V tomto díle soudruh Kim Čong Il analyzoval a shrnul historické zkušenosti a poučení socialistického hnutí a poprvé v historii revolučního boje dělnické třídy objasnil cestu pevného nastolení opravdového revolučního mravního nazírání, čímž vytvořil základní záruku, aby po generace mohl být zajištěn další postup revoluce.
Rodong sinmun, orgán Ústředního výboru Korejské strany práce, 25. prosince 1995 (česky Futura,
Praha 2007)
Od doby, kdy v naší zemi začala revoluce, založená na idejí čučche, uplynula sedmdesátiletá historie. Na této posvátné cestě revoluce obětovalo několik pokolení drahocennou krev a pot za svobodu lidu, za samostatnost a nezávislost vlasti a za vítězství socialismu. Četní revolucionáři vykonali záslužné činy a dosáhli skvělých úspěchů.
Náš lid si váží revolucionářů dřívějších generací jako revolučních předchůdců a chová v nejvyšší úctě jejich revolučního ducha a velké bojové činy. Věrně přejímá a rozvíjí velkou věc revoluce, kterou tito předchůdci vybojovali. Je to vznešený mravní závazek, který náš lid po generace dodržoval. Je to jeden ze základních faktorů toho, že naše revoluce s jistotou sklízí vítězství za vítězstvím i za složitých okolností.
Dějiny světového socialistického hnutí poskytují hluboké poučení, že revoluce může vítězně postupovat vpřed, když se revoluční předchůdci těší vážnosti a když jsou pevně hájeny a rozvíjeny jimi dosažené vynikající úspěchy revoluce, a že revoluce bývá v polovině cesty přerušena a zmařena, když dojde k odklonu od revolučních předchůdců a když jsou jejich velké úspěchy popírány. V některých zemích, které v minulém období budovaly socialismus, se oportunisté, kteří zaujali vedoucí postavení ve straně a ve státě, dopustili věrolomného jednání, když pošpinili revoluční předchůdce a vymýtili jejich vynikající úspěchy; byla tím zhanobena čest komunistů, pošpiněno dobré jméno socialismu a nakonec došlo k zhroucení samotného socialistického zřízení.
Správné zaujetí stanoviska a postoje vůči revolučním předchůdcům vyvstává jako velmi důležitá otázka pro rozvoj socialistického hnutí.
Velká věc samostatnosti lidových mas a velké dílo socialismu může dosáhnout vítězství jedině tehdy, když z generace na generaci budeme postupovat s vysoko vztyčeným rudým praporem revoluce, který pozvedli revolucionáři starší generace.
Úcta k revolučním předchůdcům je požadavkem revoluce a vznešeným mravním závazkem, který si revolucionáři musejí osvojit.
Velké dílo socialismu postupuje a dovršuje se v průběhu procesu, v němž příští pokolení přejímají a rozvíjejí revoluční výdobytky, jichž dosáhly generace jejich předchůdců. Postoj vůči revolučním předchůdcům je otázkou postoje k revoluci a závažnou otázkou související s osudem revoluce.
Vážit si revolučních předchůdců znamená, že aktivně vyzvedáváme revolucionáře, kteří v boji obětovali vše v zájmu velké věci revoluce, a že chráníme, obhajujeme, přejímáme a rozvíjíme jejich revoluční ideje a záslužné činy. Vznešené revoluční ideje revolučních předchůdců a velké úspěchy, jichž dosáhli v úporném boji, se stávají výdobytkem revoluce a drahocenným základním vkladem pro další dovršení velké věci revoluce. Jen tehdy, když všechny generace, které přejímají štafetu revoluce, chrání a pevně obhajují, následují a rozvíjejí ideje a úspěchy revolučních předchůdců, může velké dílo revoluce z pokolení na pokolení postupovat a být skvěle završováno. Nihilistický přístup k boji a úspěchům revolučních předchůdců a jejich popírání je odbočením z cesty revoluce a její zradou. Znevažování revolučních předchůdců a zneuctění jejich myšlenek a dosažených zásluh představuje znesvěcování revoluce a servilní podléhání nepřátelům revoluce. Strana dělnické třídy musí s bezmeznou oddaností revoluci a s pevnou vírou v revoluci trvale následovat a rozvíjet velké dílo socialismu, které staří revoluční bojovníci prosazovali a vedli vpřed, a musí věnovat hlubokou pozornost vyzvedávání revolučních předchůdců a výchově lidu jejich idejemi a úspěchy.
Způsob, jakým přistupujeme k revolučním předchůdcům, je otázkou postoje k revoluci a současně se týká mravního závazku revolucionářů.
Mravní závazek je jedním z hlavních kritérií, které určují kvalitu revolucionáře. Revolucionář nejenže musí zachovávat revoluční ideje jako své přesvědčení, ale musí být také nositelem opravdových lidských osobních hodnot, který přejal vysoký mravní závazek. Zodpovědné svědomí a vědomí závazku jsou ušlechtilými rysy charakteristické pro člověka a jsou zdrojem duchovní síly, která jej podněcuje k uvědomělému a ušlechtilému jednání. Člověk, který třeba i pokrokově smýšlí, ale nemá svědomí a nedokáže dodržovat mravní závazek, nemůže mít ušlechtilé lidské vlastnosti a nemůže se stát opravdovým revolucionářem.
