

Program byl zahájen 13. dubna návštěvou Muzea korejské revoluce na vrchu Mansude v centru Pchjongjangu. Muzeum, otevřené v roce 1948, má více než 100 expozic a jeho úplná prohlídka by zabrala více než týden. Delegáti studijních skupin myšlenky čučche nyní navštívili expozici o období náročného pochodu, spadajícího přibližně do let 1994–2000. V této době čelila socialistická Korea zostřeným sankcím a hrozbám ze strany imperialistů a jejich nohsledů, byla opuštěna řadou někdejších spojenců, a navíc stižena závažnou nepřízní počasí. Kombinace těchto faktorů vedla k mimořádně náročnému období nedostatku. Frakcionáři žádali orientaci na zahraniční investice a turistický ruch, ale zásluhou velkého generála soudruha Kim Čong Ila zvítězila soběstačnost. Současně byla díky politice songun (armáda na prvním místě) zásadně posílena obranyschopnost. Soudružka průvodkyně zdůraznila význam jaderného ozbrojení, k němuž byly právě v tomto nejtěžším období podniknuty převratné kroky, završené prvním podzemním jaderným testem v roce 2006.

Návštěva této expozice nás přesvědčila o tom, že lidová Korea nezapomíná na těžká období svých dějin a je nadále připravena snášet těžkosti na cestě revoluce a nezapomíná na význam ozbrojené obrany vlády pracujících.

Výstaviště kimirsenií a kimčongilií – před obrazem velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena

Po návštěvě expozice se delegáti poklonili před bronzovými sochami velkých vůdců, jež jsou součástí památníku na vrchu Mansude před Muzeem korejské revoluce. Sochy velkého vůdce a velkého generála jsou doplněny dvěma mohutnými sousošími seskupenými kolem rudých praporů. Jedno z nich znázorňuje boj za osvobození od japonské okupace, druhé budování a obranu socialismu. K památníku neustále proudí zástupy korejských soudruhů a soudružek (v lidové Koreji se tak titulují všichni občané včetně dětí), aby uctili památku otců národa. Mezi nimi je velký počet novomanželů s rodinami a svatebními hosty, ženy v nádherných mohutných pestrobarevných šatech čoson-ot. (Manželství má v KLDR velký význam, ve věku od třicátníků výše žijí v manželství téměř všichni občané a rozvodů je naprosto nepatrné množství. Není přípustná prostituce, pornografie ani sexuální úchylky.)

Muzeum Vítězné vlastenecké osvobozenecké války

Odpoledne bylo věnováno návštěvě Muzea Vítězné vlastenecké osvobozenecké války (1950–1953). To bylo důkazem, že léta nejtvrdšího třídního boje proti imperialistům nejsou zapomenuta a novodobá diplomatická jednání na tom nic nemění. Na nádvoří muzea si návštěvníci prohlédli působivá sousoší, znázorňující obranu vlasti, a také stroje a munici obránců i nepřítele. Uvnitř zaujala především nadživotní barevná socha velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena v maršálské uniformě, připomínající vítězství ve válce. Hluboký dojem nechává také dioráma poražených imperialistů a osvětlené a ozvučené dioráma s otočným hledištěm, znázorňující válku od napadení nepřítelem až po jeho porážku.

Součástí muzea je i špionážní loď USA „Pueblo“, zadržená ve vodách KLDR v roce 1968 a od té doby kotvící na řece Potchong (Potchonggang). Zadržená posádka byla propuštěna po podepsání omluvy.

Vstup na loď “Pueblo” v Muzeu Vítězné vlastenecké osvobozenecké války

Zbytek dne 12. dubna byl pro delegáty přátelství vyhrazen nákupu na výstavišti Wolhjang u Vítězného oblouku. Čechům a Slovákům zde může být nápomocna česky plynně hovořící prodavačka soudružka Ri Il Sim.

13. dubna navštívili delegáti přátelství 21. výstavu kimirsenií (kimilsonghwa) na Výstavišti kimirsenií a kimčongilií. Růžově kvetoucí orchidej kimirsenie, darovaná velkému vůdci prvním indonéským prezidentem Sukarnem, je společně s begónií kimčongilií symbolem nesmrtelnosti díla velkých vůdců. Mnoho civilních i vojenských jednotek i zahraničních diplomatických misí a mezinárodních organizací v KLDR pěstuje a vystavuje květiny slunce a soutěží o nejkrásnější výstavku. V té jsou květiny doplněny modely významných revolučních pamětihodností nebo současného budování.

