Česká delegace navštívila KLDR u příležitosti Dne slunce – čučche 107 (2018) - KLDR, Korejská lidově demokratická republika, severní Korea, KĽDR, Kórejská ľudovodemokratická republika, severná Kórea, Česká a slovenská studijní skupina myšlenek čučche, Kim Čong Un

Na snímku z 30. festivalu kimirsenií zprava Nataša Weberová a Lukáš Vrobel se soudruhy z Ruska a Bulharska a korejskou průvodkyní

Praha, 22. dubna čučche 107 (2018) – Delegace Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan a České skupiny pro studium a uskutečnění myšlenky čučche, tvořená místopředsedou Lukášem Vrobelem a členkou výboru Natašou Weberovou, navštívila ve dnech 12. – 19. dubna čučche 107 (2018) Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se zúčastnila oslav Dne slunce, výročí narození věčného prezidenta, velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena.

Část účastníků ze studijních skupin myšlenky čučche po příletu na letišti v Pchjongjangu 12. dubna čučche 107 (2018). Čeští delegáti uprostřed.

Po příletu do Pchjongjangu ve čtvrtek 12. dubna jsme byli ubytováni v hotelu Korjo v centru města, nejlepším hotelu v KLDR, otevřeném v r. 1985 za účasti velkých vůdců soudruhů Kim Ir Sena a Kim Čong Ila. Z hotelových pokojů v 31. patře jsme se mohli těšit nádherným výhledem na moderní socialistické velkoměsto, které po roce 1953 zásluhou skvělého vedení Korejské strany práce doslova povstalo z popela po naprostém vybombardování zločinnými americkými imperialisty. Navzdory nespravedlivým sankcím a hrozbám ze strany nepřátelských sil, nutícím lidovou Koreu věnovat hlavní pozornost národní obraně, dochází v Pchjongjangu neustále k nové výstavbě a jeho rozvoj je stále patrnější každým rokem.

Na rozdíl od formálního socialismu v sousední Číně zde vidíme důraz na třídní uvědomění doslova na každém rohu. Město je plné agitačních hesel, soch a obrazů velkých vůdců a další výzdoby v duchu socialistického realismu. Na mnoha místech jsou hlasitě reprodukovány revoluční písně a budovatelská hesla, nechybí velké množství rudých praporů, vlajek KLDR a symbolů Korejské strany práce a Korejské lidové armády. Na významných místech města se shromažďují členové Kimirsensko-kimčongilského svazu mládeže k masovým tanečním slavnostem a jednotně oděné soudružky provádějí v organizovaných útvarech ráznou agitaci máváním rudými prapory a zpěvem revolučních písní za doprovodu bubnů. Obyvatelé města kolektivně provádějí práce k jeho zušlechtění a zkrášlení, jako jsou například úpravy trávníku a záhonů.

Všichni korejští soudruzi, se kterými jsme hovořili, nám potvrdili, že ideologie je v zemi na prvním místě a žádná liberalizace a pronikání konzumního stylu života nejsou na pořadu dne.

Agitační aktivity žen před stanicí metra Hjoksin

Pátek 13. dubna

V pátek 13. dubna jsme se zúčastnili první části konference o myšlence čučche v Lidovém paláci kultury. Základní principy vedoucí ideologie korejské ideologie vysvětlila a na dotazy odpověděla soudružka Mun Čong Suk, vedoucí oddělení Korejského svazu společenských vědců. Uvedla, že stát zajišťuje vzdělávání pro rozvoj tvořivých aktivit člověka ve správné ideologii a vysokém uvědomění. Zdůraznila, že jen když se lidové masy zmocní výrobních prostředků, stanou se pány dějin. Socialismus v KLDR je založen na společenském vlastnictví dělnické třídy a družstevním vlastnictví rolnictva. Je vedena kampaň pro zmenšování rozdílů mezi dělníky a rolníky a mezi městem a venkovem za účelem rozvinutí družstev ve státní vlastnictví a vesnic ve města. Prioritou je vzdělávání mládeže a rozvíjení jejích fyzických schopností.