Už ve staré společnosti svědomití lidé vysoce oceňovali mravní závazky a podle nich posuzovali hodnotu lidské osobnosti. Jednání, které bylo v rozporu s mravním závazkem, považovali za jednání nehodné člověka. Ve vykořisťovatelské společnosti se však opravdová morálka nemůže vyvinout a společnost ovládnout. Individualismus, který je základem vykořisťovatelské společnosti, je neslučitelný se skutečným mravním závazkem a mezi vykořisťovatelskou třídou a třídou vykořisťovaných se nemůže vytvořit mravně závazný vztah. Mravní pokrytectví je charakteristickým rysem vykořisťovatelské třídy a mravní zkaženost je nezbytným produktem buržoazní společnosti. Nositeli nejšlechetnějších lidských vlastností jsou komunisté, kteří milují lid a bojují za velkou věc samostatnosti lidových mas. Láska a důvěra k člověku je základem opravdových lidských vztahů a lidské mravnosti, obětavé služby pro druhé, pro společnost a kolektiv více, než pro sebe samého, je ušlechtilý mravní závazek člověka. Komunisté si váží člověka, milují lid a prospěch společnosti a kolektivu považují za cennější než zájmy jednotlivce. Proto obětavě bojují pro lid a v zájmu společnosti a kolektivu a nikoliv pro vlastní zisk a slávu. Lidé, kteří s ušlechtilou láskou k člověku bezmezně milují své soudruhy a lid a kteří s revolučním svědomím a s ušlechtilým vědomím mravního závazku obětují v boji všechno jen pro lid a za uskutečnění samostatnosti lidových mas, to jsou komunističtí revolucionáři. Komunistou ani revolucionářem nemůže být člověk, který nemiluje lid, je nevšímavý k jeho zájmům a postrádá svědomí a vědomí závazku i krásu lidského citového vztahu.
Úcta k revolučním předchůdcům je pro revolucionáře nezvratným revolučním závazkem. Pokud se týče vztahu mezi revolučními předchůdci a mladším pokolením, existuje zde sice rozdíl v tom, že jedni prováděli revoluci dříve a druzí později, ale jde o soudružský vztah mezi revolucionáři, kteří pokračují v boji na jediné velké cestě revoluce. Jestliže vztah mezi rodiči a dětmi vnímáme hlavně jako pokrevní vztah předávání fyzického života, pak vztah mezi revolucionáři je vztahem mezi revolučními soudruhy, kteří na velké cestě revoluce se společným úmyslem sdílejí osud v životě a ve smrti a stále skvěle prožívají společenskopolitický život, který je jim dražší, než fyzický život. Vztah mezi revolucionáři se stává opravdovým komunistickým lidským vztahem, založeným na soudružské lásce a na revolučním závazku. To, že považujeme za šlechetnou povinnost a čest co nejvřeleji milovat revoluční soudruhy a dodržovat mezi soudruhy revoluční závazek, představuje mravní názor a morální podobu osobnosti komunistického revolucionáře. Revolucionáři proto považují zradu revolučních soudruhů a zřeknutí se dobrého svědomí a závazku vůči soudruhům za nejhanebnější zradu.
I mezi mravními závazky mezi revolucionáři můžeme označit za nejvznešenější morální závazek úctu mladšího pokolení k revolučním předchůdcům, kteří byli průkopníky revoluce a kteří obětovali životy pro velkou věc revoluce a zanechali záslužné činy. Revoluční předchůdci bez zaváhání v boji obětovali i život, a to nikoliv kvůli svému individuálnímu prospěchu a slávě, ale v zájmu vlasti a lidu a pro štěstí svých potomků a nahromadili drahocenné revoluční úspěchy. I přitom, když revoluční bojovníci padli na místě rozhodného boje na život a na smrt nebo na popravčím lešení, volali: „Milujte budoucnost!”, a to právě proto, že milovali budoucí pokolení. Díky hrdinnému boji revolučních předchůdců byla otevřena cesta revoluci a uskutečněny její výdobytky a mohl vykvést samostatný a tvořivý nový život lidu. Úcta k revolučním předchůdcům, kteří v boji obětovali všechno pro mladší pokolení, je revolučním závazkem, který lidé příštích generací přirozeně musejí dodržovat, a je jejich vznešenou morální povinností.
Nejvyšším představitelem revolučních předchůdců je vůdce a oddanost vůdci je nejvyšším vyjádřením revolučního závazku.
Vůdce dělnické třídy je nejvyšším mozkem a vedoucím představitelem revoluce. Lidové masy jsou sice hlavním činitelem dějin, ale jen tehdy, když se jim dostává vedení vynikajícího vůdce, mohou plnit úlohu skutečného pána svého osudu a samostatného subjektu dějin. Vůdce vypracovává vědeckou revoluční ideologii, strategii a taktiku, uvědomuje a organizuje masy a tak vede revoluční boj k vítězství. Umožňuje lidem hodnotný společenský a politický život a vede je tak, aby na cestě revoluce prožívali vysoce hodnotný život. Pod vedením vůdce vyrůstají tisíce a desetitisíce revolucionářů a lidé vstupují do revolučního boje. Pod vedením vůdce bylo zahajováno velké dílo socialismu a to postupuje vítězně vpřed. Díky jeho vznešeným myšlenkám, jeho vynikajícímu řízení jsou vykonávány velké revoluční činy a rodí se vysoká čest a důstojnost revolučních pokolení.
Pokračování ve velké věci samostatnosti lidových mas a socialismu spočívá v následování velkého díla vůdce. Následování idejí a velkých zásluh revolučních předchůdců představuje následování vůdcovy revoluční ideologie a úspěchů vůdcova řízení. Úcta k revolučním předchůdcům se koncentrovaně projevuje ve věrnosti vůdci. Prokazování oddanosti velkému vůdci z generace na generaci je revolucionářům příslušející povinnost a nejvyšší revoluční závazek. Revolucionáři musejí trvale hájit a zastávat vůdcovy ideje a jeho vynikající úspěchy a věrně pokračovat a rozvíjet vůdcovo revoluční dílo.