V kosmetické továrně Unhasu

Zvýšení povědomí o dnešním rozvoji posloužila návštěva kosmetické továrny Unhasu, spojené se zásluhami revolučního vedení velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila a váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una. Dělnice pracují v moderním, vzorně upraveném a naprosto čistém prostředí. Nechybí mozaika na dvoře, znázorňující návštěvu velkého generála, obrazy z návštěv velkých vůdců v továrně a řada agitačních hesel a nástěnek, povzbuzující zvyšování a zlepšování výroby, ale také obranu vlasti. V podnikové prodejně je k zakoupení obrovské množství pestrobarevně zabalených a lákavě vyhlížejících výrobků. Na glóbu jsou znázorněny země, kam je tato slavná značka korejské kosmetiky vyvážena, mezi nimi například Čína, Rusko a Austrálie.

V pchjongjangském metru s průvodcem soudruhem Ču Mjong Wonem

Součástí programu 13. dubna byla jízda pchjongjangským metrem z konečné stanice Puhung (Rozkvět) do stanice Ponghwa (Pochodeň). Metro bylo otevřeno v roce 1973 a je tvořeno dvěma trasami. Známé je svou honosnou výzdobou v duchu socialistického realismu. Delegace přátelství se svezly moderní soupravou korejské výroby, na níž pamětní deska připomíná, že soupravu v roce 2015 dvakrát navštívil vážený soudruh nejvyšší vůdce (jednou před zahájením provozu a podruhé při zkušební jízdě). LCD monitory v soupravě informují cestující nejen o trase, ale také o čase, rychlosti, teplotě a dokonce vlhkosti. Provoz metra je zajištěn v krátkých intervalech, používá ho velké množství cestujících a ceny jízdného jsou tak nízké, že je téměř zdarma. (To platí i pro povrchovou městskou hromadnou dopravu.) Ve stanicích hraje revoluční hudba a je zde vystaven denní tisk jako Rodong sinmun (Noviny práce) a Pchjongjang sinmun (Pchjongjangské noviny).

Pchjongjangské metro – stanice Ponghwa (Pochodeň)

14. dubna se uskutečnila konference o myšlence čučche v Lidovém paláci kultury za účasti studijních skupin z Bangladéše, Bulharska, České republiky, Etiopie, Guiney, Indie, Japonska, Mongolska, Nepálu, Rakouska, Ruska, Spojeného království, Srí Lanky, Švédska, Thajska, Ugandy a Ukrajiny a Mezinárodního institutu myšlenky čučche (IIJI) z Japonska a Korejského svazu společenských vědců (KASS) z KLDR. Konference schválila blahopřejný dopis váženému soudruhu nejvyššímu vůdci ke znovuzvolení předsedou Komise pro státní záležitosti. Byl přečten dopis od Ogami Kenichiho, generálního tajemníka Mezinárodního institutu myšlenky čučche. Ten vyzdvihl nezbytnost formování celé společnosti na principech kimirsenismu-kimčongilismu, samostatného rozvoje a rozdrcení zločinných imperialistických sankcí. Vyzval k aplikaci pokynů váženého soudruha nejvyššího vůdce k rozvoji svých zemí a celého světa. Varoval před nedůsledným politicko-ideologickým vzděláváním, které vedlo k pádu některých socialistických zemí, a vyzdvihl, že lidová Korea si z této tragédie vzala ponaučení.

Korejští řečníci vyzvedli ve svých projevech šťastný a nezávislý život lidu socialistické Koreje, která se z utlačované země stala mocnou socialistickou zemí, nezávislým státem důstojného lidu, spoléhá na vlastní vědu a techniku a s hrdostí a sebedůvěrou provádí nový pochod ekonomické obnovy s veškerým úsilím pro nezávislost, proti imperialismu a podřízenosti.