Konference o myšlence čučche v Lidovém paláci kultury

Nataša Weberová s vedoucí oddělení Korejského svazu společenských vědců Mun Čong Suk

Následovala návštěva Pchjongjangského pedagogického institutu. Prohlédli jsme si jeho revoluční muzeum i probíhající výuku budoucích učitelek. Zaujal nás zejména počítač k simulaci výuky v korejštině i v angličtině. Animovaní žáci, v souladu se skutečností KLDR v pionýrských uniformách, vzorně odpovídají na pokyny a otázky učitelky v korejštině i angličtině. (V korejštině se nepoužívá název „pionýr“, ale „Svaz dětí“ – Sonjondan.) Stejně jako dospělí v celé společnosti, také žáci jsou oslovováni „soudruzi“. Všechny učebny i chodby institutu jsou vyzdobeny působivými agitačními nástěnkami a citáty velkých vůdců. Školství v KLDR je zcela bezplatné a žákům i studentům jsou zdarma poskytovány i uniformy.

Pchjongjangský pedagogický institut

Krásným zážitkem byla prohlídka Věže čučche a jejího okolí. Ačkoli jsme zde byli přítomni už v minulém roce, znovu jsme byli uchváceni nádherným výhledem na hrdé socialistické velkoměsto Pchjongjang. Věž je vysoká 170 metrů, z toho 30 metrů činí výška horní části nad nejvyšším ochozem, představující plamen pochodně a za tmy červeně světélkující. Věž byla postavena v r. 1982 k 70. narozeninám velké vůdce soudruha Kim Ir Sena, má 70 balkónů jako jeho tehdejších 70 let života a je postavena ze 25 550 kamenů jako byl počet tehdejších jeho prožitých dní. Na každé straně věže stojí tři mramorová sousoší symbolizující budování socialismu a před věží směrem k řece známé sousoší dělníka, kolchoznice a představitele inteligence, zvedajících v rukou kladivo, srp a štětec, které překřížené vytvářejí znak Korejské strany práce. Toto sousoší jsme si však mohli prohlédnut jen zezadu a zboku, protože na nábřeží řeky Tedong (Tedonggang) před ním probíhala instalace ohňostrojů k oslavě Dne slunce. Za pozornost stojí také dvě fontány v řece Tendong, tryskající do výše 105 metrů (pro srovnání: Petřínská rozhledna měří 66 metrů).

Taneční oslavy studentů v pohledu z Věže čučche

Prohlédli jsme si také Vítězný oblouk, další ze symbolů města. Postaven byl v r. 1982 a připomíná dvacet let bojů proti japonské okupaci, vedených velkým vůdcem soudruhem Kim Ir Senem v l. 1925 – 1945. V jeho blízkosti jsme navštívili obchodní centrum na výstavišti Wolhjang (Wolhjangčonsičang), ve kterém nás překvapila prodavačka hovořící dobře česky, protože studovala v Praze.

Osvětlený Vítězný oblouk

Sobota 14. dubna

Lukáš Vrobel na Kim Ir Senově náměstí

V sobotu 14. dubna dopoledne opět patřilo konferenci o myšlence čučche s úvodním slovem a následnou diskusí se soudružkou Mun Čong Suk. Referentka se věnovala především otázkám národní nezávislosti a boje proti revizionismu a dogmatismu. Uvedla, že navzdory obnově kapitalismu ve většině zemí dosahuje KLDR vítězství v socialistické výstavbě a nezávislosti země a bude tomu tak i v budoucnu navzdory ofenzivě imperialistů a jejich vazalů. Zdůraznila nezbytnost přihlížení k národním specifikům a historickým podmínkám. Axiomy jsou v matematice, a ne v revolučním budování. Hlavním faktorem pádu světového socialistického tábora byla skutečnost, že lidové masy nebyly vyzbrojeny socialistickou ideologií. Neexistovala jednota vůdce, strany, armády a lidu, na které je založena KLDR. Armády někdejších socialistických států selhaly v obraně země. Velký vůdce soudruh Kim Ir Sen rozhodl nenásledovat linii SSSR a zachránil socialistickou a antiimperialistickou revoluci. Imperialismus může být poražen, pokud na něj všestranně udeří lid v podmaněných zemích.