Jak ukazuje historie, imperialisté a renegáti revoluce při svém tažení proti velké věci socialismu obraceli ostří útoku proti vůdcům dělnické třídy a proti dřívějším generacím revolucionářů. Je tomu tak proto, že velká věc socialismu byla zpočátku probojována a poté vítězila díky vedení vůdců a obětavému boji revolucionářů dřívějších generací a proto, že prestiž socialismu byla spojena právě s jejich čestným věhlasem. Moderní revizionisté a renegáti socialismu znevažovali vůdce a revoluční předchůdce a vyhlazovali jejich velké úspěchy, čímž dováděli socialismus k degeneraci a k zhroucení. Proces degenerace a hroucení socialismu započal tím, že moderní revizionizmus, jenž pozvedl hlavu, urážel vůdce a revoluční předchůdce a překrucoval revoluční ideologii dělnické třídy. Působením moderních revizionistů socialismus vykolejil ze své dráhy, začal být zevnitř rozvracen a zhroutil se vinou politiky „reforem” a „přestavby” renegátů socialismu, kteří zcela popírali a likvidovali historické úspěchy socialismu. Oportunisté a renegáti socialismu haněli vůdce dělnické třídy a špinili posvátný revoluční boj a velké revoluční činy revolučních předchůdců, rozbili socialismus a restaurovali kapitalismus. Bylo to nejpodlejší kontrarevoluční, zločinné jednání, které podlehlo nátlaku imperialismu a tak zradilo revoluci. Bylo to nejvýše amorální věrolomné jednání, jež se zřeklo revolučního závazku a pošlapalo i elementární lidskou morálku. Renegáti revoluce s nasazením různých prostředků a metod pomlouvali a špinili revoluční předchůdce, čímž mezi lidmi vyvolali ideové kolísání a zmatek a poskytli imperialistům a reakcionářům záminku, aby mohli ještě s větší záští pomlouvat komunisty a velkou věc socialismu.
Renegáti revoluce se po spikleneckém obsazení vedoucích postů ve straně a ve státě pokoušeli zvýšit svou popularitu a získat podporu lidu hanobením revolučních předchůdců. Zaujetí nejvyššího postu ve straně a ve státě však vůbec neznamená, že se někdo stane vedoucí osobností a že získá podporu a respekt lidu. Mocenskou silou a podvodem nelze získat důvěru lidu. Ten, kdo se chce stát vedoucí osobností a těšit se důvěře a podpoře lidu, musí jakožto vedoucí osobnost vykazovat příslušnou úctyhodnost a kvalifikaci a jakožto takový být zodpovědný a plnit svou úlohu. Vedoucí osobnost musí nadevše milovat lid a být služebníkem lidu, pro nějž se obětuje. Láska k lidu a úcta k revolučním předchůdcům tvoří jeden celek. Člověk, který miluje lid a je mu oddán, si v nejvyšší míře váží revolučních předchůdců, kteří obětavě bojovali za zájmy lidu, zatímco ten, kdo lidem pohrdá a považuje se za bytost kralující nad hlavami lidu, se bez zaváhání dopouští i tak hanebného činu, že pomlouvá revoluční předchůdce. Ačkoliv renegáti socialismu potměšile utrhali na cti vůdcům revoluce a revolucionářům z dřívějších generací ve snaze zvýšit tím svou vlastní autoritu, ukázali naopak svou pravou povahu a protilidovou podobu zrádců revoluce a odpadlíků. Ti, kdo oklamali lid a zradili revoluci, budou nevyhnutelně lidem zavrženi.
Jestliže má být někdo opravdovým revolucionářem, bojujícím za zájmy lidu a vítězství velké věci socialismu, nesmí nikdy zapomínat na revoluční předchůdce a musí jejich velká díla chránit, obhajovat a dále rozvíjet. To je cesta dodržování cti a důstojnosti revolucionáře a vedení velké věci revoluce k vítězství.
Dodržování mravního závazku vůči revolučním předchůdcům je tradicí naší revoluce a ušlechtilým morálním rysem naší společnosti. Naše revoluce, která pod praporem idejí čučche otevřela osobitou cestu uskutečňování velké věci samostatnosti lidových mas, se probojovala do nové oblasti komunistické morálky a již odedávna vytvářela a rozvíjela ušlechtilé a krásné příklady morálních závazků. V naší zemi byla tradice komunistických mravních závazků vytvořena v plameni protijaponské revoluce a byla převzata, rozvíjena a skvěle uskutečňována v boji za vybudování nové společnosti. Dnes, za socialistického zřízení v naší zemi, v jehož středu stojí lidové masy, je ještě výše pěstován duch komunistické morálky. Tvářnost naší společnosti, v níž jsou vůdce i vojáci, strana a lid v naprosté jednotě, lidé se vzájemně milují a pomáhají si jako blízcí příbuzní a vytvářejí jednu velkou harmonickou rodinu, je projevem skvělého vítězství idejí čučche na duchovním a morálním poli a demonstruje převahu socialismu našeho typu.
Komunistický morální závazek, který si osvojil náš lid, se na nejvyšší úrovni projevuje v nekonečné úctě a následování velkého vůdce soudruha Kim Il Sunga a v jemu oddané podpoře. Vážený a milovaný soudruh Kim Il Sung byl velkým vůdcem, jakého poprvé za pět tisíc let své historie uvítal náš lid a k němuž s hlubokou úctou vzhlížel. Byl to velikán mezi velkými osobnostmi, který byl nejvyšším zosobněním všech lidských rysů a kvalit, jaké může velká osobnost mít.
Velký vůdce, soudruh Kim Il Sung, jenž ctil lid jako Nebesa, lid bezmezně miloval a pevně mu věřil a přitom, když po celý život v plné míře zakoušel všemožná strádání a útrapy, obětoval vše výhradně zájmům svobody a štěstí lidu. Slavná historie naší revoluce, důstojnost a čest socialistické Koreje a veškeré štěstí, kterému se těší náš lid, jsou spjaty s váženým jménem vůdce a jsou skvělým výsledkem vůdcova velkého vedení. Vážený a milovaný soudruh Kim Il Sung, jakožto zkušený nejstarší státník ve světové politice dodával sílu a víru pokrokovým národům bojujícím za samostatnost, a tak přinesl nehynoucí příspěvek velké věci samostatnosti lidstva.
