Fotografie: halonoviny.cz
Statis Prusalis v KLDR. Fotografie: pametnaroda.czStatis Prusalis o KLDR
13. 4. 2013 na Parlamentních listech:
Byl jste v Severní Koreji. Liší se nějak vaše zkušenost z návštěvy této země oproti obrazu zdejší situace v médiích?
Při mé návštěvě v KLDR jsem potkal velmi vzdělané, uctivé a skromné lidí, a tak mi dnes vadí, když lidem ve světě není tlumočena pravda. Jsme nuceni pohlížet na Severní Koreu očima novinářů, kteří tam nikdy nebyli, zatímco pravda je někde jinde. Před dvaceti lety už byly podepsané dohody, kdy Američané slíbili a zavázali se Korejcům, že jim tam vybudují elektrárny výměnou za to, že Korejci nebudou vyvíjet atomové reaktory, ale tyto dohody Američané dodnes nedodrželi. Korea ale nemá důvod zbrojit, snaží se jen vybudovat vlastní elektrárnu, aby lidé také měli elektřinu 24 hodin denně a nemuseli ji vypínat. Navíc na dohled z pobřeží KLDR jsou americké letadlové lodě připravené kdykoliv zaútočit. Ne vše je tak, jak nám to servírují média ve prospěch Spojených států amerických, které od války již bombardovaly 29 zemí.
4. 11. 2010 na stránkách “Paměť národa”:
Oni Korejci byli otroci Japonců a žili celé generace jako nic, ta revoluce jim přinesla to, po čem člověk toužící po svobodě touží. Ve spojeni s tím, když budeme hovořit, jak je to skromný národ, tak najednou shledáte jejich města naprosto čistá, shledáte jejich osobní vyspělost jako famózní, každý z nich má vzdělání. Děti jsou odmalička vychovávaný k zájmu o sport, o kulturu. Byl jsem v Paláci děti a mládeže, který je vystavěn do oblouku, jako náruč matky, která objímá své děti. Tisíce učeben a v každé se děti něco učí. Tam se učí balet, tam se učí houslím, tam tahají harmoniku. Já jsem tam chodil cele dny a strašně mě to zajímalo. Když jsem třeba cestoval někde z Pchjongjangu na koncert, tak jsem tomu chlapci, co jezdil se mnou, protože mi byl tlumočníkem a současně šoférem, studoval tady na Karlově univerzitě, Kim se jmenoval, tak jsem mu kolikrát řekl: ‚Víš co, teď zajeďme tady do té vesnice se podívat.‘ Tak jsme zajeli do té vesnice se podívat. Našel jsi a navštívil jsi domky vesničanů, kteří nás strašně rádi uvítali, velmi skromně, my bychom tak nedokázali žít. Mají kobereček, polštářky na zemi, kde sedí. Je to ta asijská kultura. Jsou věci, abych se k nim vyjádřil, musel bych tam asi být dýl. Ty mé pobyty týdenní nebo čtrnáctidenní, nevěřím, že bych byl schopný dát objektivní odpověď. Ale říct to, že za dobu, co jsem tam byl, že bych viděl nějaký hladomor, to ne.
http://www.pametnaroda.cz/story/prusalis-epanastatis-1948-1228
Sarkastická pozvánka Statise Prusalise z listopadu 2015