Památník založení strany

Odpoledne jsme sledovali dokumentární film k výročí 40 let od založení Mezinárodního institutu myšlenky čučche (IIJI) a následně jsme se zúčastnili národního setkání ke Dni slunce na pchjongjangském krytém stadionu. Do velkého sálu proudily tisíce slavnostně naladěných lidí, vojáci i civilisté často s řadou vyznamenání za zásluhy v budování a obraně socialistické vlasti. Nadšení ve velkém sále, vyzdobeném obrovským rudým praporem s obrazem usměvavého věčného prezidenta a řadou hesel, nelze popsat slovy. Na tribuně stála čestná stráž, zahrnující všechny služby ozbrojených složek, s jejich prapory. Nadšený potlesk doprovázel příchod i odchod nejvyšších představitelů Korejské strany práce, státu a společenských organizací. Řadu ovací sklidil i bojovný projev soudruha Kim Jong Nama, předsedy prezídia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR a člena prezídia politického byra Ústředního výboru Korejské strany práce. Vyvrcholením slavnostní atmosféry bylo jednohlasné skandování tisíců po provolávání hesel na podporu KLDR, Korejské strany práce a váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una: „Manse!“ („Ať žije!“)

Působivá byla i večerní procházka na Kim Ir Senovo náměstí.

Národní setkání ke Dni slunce – čeští delegáti ve třetí řadě třetí a čtvrtý zleva

Národní setkání ke Dni slunce

Neděle 15. dubna – Den slunce

Ráno v Den slunce, 106. výročí narození velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena, navštívili delegáti studijních skupin myšlenky čučche Palác slunce Kumsusan, nejposvátnější místo revoluce, mauzoleum velkých vůdců soudruhů Kim Ir Sena a Kim Čong Ila. Poklonili jsme se v hluboké úctě jejich památce u katafalků. Následně jsme navštívili zahradu paláce, plnou slavnostně naladěných Korejců, kteří sem proudí oslavit státní svátek a vzdát úctu svým zvěčnělým nejvyšším představitelům. Oblíbeným místem společných fotografií je fontána se sousoším vojáků a vojákyň Korejské lidové armády.

Palác slunce Kumsusan

Následovala návštěva 20. festivalu kimirsenií, orchidejí pojmenovaných po velkém vůdci soudruhu Kim Ir Senovi. Ta byla doslova přeplněna davy návštěvníků. Jednotlivé organizace, podniky či vojenské útvary připravily vlastní výstavku kimirsenií doplněných obrazy a modely představujícími revoluční tradice i současný rozvoj lidové Koreje a soutěží mezi sebou o nejhezčí expozici. U každé výstavky stojí soudružka v pestrém lidovém kroji. Ty nosí také průvodkyně, ale i mnohé návštěvnice slavnostních akcí u příležitosti státního svátku.

Delegáti studijních skupin čučche v Mangjongde

Následovala prohlídka rodného domu velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena v Mangjongde. Po ní jsme zhlédli v Pchjongjangském cirkuse část probíhajícího 31. jarního festivalu přátelství – vystoupení akrobatů z Ruska, Běloruska, Thajska a Singapuru. Večer patřil recepci za účasti vedoucích představitelů Korejského svazu společenských vědců v Diplomatickém klubu Tedonggang.

Lukáš Vrobel se servírkami v Diplomatickém klubu Tedonggang

Pondělí 16. dubna

V pondělí jsme ve třetí části konference o myšlence čučche zhlédli dokumentární film „Dějiny korejské revoluce jsou dějinami, které byly vedeny vítězně prostřednictvím samostatného rozvoje“. Dokument zdůraznil nezbytnost potlačení frakcionářů, kteří chtěli závislost na cizích zemích a prosazovali patolízalství a dogmatismus. Řečníci uvedli, že KLDR překoná sankce a blokádu imperialistů a třídních nepřátel silou samostatného rozvoje a jednomyslné jednoty.