Vážený a milovaný vůdce, soudruh Kim Il Sung, byl velkým učitelem a milovaným otcem našeho lidu. Všechen náš lid – jeho vojáci a žáci, synové a dcery, všechna pokolení, počínaje první generací naší revoluce a konče dnešní novou generací, vyrostla ve vůdcově náruči. Díky jeho péči vedla důstojný společenský život a těšila se smysluplně existenci. Náš lid již od dřívějších dob vyzvedává váženého a milovaného soudruha Kim I1 Sunga jako legendárního hrdinu, slunce národa, velkého vůdce a velkého otce a jako nejvyšší čest a nejvznesešenější mravní závazek má na paměti prokazovat mu z celého srdce nesmírnou věrnost a synovskou oddanost.
Věrnost našeho lidu velkému vůdci se ještě hlouběji projevuje poté, co vůdce od nás odešel. Všechen lid celé země se v hořkých slzách rozloučil s otcovským vůdcem a s nezhojitelně zarmouceným srdcem projevil bezmeznou úctu zesnulému vůdci. Náš lid s míjejícími dny a roky stále srdečněji myslí na otcovského vůdce a z nejčistšího srdce si snažně přeje, aby vůdce byl věčně živ. Ve světě vyvolává dojetí nesmírná věrnost, láska a synovská oddanost našeho lidu, který je přesvědčen, že velký vůdce je oporou jeho mysli a následuje jej beze změny, jak tomu bylo v době, kdy byl vůdce naživu, tak poté, co zemřel.
Uprostřed bolesti z veliké ztráty, když náhle zesnul vážený a milovaný vůdce soudruh Kim I1 Sung, bylo pro nás nejdůležitější sloužit vůdci stejně dobře, jako když byl naživu, a tak bezchybně přejímat vůdcovo velké dílo. Naše strana soustředila všechny síly na posvátnou činnost, při níž trvale vzhlíží k velkému vůdci a přejímá i rozvíjí vůdcovy revoluční ideje a velké revoluční dílo, a vyzvala k tomu celou stranu, celou armádu a všechen lid. Majestátně jsme přebudovali Kumsusanský pamětní palác jako nejvyšší svatyni čučche a pietně upravili váženého a milovaného vůdce v podobě, jako byl zaživa. Vynakládáme všechno úsilí, abychom oslavili vůdcovo vznešené jméno a jeho nesmrtelné záslužné činy. Naše strana energicky organizačně mobilizuje členy strany a pracující do boje za důsledné následování idejí a řízení velkého vůdce a za plnění jeho odkazu.
Vedení naší strany, která beze změny hluboce ctí velkého vůdce a věrně pokračuje v jeho myšlení a v jeho velkém díle, ještě hlouběji zakotvilo v našem lidu víru, že velký vůdce soudruh Kim I1 Sung, je trvale s námi. Upevnilo nezlomného revolučního ducha a vůli dodržet vůdcův odkaz a až do konce dovršit velkou věc revoluce v duchu čučche. Náš lid stranu bezvýhradně podporuje a důvěřuje jí a v ještě těsnějším semknutí kolem strany pokračuje v energickém boji s pevným přesvědčením, že pokud je zde naše strana, je revoluční dílo velkého vůdce vítězné a neporazitelné. Naše strana je nesmírně hrdá na to, že má náš lid, ten výtečný lid, který si osvojil jasný pohled na vůdce a vysoké vědomí mravního závazku a po generace oddaně podporuje stranu a vůdce.
Naše strana a lid si hluboce váží revolucionářů, kteří plně podporovali velkého vůdce soudruha Kim I1 Sunga a bojovali za velkou věc revoluce čučche.
Protijaponští revoluční bojovníci jsou první hrdou generací naší revoluce. Byli to oni, kdo se chopili zbraně a nastoupili cestu krvavého boje, a to nikoliv pro svůj vlastní prospěch a věhlas, ale pro ten den, kdy lid bude moci šťastně žít ve znovuzrozené vlasti. Protijaponská revoluce byla revolucí historicky nebývalé krušnou a plnou zkoušek. Protijaponští revoluční bojovníci v nejkrutějších podmínkách intenzívně podporovali velkého vůdce soudruha Kim Il Sunga, jako střed jednoty a řídící centrum, takže v boji, v němž osvědčili bezpříkladné hrdinství a obětavost, rozdrtili japonské imperialisty a dosáhli tak velkého historického úspěchu znovuzrození vlasti a skvěle přispěli k vytvoření slavné revoluční tradice naší strany. Naše strana s úctou vyzvedává protijaponské revoluční bojovníky jako první veterány naší revoluce a zářné vzory revolucionářů, a nadevše oceňuje jejich revolučního ducha a velké revoluční zásluhy. Vytyčila heslo „Výrobu, studium i život ve stylu protijaponských partyzánů!”, pečuje o to, aby se všichni členové strany a pracující aktivně učili z revolučního ducha a bojového myšlení protijaponských bojovníků a uskutečňovali je v životě, a udržuje slávu jejich velkých bojových zásluh.
Účastníci Vlastenecké osvobozovací války jsou hrdinnými bojovníky, kteří pokračovali ve skvělé tradici protijaponského odporu a bojovali za obranu vlasti a lidu. Naše lidová armáda a lid v těžkém boji, který rozhodoval o osudu země, zmařili ozbrojenou agresi amerických imperialistů a čestně uhájili svobodu a samostatnost vlasti. Naše strana pociťuje velkou hrdost na nehynoucí zásluhy, které získali naši vojáci a lid ve Vlastenecké osvobozovací válce, a v duchu jimi prokázaného masového hrdinství a vlastenectví vychovává mládež nové generace a lid.