Vedoucí zahraničních delegací na konferenci v Lidovém paláci kultury

KLDR je zemí skutečné vlády lidu, který je pánem všeho. Pracujícím jsou poskytovány bezplatně byty, vzdělávání i zdravotnictví. Po ničivých povodních v roce 2016 byla provedena rychlá obnova. Současně je KLDR jedinou mocností na světě s monolitní ideologií. Síla korejského socialismu tkví v jednomyslné jednotě vůdce, strany a mas, což je nejmocnější zbraň, nesrovnatelná s ničím na světě.

KLDR porazila moderní revizionismus, který ovládl mezinárodní socialistické hnutí od 50. let a při jehož sledování by byla zkolabovala jako socialistické státy východní Evropy.

Hlavní věcí pro uhájení nezávislosti je posilování armády, třímajíce v jedné ruce pušku a v druhé srp, kladivo nebo štětec. Ozbrojené síly jsou cenným mečem pro bezpečnost země a štěstí lidu, k obraně míru a bezpečnosti celého světa.

Miliony mladých lidí neskonale věrné straně činí z KLDR nejlepší zemi na světě, v současnosti s důvěrou nastupující k ještě tvrdšímu boji za vybudování mocné socialistické země pod vedením váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una, následníka revolučního procesu čučche, zahájeného na hoře Pektu (Pektusan).

Zástupci Společnosti Pektusan na konferenci v Lidovém paláci kultury

Referát zástupce generálního tajemníka Mezinárodního insitutu myšlenky čučche profesora doktora Harishe Gupty vyzdvihl zásluhy velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena jako přeborníka globální nezávislosti a míru a jeho myšlenku čučche jako skutečný prapor světového míru s úplnou suverenitou všech národů. Popřál úspěchy v budování mocného socialistického státu pod dynamickým vedením maršála Kim Čong Una.

Dopolední část konference byla zakončena promítáním dokumentárních filmů „Čučche září v celém světě“ a „KLDR je zemí, kde lid je pánem všeho a slouží mu vše“.

Třem zahraničním účastníkům konference byl udělen čestný titul doktora společensko-politických věd.

Vyznamenání Řádem přátelství I. a II. stupně v Nejvyšším lidovém shromáždění

Sedm zahraničních účastníků převzalo odpoledne v paláci Nejvyššího lidového shromáždění Řád přátelství I. a II. stupně za práci pro rozvoj vztahů přátelství a spolupráce s KLDR. Řád přátelství I. stupně byl udělen čtyřem osobnostem z Mongolska, Rakouska, Ruska a Thajska, Řád přátelství II. stupně třem dalším, mezi nimi 1. místopředsedovi Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan a České skupiny pro studium a uskutečnění myšlenky čučche soudruhu Lukáši Vrobelovi.

Udělení Řádu přátelství II. stupně s. Lukáši Vrobelovi (Korejská ústřední televize)

Odpolední část konference v Lidovém paláci kultury pojednávala o zkušenostech studijních skupin myšlenky čučche z různých zemí světa. Vystoupili řečníci ze Spojeného království, Guineje, Srí Lanky, Ugandy, Japonska, Nepálu, Ukrajiny, Švédska a Mongolska. Za českou skupinu pronesl projev 1. místopředseda soudruh Lukáš Vrobel. Zabýval se reakční propagandou v kapitalistických zemích, zaměřenou k hanobení lidové Koreje a věci socialismu obecně, a hovořil o práci pro získávání mladých lidí pro myšlenky socialismu. (Celý text projevu zde.) V závěru konference všichni účastníci obdrželi pamětní listy.

Projev s. Lukáše Vrobela v Lidovém paláci kultury

Večer 14. dubna se konala recepce v Hotelu Korjo k oslavě Dne slunce za účasti poradce Ústředního výboru Korejské strany práce a poslance Nejvyššího lidového shromáždění, dřívějšího dlouholetého tajemníka a později místopředsedy ÚV KSP soudruha Kim Ki Nama, blízkého spolupracovníka velkého vůdce, velkého generála i váženého soudruha nejvyššího vůdce. Soudruh Kim Ki Nam je předním ideologem slavné Korejské strany práce po tři generace korejské revoluce a ačkoli dnes patří k nejstarším kádrům, stále září štěstím, zdravím a spokojeností a svou vstřícností vytváří zcela opačný obraz korejského vedení, než jaký malují reakcionáři. Všechny přítomné potěšilo, že soudruh Kim Ki Nam osobně obešel desítky přítomných zahraničních hostů, aby se s každým pozdravil. Bylo mimořádným zážitkem osobně hovořit se slavným revolucionářem, kterého příznivci korejského socialismu dobře znají z mnoha fotografií a filmových záběrů po boku všech tří velkých vůdců.