Pchjongjangské metro – stanice Keson

Po konferenci jsme navštívili pchjongjangské metro, proslavené svými honosnými stanicemi s výzdobou v duchu socialistického realismu, který ještě zdůrazňuje reprodukovaná budovatelská hudba. Cestovali jsme ze stanice Puhungjok (Prosperita) do stanice Kesonjok (Triumfální), kde jsme vystoupili u Vítězného oblouku. Vezla nás nová souprava zkonstruovaná vlastním úsilím korejských pracujících, kterou cestoval i vážený nejvyšší vůdce soudruh Kim Čong Un, jak uvádí rudá pamětní tabulka. LCD obrazovky v nových vozech metra zobrazují informace nejen o trase, ale i o času, rychlosti, teplotě, a dokonce i obrázky významných objektů na povrchu, pod kterými metro projíždí. To vše v korejštině i angličtině.

Hluboký dojem v nás zanechal i druhý den návštěvy 31. jarního festivalu přátelství, kdy v divadle Pochodeň (Ponghwajesulkukčang) vystoupily ruské pěvecké a taneční soubory, japonská zpěvačka a umělci z organizace Korejců žijících v Číně. Hlediště ocenilo nadšeným potleskem, když ruští umělci zpívali korejsky píseň o maršálu Kim Čong Unovi. Radostně byly přijaty také vlastenecké a revoluční písně v podání japonské sólistky a Korejců z Číny, kteří všichni rozhodně podporují KLDR.

Publikum 31. festivalu přátelství v Divadle Pochodeň (Ponghwajesulkukčan)

Úterý 17. dubna

Muzeum korejské revoluce

V úterý jsme se po ránu vypravili na kopec Mansu (Mansude), známý památníkem korejské revoluce, tvořeným sousoším velkých vůdců, po jehož stranách řady revolučních bojovníků a budovatelů obklopují obrovské rudé prapory se znakem Korejské strany práce a vlajkou KLDR. Za památníkem je umístěno rozlehlé Muzeum korejské revoluce, jež bylo cílem naší prohlídky. Navštívili jsme expozici o počátcích revoluční činnosti velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena, která tvoří jen asi jednu setinu z celkové plochy expozic muzea. Mimořádným dojmem působí nadživotní barevná socha otce korejského národa v uniformě generála protijaponských partyzánů.

Obyvatelé Pchjongjangu na kopci Mansude před Muzeem korejské revoluce

V rozlehlém areálu Kim Ir Senovy univerzity jsme si prohlédli její revoluční muzeum a elektronickou knihovnu, zřízenou v r. 2010 na popud velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila. Poté jsme se přemístili do Paláce školáků Mangjongde, postaveného v r. 1989 a kompozicí svých budov připomínajícího objímající náruč matky. V nádherných prostorách paláce, který slouží rozvoji talentů školáků po jejich vyučování, nám malé soudružky předvedly své zpěvy a tance, gymnastiku, hru na tradiční korejský strunný nástroj kajagum, na moderní elektrické klávesové i strunné nástroje, společně s chlapci pak i kaligrafii, hru na harmoniku, míčové hry a skoky do vody. Viděli jsme také výuku fyziky a práce s počítačem. S radostí jsme pozorovali důraz na třídní vzdělávání a zdravý životní styl od nejútlejšího věku. Zvlášť to vynikne ve srovnání s výchovou a využitím volného času českými dětmi, respektive dětmi všude v kapitalistických zemích.