Hrdinové a pracovní novátoři z poválečného období velkého vzestupu Letícího oře Čchollima a průkopníci hnutí Čchollima jsou hrdou generací, která překonala nesnáze, na které narazila naše revoluce, a vyvolala velkolepý rozmach při budování socialismu. Jako zářný vzor spoléhání na vlastní síly vyzvedáváme hrdiny období Čchollima, novátory a průkopníky, kteří projevovali naprostou podporu vedení strany a při spoléhání na vlastní síly vedli úporný, těžký zápas a tak dosáhli toho, že z poválečného spáleniště za historicky krátkou dobu naše země vyvstala jako politicky samostatný, hospodářsky nezávislý a sebeobrany schopný stát.
Naše strana učiní vše pro to, aby trvale udržovala slávu společenskopolitického života padlých revolucionářů, vlastenců a hrdinných vojáků, kteří vykonali velké záslužné činy v jednotlivých obdobích, aby jejich zásluhy navěky vešly do dějin. Pro ně jsme velkolepě upravili hroby padlých revolucionářů a vlastenců, dáváme po nich jména jejich rodištím, školám, továrnám i zemědělským statkům a jednotkám lidové armády. Široce propagujeme jejich záslužné činy.
V naší zemi je věnována velká láska a péče také pozůstalým dětem padlých revolucionářů, vlastenců a hrdinných vojáků. V různých místech jsme zřídili školy pro pozůstalé děti revolucionářů, na náklady státu z těchto pozůstalých dětí vychováváme vynikající revoluční kádry, rozmisťujeme je na důležité funkce ve straně, ve státě a v armádě a dbáme na to, aby svou práci vykonávali dobře. Naše strana a lid považují takový postup za přirozený mravní závazek, který vůči revolučním předchůdcům musíme dodržovat.
V naší zemi dnes staří revolucionáři, váleční veteráni a váleční invalidé, zasloužilí pracovníci, známí příslušníci inteligence a kulturní pracovníci uprostřed převelké lásky a péče strany a obklopeni veřejným zájmem a respektem dále slouží dílu revoluce a těší se vysoce důstojnému a hodnotnému životu. Láska a úcta k revolucionářům a zasloužilým lidem, kteří jsou oddáni straně a revoluci, vlasti a lidu, a jejich aktivní vyzvědání jsou politikou naší strany a představují ušlechtilé morální rysy naší společnosti.
Naše strana a lid také spravedlivě oceňují historické osobnosti, které zanechaly své jméno v našich národních dějinách, a trvale šíří jejich dílo. Po objevení hrobu praotce Koreje Tanguna jsme ho velkolepě přebudovali na Tangunovu mohylu a také jsme krásně přebudovali mohylu zakladatele kdysi mocného a velkého státu Kogurjo, krále Tongmjonga, i mohylu prvního krále státu Korjo, Wang Gona. Starobylá historie našeho národa je v epoše Strany práce ještě skvělejší.
Velká věc samostatnosti lidových mas a velké dílo socialismu jsou věcí národní a současně i mezinárodní. Korejští revolucionáři si jako opravdoví internacionalisté bez ohledu na zemi a národ váží všech revolucionářů, protiimperialistických a protifašistických bojovníků, pokrokových osobností a revolučních národů všech zemí světa a patřičně oceňují jejich bojové zásluhy.
Naše strana si váží Marxe, Engelse, Lenina a Stalina jako vůdců dělnické třídy a vysoce hodnotí jejich velké činy. První vůdcové dělnické třídy Marx a Engels reflektovali třídní požadavky a tužby dělnické třídy, a tak přivedli socialismus od utopie k vědě a zahájili počátek socialistického a komunistického hnutí. Lenin dále rozvíjel marxismus v souladu se změněnými požadavky doby, organizoval a mobilizoval dělnickou třídu a tak dosáhl vítězství Říjnové socialistické revoluce. Stalin v návaznosti na Leninovo velké dílo z mladého prvního socialistického státu vybudoval světovou velmoc a v čele armády a lidu uhájil socialistickou vlast proti fašistické agresi. Marx, Engels, Lenin a Stalin byli ve své době představiteli tužeb a požadavků utlačovaných mas pracujících. Velké dílo socialismu je nerozlučně spjato s jejich jmény. Skutečnost, že imperialisté a zrádci revoluce zlovolně znevažovali vůdce dělnické třídy a řízení vůdců pomlouvali jako „diktaturu” a „porušování lidských práv”, jen dokazuje, že vůdcové dělnické třídy byli důslednými zastánci zájmů lidu, kterým se dostávalo důvěry a podpory národů, a že to byli pevně odhodlaní komunističtí revolucionáři, kteří se drželi revolučních zásad bez kompromisů s nepřáteli revoluce.
Naše strana vždy spravedlivě hodnotila také ideově teoretické záslužné činy vůdců dělnické třídy, pevně obhajovala revoluční principy marxismu-leninismu proti veškerému oportunistickému překrucování a dále je rozvíjela ve prospěch a podle reálných požadavků revoluce. Revoluční ideologie a teorie dělnické třídy musejí být uskutečňovány v souladu s historickými okolnostmi a s konkrétní situací v každé zemi. Vzhledem k tomu, že se podmínky a okolnosti revoluce neustále mění a vyvíjejí, není možné správně stanovit linii a politiku a vyhnout se komplikacím v revoluci a při výstavbě, jestliže k dříve dané teorii přistupujeme dogmaticky. Naše strana se pevně držela revolučních zásad marxismu-leninismu a zároveň na základě správné analýzy jejich historických mezí nastolila svou vedoucí ideologii a vedoucí teorii a učinila z nich zbraň, s níž realizovala velké dílo socialismu.
Velký vůdce soudruh Kim Il Sung již záhy v procesu tvůrčí aplikace marxismu-leninismu v korejské revoluci nově vystoupil s idejemi čučche a otevřel cestu samostatnému rozvoji naší revoluce. Ideje čučche jsou osobitou ideou, která v souladu s novými historickými podmínkami a požadavky doby rozvíjela revoluční myšlení dělnické třídy. Díky idejím čučche byly překonány historické hranice předchozí teorie a revoluční ideologie a teorie se mohla rozvíjet na novém vyšším stupni.