Recepce se účastnil také zástupce generálního tajemníka Mezinárodního institutu myšlenky čučche profesor doktor Harish Gupta, 1. místopředsedkyně Korejského svazu společenských vědců a předsedkyně Akademie společenských věd soudružka Ri Hje Džong, místopředseda Korejského svazu společenských vědců a náměstek ministra zahraničních věcí KLDR soudruh Ri Kil Song a další funkcionáři obou organizací, mezi nimi i přední dlouholetá pracovnice v oblasti třídního vzdělávání, profesorka společenských věd soudružka Mun Čong Suk, rovněž překypující zdravím a optimismem.

Recepce za účasti poradce ÚV KSP a poslance Nejvyššího lidového shromáždění s. Kim Ki Nama (třetí zleva)

V Den slunce, 15. dubna, největší národní svátek Koreje, ráno uctili členové studijních skupin památku velkých vůdců v Paláci slunce Kumsusan, bývalém prezidentském paláci, kde jsou uchována těla velkého vůdce a velkého generála v životní podobě. Do paláce proudily davy slavnostně oblečených lidí, užívajících si slunečného dne v jeho nádherných zahradách. Většina z nich uctívá památku velkých vůdců poklonou před jejich obrazy na průčelí paláce. Dovnitř do Sálů nesmrtelnosti a expozic s dopravními prostředky velkých vůdců a mapami jejich cest po vlasti i zahraničí vstupují jen organizované útvary.

Na recepci s profesorkou společenských věd s. Mun Čong Suk

Proudem návštěvníků přetéká v Den slunce také rodiště věčného prezidenta v Mangjongde na okraji Pchjongjangu. Rodný dům je obklopen nádhernou přírodou. V revolučním muzeu se delegáti přátelství seznámili se životem vlastenecké a revoluční rodiny velkého vůdce v Mangjongde. Jeho prarodiče zde žili až do roku 1959. Rodný dům ukazuje skromné poměry, ze kterých vyšel velký vůdce jako syn chudého venkovského učitele, neohroženého revolučního bojovníka Kim Hjong Džika, který zemřel v důsledku podlomeného zdraví dlouholetým vězněním a pronásledováním v roce 1926, za nejtěžších časů japonské okupace.

Členové studijních skupin myšlenky čučche u rodného domu velkého vůdce v Mangjongde

Nedaleko rodného domu stojí řady malých rodinných domků v tradičním korejském stylu, centrum dnešního Mangjongde je však tvořeno obrovským panelovým sídlištěm z 80. let až s třicetipatrovými bloky domů. I přes odstup času působí sídliště velmi svěžím a upraveným dojmem a jako v celém městě zde nechybí revoluční výzdoba. Ozdobou moderního Mangjongde je monumentální Palác školáků z roku 1989. Na udržování vysokého třídního uvědomění je kladen důraz v celém městě. Členky Socialistického svazu žen se ráno před nástupem do zaměstnání shromažďují v jednotných oděvech u stanic metra a na dalších rušných místech a provádějí ráznou agitaci, zpívajíce revoluční písně, mávajíce rudými prapory a bijíce na bubny. Různé skupiny mají různé barvy jednotných oděvů.

Agitační aktivity žen

Při cestě z Mangjongde se část delegátů přátelství zastavila u Paláce tchekwondo, světoznámého korejského bojového sportu (anglickou transkripcí taekwon-do). Palác je jedním z mnoha sportovních zařízení hlavního města, ukazující důraz celé země na fyzickou zdatnost svých občanů. V letošním školním roce byla zavedena povinná výuka tchekwonda na základních a středních školách.