Kim Ir Senova univerzita se sochou velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila

S pionýrkami v Paláci školáků Mangjongde

Středa 18. dubna

„Byli jste jenom v Pchjongjangu, ale na venkov vás nevzali – tam byste teprve něco viděli!“, říkali a psali nám mnozí odpůrci KLDR a pochybovači po naší návštěvě v minulém roce. Inu, rok uplynul a na venkově jsme byli. Ve středu jsme jeli do Hjangsanu, města v provincii Severní Pchjongan, 150 km od Pchjongjangu. A neviděli jsme nic, co by mělo otřást naší důvěrou v KLDR. Navzdory krutým a naprosto nespravedlivým sankcím a blokádě a nutnosti velkých investic do národní obrany z důvodu neustálých výhrůžek ze strany imperialistů a jejich patolízalů se korejský venkov rozvíjí v duchu socialistického kolektivismu. Všude vidíme obdělaná pole a udržované sady se vzorně ostříhanými a upravenými stromy. V krajině pracuje mnoho zemědělců na polích a při pasení stád. Probíhá také regulace vodních toků a rozsáhlá kampaň obnovy lesů. Na traktorech při polních pracích často vlají rudé prapory, můžeme vidět také jednotlivé pracovní skupiny pochodující v čele s rudým praporem. Leckde se orá ještě se zvířaty. Odpůrci KLDR to zesměšňují, ovšem Korea nemá naleziště ropy pro pohon strojů a je to právě nátlak zahraniční reakce, který jí znemožňuje dostatečný přísun ropných produktů. Bránit nezávislému státu v hospodářském rozvoji a potom ho zesměšňovat za to, že se nemůže dostatečně rozvíjet, to je logika imperialistických vlků a válečných štváčů.

Venkov – vesnice u dálnice do Hjangsanu v provincii Severní Pchjongan

Cestovali jsme po velkolepě dimenzované dálnici s minimálním provozem. Ano, v důsledku nátlaku nepřátelských sil není dostatek dopravních prostředků ani pohonných hmot, ale dopravní infrastruktura je dimenzována pro lepší budoucnost. Co by za to dali občané kapitalistických zemí, sužovaných dopravními kolapsy! Dálnice i jiné silnice jsou sice poměrně rozbité, neboť země musela v posledních letech řešit jiné priority, nicméně dochází k rozsáhlým opravám. I na venkově vidíme důraz na ideologii, dokonce uprostřed polí vlají rudé prapory a na vesnicích i v nezastavěné krajině vidíme agitační hesla, pomníky a památníky.

V Hjangsanu jsme dojeli do Muzea mezinárodního přátelství Mjohjangsan, vybudovaného v tradičním korejském stylu a obsahujícího dary velkým vůdcům a matce Koreje soudružce Kim Čong Suk ze zahraničí. Prohlédli jsme si část expozic s dary velkému vůdci soudruhu Kim Ir Senovi, mezi nimiž byla i řada těch z bývalého Československa, a s dary váženému nejvyššímu vůdci soudruhu Kim Čong Unovi, mezi nimi rovněž od příznivců z České a Slovenské republiky. Poklonili jsme se působivým nadživotním barevným sochám velkých vůdců a hrdinky protijaponské války soudružky Kim Čong Suk, matky generalissima Kim Čong Ila. Na terase muzea jsme si od průvodkyně poslechli procítěnou recitaci Kim Ir Senovy básně „Hora Mjohjang za podzimního dne“ a potěšili se krásným výhledem do krajiny.

Muzeum mezinárodního přátelství Mjohjangsan

Zajímavým zpestřením programu byl piknik mezi balvany u potoka v přírodní rezervaci pod štítem Pirobong.

Návštěva blízkého kláštera Pohjon nás přesvědčila o skvělé péči lidové Koreje o své kulturní dědictví. Středověký buddhistický klášter byl za Vítězné vlastenecké národně osvobozenecké války zničen americkými imperialisty, ale následně obnoven do své původní podoby. Dnes jej navštěvuje nejen velké množství domácích i zahraničních turistů, ale i školáků, kteří v okolí pobývají na rekreaci. V areálu jsme potkali velké množství pionýrů, kteří po zjištění skutečnosti, že jsme přáteli KLDR, nám nadšeně mávali a salutovali pionýrským pozdravem. Zajímavostí je, že i na sportovních oděvech nosí rudý šátek.