Oportunisté a renegáti socialismu deformovali a znevažovali marxismus-leninismus a přitom hanobili jeho zakladatele. Moderní revizionisté ochromením revolučních zásad marxismu-leninismu překroutili a škodlivě měnili revoluční ideologii dělnické třídy ve prospěchu imperialistů. Renegáti socialismu žvanili, že samotné myšlenky socialismu jsou pochybené, a zároveň začali přímo odmítat revoluční ideologii dělnické třídy. Ideologie, která vystupuje s popíráním revoluční ideologie dělnické třídy, se nemůže stát ničím jiným, než ideologií buržoazní. Renegáti revoluce při popírání revoluční ideologie dělnické třídy sice povykovali, že provádějí „reformy” a „přestavbu” v zájmu „demokracie” a „hospodářského blahobytu”, avšak ve skutečnosti se jejich „teorie” jasně ukázala jako pouhá reakční teorie, zaměřená na svržení socialismu a vzkříšení kapitalismu.
Náš lid si váží nejen vůdců dělnické třídy, ale i revolucionářů a lidí všech zemí, kteří hrdinně bojovali za velkou věc socialismu. Nezapomínáme na velký revoluční boj lidu různých zemí, které v minulosti dosáhly skvělých úspěchů při naplňování velkého díla socialismu, a vysoce si ceníme jejich historických zásluh. Naše strana a lid odmítají a odsuzují všechny kontrarevoluční manévry a věrolomné činy, které urážejí a diskreditují boj a úspěchy revolučních předchůdců, kteří přispěli k velké věci socialismu.
Oportunisté a zrádci socialismu uráželi čest vůdců dělnické třídy a revolučních předchůdců, ale nikterak nemohou z dějin vymazat jejich jména a záslužné činy. Dnes sice socialismus trpí dočasnými komplikacemi, ale žije v srdcích lidí a stejně tak, jak pokračuje v postupu na otevřené cestě k novým vítězstvím, bude věhlas a záslužné činy vůdců dělnické třídy a revolučních předchůdců společně s postupem socialistického hnutí vpřed věčně zářit v úctě národů.
Naše strana a lid si velmi vážili přátelství a solidarity s lidem různých zemí světa a aktivně podporovali národy bojující za socialismus proti imperialismu za velkou věc samostatnosti. Důsledně jsme dodržovali internacionalistické zásady a revoluční závazky jak ve stranických a státních vztazích se socialistickými zeměmi, tak i ve vztazích se všemi spřátelenými zeměmi a národy. Beze změny si vážíme vedoucích stranických a státních představitelů, významných osobností a přátel z oblasti politiky, společnosti, vědy a sdělovacích prostředků ze všech zemí světa, s nimiž velký vůdce soudruh Kim 11 Sung, navázal přátelské vztahy při rozvíjení zahraničních styků. Nezapomínáme na revoluční spolubojovníky a bratrské národy, kteří našemu lidu nezištně pomohli v období našich revolučních zkoušek, a na lid všech zemí, které poskytují podporu a pomoc velké spravedlivé věci našeho lidu.
Ušlechtilé duchovní a morální rysy lidu jsou nemyslitelné bez správného řízení strany a vůdce. V socialistické společnosti, v níž základ společenských vztahů vytváří soudružská semknutost a spolupráce, se budují společenskoekonomické podmínky, v nichž se může vytvářet a rozvíjet nová morálka odpovídající pravé povaze této společnosti. Nastolení socialistického zřízení však neznamená, že duchovní a morální kvality člověka mohou samy o sobě dosáhnout vysoké úrovně. I v socialistické společnosti si lidé mohou osvojit ušlechtilé duchovní a morální rysy jen tehdy, když jsou správně vedeni stranou a vůdcem.
Duchovní a morální vlastnosti lidí se podobají povahovým rysům vůdce a následují politiku strany. Velký vůdce a velká strana rodí velký lid.
Vážený a milovaný soudruh Kim I1 Sung byl velký člověk, jenž měl jako vrozené vlastnosti nejušlechtilejší lásku k člověku a vřelou lásku a důvěru k lidu, a byl jeho velkým otcem. Naše strana je opravdovou mateřskou stranou, jež podle ušlechtilých idejí a mravnosti velkého vůdce vede lid politikou lásky a důvěry a politikou humánní mravnosti a pečuje o něj. Krásné duchovní a morální rysy našeho lidu se vytvářely a rozvíjely v láskyplném objetí otcovského vůdce a mateřské strany a tak dosáhly dnešní vysoké úrovně. Díky vynikajícím povahovým vlastnostem otcovského vůdce a humánně mravní politice mateřské strany nabyl náš lid ušlechtilého vědomí mravního závazku milovat soudruhy, vážit si revolučních předchůdců, být oddaný straně a revoluci a obětovat se v zájmu společnosti a kolektivu, takže v naší společnosti vykvetly opravdové komunistické mezilidské vztahy, založené na soudružské semknutosti a spolupráci, lásce a důvěře.
Duchovní a morální profil našeho lidu zřetelně ukazuje, že náš socialismus, jehož středem jsou lidové masy, politickoideově, duchovně i morálně převyšuje kapitalistický svět.
Nastolení morální atmosféry úcty k revolučním předchůdcům a rozvíjení ušlechtilých morálně závazných vztahů mezi lidmi jsou důležité úkoly, které vyplývají v zájmu dalšího dovršování velkého díla socialismu.