S. Lukáš Vrobel se s. Ri Kil Songem, místopředsedou Korejského svazu společenských vědců a náměstkem ministra zahraničních věcí KLDR

Úterý 16. dubna bylo v Koreji druhým volným dnem po státním svátku Dne slunce. Dopolední program zaplnily sportovní hry zahraničních příznivců myšlenky čučche na golfovém hřišti u hotelu Sosan, do nichž byli zapojeni i korejští průvodci a pracovníci Korejského svazu společenských věd. Pořadatelé projevili velký důvtip a smysl pro humor vymyšlením netradičních zábavných soutěžních disciplín. Výsledky červeného družstva „Solidarita“ a žlutého družstva „Přátelství“ byly 50:50. Po soutěžích následoval slavnostní oběd s kulturním programem v restauraci u golfového hřiště. Zástupce generálního tajemníka Mezinárodního institutu myšlenky čučche profesor doktor Harish Gupta přednesl úvodní přípitek a místopředseda Korejského svazu společenských vědců a náměstek ministra zahraničních věcí KLDR soudruh Ri Kil Song závěrečný projev. Účastníci z různých zemí zazpívali s doprovodem korejských hudebnic revoluční a lidové písně ze svých zemí i z Koreje, nechyběla ukázka recitace a tance. Své vystoupení si připravili i korejští průvodci a průvodkyně. Korejské umělkyně předvedly korejský zpěv, tanec s vějíři a hru na harmoniku a tradiční korejský strunný nástroj kajagum.

Zpěv revolučních písní v restauraci golfového hřiště u hotelu Sosan

Působivým zážitkem byla návštěvě Věže čučche, 170 metrů vysoké dominanty města na břehu řeky Tedong (Tedonggang), s 30 metrů vysokou pochodní na vrcholu, za tmy rudě světélkující. Věž byla postavena v roce 1982 k 70. narozeninám velkého vůdce. Z ochozu ve výšce 140 metrů je nádherný výhled téměř na celé město a okolí. Názorně je odtud vidět vyspělost Pchjongjangu jako moderního třímilionového socialistického velkoměsta, architektonicky hodnotného, příkladně udržovaného a neustále se rozvíjejícího. Všude po městě vidíme růst nových výškových budov, v nichž většina prostoru je tvořena byty. Starší panelové domy procházejí obnovou, některé jsou v rámci rekonstrukce zvyšovány. Nejstarší poválečná zástavba je postupně demolována a nahrazována novostavbami. Ani opuštěné bloky budov čekající na demolici nenesou žádné stopy vandalismu, což je v jiných zemích nemyslitelné. Fasády domů jsou natřeny rozmanitými barvami, pravidelně obnovovanými. Některé objekty čekající na obnovu pochopitelně nesou známky sešlosti věkem, to je však běžné ve všech zemích a jen v případě lidové Koreje to pomlouvači spojují s jejím společenským zřízením. Nikde nejsou k vidění žádné chudinské čtvrti či slumy, příznačné pro kapitalistické a „tržně socialistické“ země.

Památník založení strany v pohledu z Věže čučche

V blízkosti Věže čučche zaujmou návštěvníky mohutná kamenná sousoší znázorňující budování socialismu, před věží na nábřeží řeky Tedong pak stojí jeden z nejznámějších symbolů země, bronzové sousoší dělníka, družstevnice a intelektuála, třímajících v rukou kladivo, srp a štětec, jejichž překřížení vytváří znak Korejské strany práce.

Druhý den oslav Dne slunce doplnila návštěva Vítězného oblouku, stojícího pod vrchem Moranbong v blízkosti Kim Ir Senova stadionu. Vítězný oblouk byl stejně jako Věž čučche postaven v roce 1982 k 70. narozeninám velkého vůdce a připomíná 20 let jeho boje proti japonským okupantům (1925–1945). Z ochozu je krásný výhled na město včetně nedávno modernizovaného stadionu a monumentální mozaiky, znázorňující první projev velkého vůdce po osvobození města od japonských fašistických okupantů v srpnu 1945, přednesený právě na tomto místě. Do zábavního parku Moranbong proudily zástupy lidí užít si národní svátek.