Pionýrky na návštěvě v klášteře Pohjon

Uvnitř kláštera nás přivítal korejský buddhistický kněz. Jedna z mladých průvodkyň sepjala ruce k modlitbě a prosila, aby tak byla vyfotografována. Nepálští soudruzi ji následně začali přesvědčovat, že náboženství je opium lidstva. KLDR zajišťuje svým občanům svobodu náboženského vyznání, pokud neslouží k podvracení státu a společenského řádu. Většina občanů se řídí heslem velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena: „Mým bohem je lid.“

S průvodkyněmi v přírodní rezervaci Mjohjangsan pod štítem Pirobong

Čtvrtek 19. dubna

19. duben byl dnem odletu. Stejně jako před rokem jsme byli naprosto nadšeni pobytem v pevnosti socialismu a nejpokrokovější zemi na světě. Oproti kapitalistickým zemím je to úplně jiný svět, v tom nejlepším smyslu. Většina cizinců ho nedokáže pochopit, ale pravda je pravdou, i když je v menšině. Nový, lepší svět bez nezaměstnaných, žebráků a bezdomovců, bez vykořisťování a třídních protikladů. Země, která zajišťuje svému lidu vše potřebné a chrání jej před jedem buržoazní ideologie.

Agitační aktivity žen před pchjongjangským hlavním nádražím

Stejně jako v minulém roce jsme neviděli žádné obrazy zkázy a utrpení, zdrcujícího dopadu sankcí ani příznaky rozkladu, o kterém nepřátelé lidové Koreje a pochybovači tak rádi mluví, již 70 let marně očekávajíce „zhroucení“ KLDR. Naopak podpora lidu osvobozené severní části republiky svému vedení je obrovská a z našeho pohledu fascinující, stejně jako touha po národním znovusjednocení, nikoli však za každou cenu, za cenu likvidace socialismu a uvržení do područí imperialismu jako v případě Německa na konci 80. let. Velké diplomatické úspěchy vedoucí ke zlepšení vztahů s Čínou a jihokorejským režimem v žádném případě neznamenají inspiraci čínskou liberalizací, plnou úpadkové západní kultury, a už vůbec ne jihokorejským brutálním kapitalismem plným chudoby a patolízalství k okupantům. KLDR rozhodně zachovává princip absolutní soběstačnosti, usiluje o spravedlivý mír a společenský pokrok, je hrdá na úspěchy své obranyschopnosti a bezpochyby nemíní sebevražedně jednostranně odzbrojit tváří v tvář po zuby ozbrojenému nepříteli.

Agitační aktivity žen v Pchjongjangu

Lidová Korea překonala období nejtěžších zkoušek a chystá se důstojně oslavit zářijové 70. výročí svého vzniku. Je si dobře vědoma, že se musí spoléhat na vlastní síly, vycházející z jednomyslné jednoty svého lidu. Největší ideologickou hrozbou je rozbití této jednoty, proto jsou zcela namístě opatření k její obraně, jako je oddělení telefonních linek a internetu KLDR od zbytku světa a izolace od veškeré buržoazní kultury. Byli jsme svědky důkladné kontroly toho, zda cizinci přijíždějící do KLDR nejsou šiřiteli ideologicky závadných materiálů, a je to zcela pochopitelné. Ze stejného důvodu se cizinci v KLDR pohybují pouze v organizovaných skupinách s místními průvodci.

Společnost v KLDR je vychovávána a organizována přísně a disciplinovaně, což je v současné mezinárodní situaci naprosto nezbytné. Současně je příkladem toho, jak skvělých úspěchů může lid dosáhnout, pokud je jednotný a uvědomělý.

Ulice Pchjongjangu

Za umožnění našeho pobytu v KLDR, vzornou organizaci programu a zajištění veškeré péče patří naše vřelé poděkování Korejskému svazu společenských vědců (KASS), průvodci soudruhu Kim Kang Namovi (zaměstnanci KASS), vedoucímu průvodců soudruhu Čche Kangovi (zástupci tajemníka sekretariátu KASS) a velvyslanectví KLDR v Praze.

Lukáš Vrobel