S pokračující revolucí a s vývojem společnosti musí být rozvíjena a zdokonalována také morálka. Dovršení socialismu je více, než cokoliv jiného, zdokonalením samotného člověka, který je pánem společnosti. Při zdokonalování lidí zaujímá důležité místo zdokonalování morální. Morálka, která v mravním vývoji lidstva dosahuje nejvyššího stupně, je komunistická morálka. Taje morálkou kolektivistickou, založenou na soudružské lásce a vědomí revolučního závazku, a nejskvělejší morálkou odpovídající nárokům pravé přirozenosti člověka. V socialistické společnosti je možno lidi v komunisticky přesvědčeného člověka převychovat a dobudovat socialismus pouze překonáním pozůstatků staré morálky, která zůstala v lidech, a všestranným nastolením komunistické morálky.
Ochrana a pevné dodržování revolučních tradic, které vytvořili dřívější revoluční předchůdci, a jejich další rozvíjení jsou revoluční povinností a vznešeným mravním závazkem pro další generace, pokračující v revoluci.
Revoluční myšlení a revoluční duch dřívějších pokolení revolucionářů, jejich bojové úspěchy a zkušenosti i jejich revoluční povahové rysy jsou důležitou náplní revoluční tradice, kterou je nutno po generace přejímat a z níž je třeba se učit. Revoluční tradice jsou nejcennějším myšlenkovým a duchovním pokladem, který navazuje na životní tepny revoluce. Otázka, zda velké dílo socialismu po generace vítězně postupuje, anebo zda je se střídáním generací přerušeno v půli cesty, závisí na tom, jak se stavíme k revoluční tradici. Odmítnutí revolučních tradic znamená odstup revolučního myšlení a revolučního ducha a upuštění od revolučního boje. Nakonec je cestou , vedoucí k zmaření revoluce. Zkušenosti a poučení ze socialistického hnutí ukazují, že když se odvrátí od revolučních tradic, anebo je popírá a tak i vymýtí, neunikne degeneraci a pádu ani ta strana dělnické třídy, která si zakládala na své dlouhé historii a bojových zkušenostech, a že socialismus nemůže uhájit ani země s jakkoliv dlouhou historií socialismu a silným hospodářským a vojenským potenciálem. Abychom stranu dělnické třídy beze změny posilovali jakožto revoluční stranu a po generace nadále skvěle zdokonalovali velké dílo socialismu, musíme pevně dodržovat a správně uplatňovat revoluční tradice ve všech oblastech výstavby a činnosti strany, revoluce a budovatelské činnosti.
Revoluční tradice naší strany jsou revoluční tradicí idejí čučche, které byly vytvořeny veterány protijaponské revoluce pod vedením velkého vůdce soudruha Kim Il Sunga. Slavné revoluční tradice čučche jsou historickými kořeny naší strany a věkovitým základním kamenem naší revoluce. Ochrana a pevná obhajoba revolučních tradic, vytvořených staršími generacemi revolucionářů, jejich následování a rozvíjení, to je cesta, která trvale posiluje a rozvíjí naší stranu, dodržující principy čučche, je to cesta uhájení našeho socialismu a dalšího neochvějného dovršování velké věci revoluce v duchu čučche. Musíme přejímat ušlechtilé revoluční myšlení a revolučního ducha starší generace revolucionářů a tak odhodlaně obhajovat revoluční zásady a dělnické třídní principy, za jakýchkoliv okolností a podmínek kráčet vpřed jedinou velkou cestou revoluce. Musíme se přičinit o to, aby členové strany a pracující byli pevně vyzbrojení revolučními tradicemi, důsledně je uplatňovali, a tak trvale revolučně pracovali a žili. Musíme zajistit, aby všichni členové strany a pracující podle vzoru revolučních předchůdců byli oddáni straně a vůdci jako své revoluční přesvědčení a závazek, aby podporovali stranické vedení a obětavě bojovali za velkou věc revoluce v duchu čučche. Takto musíme trvale slavit revoluční tradice typu čučche, vytvořených veterány protijaponské revoluce a převzatých a rozvíjených naší stranou, musíme hájit a udržovat věhlas a důstojnost komunistických revolucionářů, kteří si nadevše vysoce vážili revolučních zásad a revolučních závazků.
Posilováním mravní výchovy mezi členy strany a pracujícími musíme v celé společnosti nadále zavádět atmosféru komunistické morálky.
Vzhledem k tomu, že morálka je normou společenské činnosti, uvědoměle dodržovanou z popudu svědomí, se lidé mohou stát revolucionáři a opravdu komunistickými lidmi, upřímně oddanými straně a revoluci, vlasti a lidu, a nastolit v celé společnosti ducha komunistické morálky jen tehdy, když si lidé s čistým svědomím osvojí ušlechtilé morální rysy na všech úsecích práce a života.
Musíme neúnavně vychovávat a vést členy strany a pracující tak, aby správně dodržovali normy komunistické morálky počínaje láskou k rodičům a sourozencům, láskou k soudruhům a vzájemné péči a pomoci a konče vysokým oceněním kolektivu a organizace, láskyplnou ochranou a spravováním státního a společenského majetku a uvědomělým dodržováním společenské morálky ve všech oblastech společenských vztahů a veřejného života.
Zvláštní pozornost musíme věnovat výchově příslušníků mladé generace, kteří jsou dědici revoluce a pány budoucnosti, aby byli bezmezně věrni straně a revoluci.
Na tom, jak vychováváme a připravujeme vyrůstající novou generaci, závisí rozkvět nebo pád země a národa a osud socialismu. Když se díváme na duchovní a morální rysy příslušníků nové generace, poznáváme budoucí cestu jejich země a jejich národa. Dějiny nám dávají poučení, že i když jde o socialistickou společnost, nemohou příslušníci nové generace vyrůst ve spolehlivé dědice revoluce a tedy nemohou socialismus uhájit, jestliže je správně nevychováme. Děti a mládež jsou v procesu myšlenkového a duševního dozrávání, nezakusily ani zkoušky revolučního boje a v klidu vyrůstají. Proto se snadno mohou nakazit škodlivou ideologií a morálkou i životními trendy, jestliže na ně dobře nepůsobíme. Nyní je duchovní a morální stav dětí a mládeže v naší zemi velmi dobrý. S odvoláním na tuto skutečnost však nesmíme výchovu nové generace zanedbávat.