Jeden z nových korejských trolejbusů Čchollima projíždí kolem divadla Moranbong

Pěkně je odtud vidět také intenzivní trolejbusová doprava, v posledních letech výrazně obnovená dodávkami nových trolejbusů Čchollima z Pchjongjangského trolejbusového závodu. S velkou péčí je stále v běžném provozu udržováno několik vozidel Čchollima z 60. let, spojených s revolučním vedením velkého vůdce. Konstrukčně vycházejí z československých autobusů Škoda 706 RTO. Čeští a slovenští návštěvníci Pchjongjangu si jistě povšimnou i několika dalších typů trolejbusů a autobusů, vyrobených v Československu nebo v KLDR dle československé předlohy. Většina jich však už byla vyřazena. Oproti tomu československé tramvaje zajišťují dosud téměř veškerý provoz v Pchjongjangu, nicméně v duchu posilování soběstačnosti už byly zprovozněny první nové korejské tramvaje.

Sousoší dělníka, rolnice a intelektuála před Věží čučche

Povědomí o dějinách a kultuře Koreje zvýšila také návštěva Muzea korejských známek. Expozice pojednává o historii poštovnictví v Koreji od nejstarších časů až po současnost a nabízí k prodeji velké množství známek a pohlednic. Počátkem letošního roku byla dokončena rekonstrukce, při které muzeum dostalo novou fasádu, připomínající poštovní známku.

Muzeum korejských známek

17. duben patřil návštěvě Výstaviště mezinárodního přátelství v přírodní rezervaci Mjohjangsan (hora Mjohjang) v provincii Severní Pchjongan, 140 km severně od Pchjongjangu. Korejský venkov je podobně upravený a dobře organizovaný jako velkoměsto. Družstevní rolníci kolektivně provádějí setbu a pečují o pole, zejména o jejich zavlažování. Korea se stejně jako velká část světa potýká s globálním oteplováním a suchem, věnuje proto značné úsilí zadržování vody v krajině. S velkým úsilím dlouhodobě pokračuje zalesňovací kampaň. Vidíme vzorně udržované ovocné sady, pasoucí se drůbež a dobytek. Zločinné imperialistické sankce brání rozsáhlejšímu použití mechanizace, pro kterou není dostatek pohonných hmot a elektřiny. Zvláště patrné je to za současného sucha, kdy nelze naplno využít vodních elektráren. Hrdinný korejský lid je však odhodlán překonat veškeré obtíže, tak jako to dokázal i v minulosti.

Moderní Pchjongjang v pohledu z Vítězného oblouku

Velké množství vojáků vypovídá o důsledném uskutečnění linie velkého vůdce k přeměně celé země v ozbrojenou pevnost. Vojáci se také podílejí na různých stavebních a zemědělských pracích v jednotě armády a lidu. Mnoho žen sloužících v armádě a bezpečnostních a polovojenských složkách (Dělnicko-rolnických rudých gardách a Mladých rudých gardách) je výrazem uskutečnění rovnoprávnosti žen ve všech oblastech života.

I na venkově je dobře pamatováno na třídní výchovu. Téměř nad každou vsí se tyčí obrovské agitační heslo, provolávající slávu Korejské straně práce a váženému soudruhu nejvyššímu vůdci či vyzývající ke splnění závěrů 7. sjezdu strany a pětiletky (2016–2020). Revoluční hesla, obrazy, mozaiky a pomníky se nacházejí i v otevřené krajině. Na polích vlají rudé prapory. Velkolepě působí hesla vyrytá vysoko ve skalách.

Z Pchjongjangu až do Hjangsanu vede velkoryse dimenzovaná dálnice, souběžná s elektrifikovanou železnicí. Asfalt vozovky je průběžně opravován, v poslední době vznikají i nová odpočívadla s prodejnami potravin a suvenýrů.

Prodej potravin na odpočívadle dálnice z Pchjongjangu do Hjangsanu

Výstaviště (muzeum) mezinárodního přátelství v Mjohjangsanu leží v údolí nedaleko štítu Pirobong (1910 m. n. m.), na jehož vrcholu ještě v polovině dubna leží sníh, zatímco v údolí dosahuje denní teplota 20°. Mohutná budova v tradičním korejském stylu, postavená ve 2. polovině 70. let, skrývá více než 100 expozic s dary velikánům hory Pektu, velkým vůdcům soudruhům Kim Ir Senovi a Kim Čong Ilovi, matce Koreje soudružce Kim Čong Suk a váženému nejvyššímu vůdci soudruhu Kim Čong Unovi. Nalezneme zde také nadživotní voskové sochy velkých vůdců a velké komunistické revoluční bojovnice, hrdinky protijaponské války soudružky Kim Čong Suk, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce a matky velkého generála.

Na balkóně Výstaviště přátelství v Mjohjangsanu

Prohlídka všech expozic by zabrala několik dní, účastníci naší výpravy proto zhlédli jen malou část darů soudruhu Kim Ir Senovi (mezi nimi několik z ČSSR) a výstavku darů soudruhu Kim Čong Unovi z let 2012-2018 (včetně několika z ČR a SR). Mezi dary se nachází mnoho mimořádných uměleckých děl včetně pozoruhodných zpracování podobizny váženého soudruha nejvyššího vůdce, mezi nimi rozměrný třpytivý koberec s vyobrazením váženého soudruha nejvyššího vůdce s první dámou státu soudružkou Ri Sol Džu. Součástí prohlídky byla hala s letadlem, darovaným velkému vůdci v roce 1958 Sovětským svazem.

Z balkónu budovy se přítomní potěšili nádherným výhledem do horského údolí a přečetli si báseň, kterou pod dojmem tohoto pohledu napsal velký vůdce. Poté se přesunuli autobusem na piknik v údolí říčky pod štítem Pirobong. Jedinečná přírodní památka byla zachráněna před těžbou zlata rozhodnutím velkého vůdce a zpřístupněna silnicí zásluhou velkého generála.

Vystoupení korejských soudružek – hra na kajagum

Po cestě odtud si prohlédli areál středověkého buddhistického kláštera Pohjong, jehož většina byla zničena americkými imperialisty, ale obnovena z iniciativy velkého vůdce. KLDR zajišťuje svobodu náboženského vyznání, pokud není zneužíváno proti socialistickému státu. Velká část společnosti je ateistická, poučená zkušenostmi tvrdých třídních bojů, že na nepřítele modlitby neplatí a lepší budoucnost si není možné vymodlit, ale jedině odpracovat a vybojovat. Dnes slouží klášter a okolí především rekreaci školáků z městských oblastí a jejich vzdělávání v národních a revolučních tradicích.

Na venkově – u města Sunčchon v provincii Jižní Pchjongan

18. duben byl dnem odletu. Návštěvníci z bývalého Československa si cestou do Koreje a zpět prohlédli centrum Pekingu a bohužel museli konstatovat, že faktická, nikoli formální hranice mezi světem kapitalismu a socialismu není mezi Prahou a Pekingem, ale mezi Pekingem a Pchjongjangem.

Během pobytu v Koreji delegáti Společnosti Pektusan ocenili vysokou revoluční morálku korejského lidu, který si i v těžkých časech úpadku světového socialistického hnutí udržuje vysokou třídní uvědomělost a nepřipouští buržoazně dekadentní úpadek, zahálčivou morálku a rozkladný egoistický konzumní způsob života, nýbrž naopak staví na kolektivismu a rozhodně brání pronikání jedu buržoazního a reakčního způsobu myšlení. Televizní a rozhlasové vysílání je organizováno plně v duchu socialistického realismu. Poslech úpadkových zahraničních programů, jakož i přístup k úpadkové zahraniční literatuře, je účinně znemožněn. Technicky skvěle zvládnuté je oddělení telefonní i internetové sítě od buržoazního a revizionistického světa. Dovážená literatura i elektronické komunikační prostředky jsou při vstupu do země důsledně kontrolovány, protisocialistický a pornografický obsah přísně zakázán. Díky tomu květinová zahrada lidského štěstí nezarůstá plevelem. I díky tomu je vládnoucí pracující lid osvobozené části Koreje nejšťastnější a nejlepší na světě a příkladem pokrokovým lidem celého světa.

Vystoupení korejské harmonikářky

Velké poděkování Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan a České skupiny pro studium a uskutečnění myšlenky čučche za umožnění návštěvy KLDR a vzornou péči a služby patří Korejskému svazu společenských vědců, pracovníkům velvyslanectví KLDR v Praze v čele s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem soudruhem Kim Pchjong Ilem a soudruhy Kim Čchon Se, Ma Čchol Chunem a Ri Kjong Sonem, průvodci česko-slovenské delegace soudruhu Ču Mjong Wonovi a vedoucímu průvodců soudruhu Pak Kum Ilovi, pracovníkům Korejského svazu společenských vědců.