Musíme ji vychovávat tak, aby všichni dospívající příslušníci nové generace vyrostli jako výborní revolucionáři a komunističtí lidé, kteří oddaně podporují stranu a vůdce, takže jsou bezmezně věrni vlasti a lidu a osvojili si krásné a zdravé duchovní a morální kvality.
Dobrá výchova příštích pokolení je důležitý úkol svěřený předchozím generacím. Nejcennějším dědictvím, které dřívější revoluční generace musí předat potomkům, je duchovní a morální odkaz. Dřívější generace sice musí potomstvu zanechat i hmotné bohatství pro život v blahobytu, ale je důležitější odkázat příslušníkům další generace drahocenný duchovní a morální poklad, aby mohli s pevnou jistotou navazovat na revoluční pokolení. Děti a mládež je třeba bezprostředně seznamovat s tím, jak příslušníci první a druhé generace v obtížných obdobích těžkého protijaponského revolučního boje, Vlastenecké osvobozovací války, poválečné obnovy a výstavby a budování socialismu podporovali stranu a vůdce a jak žili a bojovali při překonávání kritických situací revoluce. Musíme zajistit, aby se všechny děti a mladí lidé aktivně poučili z bezmezné oddanosti straně a vůdci, z obětavého přístupu k velké věci revoluce a z nezlomného bojového ducha, jak je prokázali příslušníci první a druhé revoluční generace.
Při výchově dětí a mládeže je důležité posilovat úlohu mládežnických organizací. Dobrá práce v zájmu výchovy dětí a mládeže v pokračovatele revoluce, kteří si osvojili politicko-ideově solidní a ušlechtilý mravní charakter, je základním úkolem Svazu socialistické pracující mládeže. Organizace Svazu socialistické pracující mládeže musejí energicky rozvíjet výchovnou práci v souladu se specifickým charakterem dětí a mládeže a tak zajistit, aby všechny děti a mladí lidé vyrostli jako nová revoluční generace, jako spolehliví hospodáři budoucnosti.
Chceme-li správně vychovávat děti a mládež, musíme propojit školní výuku, veřejné vzdělávání a domácí výchovu. Musíme věnovat hlubokou pozornost výchově dětí a mládeže na všech stupních škol, v institucích veřejného vzdělávání i v rodinách a tak umožnit, aby se všem dětem a mládeži vždy a všude dostávalo vynikající výchovy v zdravém, revolučním životním prostředí. Vzhledem k tomu, že zvláště v případě značně zvídavých a rychle vnímavých dětí a mládeže všechno, co vidí, slyší a cítí, velmi ovlivňuje jejich cítění a život, je třeba věnovat hlubokou pozornost výchovné práci prostřednictvím literatury a umění, tisku a sdělovacích prostředků a dalších kulturních a propagandistických nástrojů.
V socialistické společnosti musíme mravní výchovu provádět na základě podstaty komunistické morálky a vývoje socialistické společnosti.
Mravní výchovu musíme uznávat především jako důležitou součást ideologické výchovy a provádět ji v těsném sepjetí s ideologickou výchovou. Ideologie a mravnost jsou neodlučně propojeny, nemůže existovat morálka oddělená od ideologie. Morálka, založená na revoluční ideologii dělnické třídy, je kolektivistická, komunistická morálka, zatímco na buržoazní, reakční ideologii založená morálka je krajně individualistickou a reakční buržoazní morálkou. Zdravé ideje podmiňují vysoké morální kvality. Ideje jsou pevné přesvědčením jen v tom případě, kdy jsou řízeny svědomím a morálkou. Komunistickou mravní výchovu musíme, jakožto důležitý článek výchovy v ideologii čučche, provádět široce a do hloubky. Komunistickou morální výchovu musíme posilovat na základě prohlubování a rozvoje školení v teoretických principech ideologie čučche mezi členy strany i mezi pracujícími a tím umožňovat, aby si pevně osvojili revoluční mravní postoj v duchu čučche a rozvíjeli duchovně morální kvality komunistických revolucionářů typu čučche.
Musíme zajistit, aby v sobě lidé vypěstovali komunistický morální charakter prostřednictvím revolučního organizovaného života a revoluční praxe. Člověk si osvojuje osobní kvality příslušející socialistickému člověku, žije-li v kolektivu a ve společnosti, společenském kolektivu. Nejvyšší formou společenského kolektivního života je revoluční organizovaný život. Je skvělou školou, která lidi zoceluje a vychovává nejen ideově, ale i morálně a působí tak, aby získávali komunistické charakterové rysy.
Jeden ze závažných faktorů toho, že náš lid nabyl zdravých a revolučních duchovně morálních kvalit, spočívá v tom, že všichni lidé žijí organizovaně v rámci určité společenské organizace. Posilováním revolučního organizovaného života a ještě pevnějším zaváděním atmosféry vědomě dobrovolného organizovaného života musíme mezi lidmi zvyšovat ducha kolektivismu a působit na ně tak, aby odmítali liberální a nezdravé tendence všeho druhu a osvojovali si ušlechtilé mravní vlastnosti. Lidské svědomí a vědomí mravního závazku se projevuje a prověřuje v praktické činnosti. Staré pojetí morálky a nemorální jevy tkví svými kořeny zejména ve starých návycích. Musíme působit tak, aby lidé v každodenní práci a životě dodržovali svědomitost a závaznost, aby proti starému pojetí morálky a vžitým konvencím zaváděli nový socialistický způsob života a životní klima.
Nejefektivnější v morální výchově je metoda působení kladného příkladu v rámci společenského hnutí. Takové provádění morální výchovy představuje mocnou metodu odpovídající pravému charakteru socialistické společnosti. Dnes je mezi naším lidem bezpočet vynikajících lidí, kteří bez váhání obětují svůj život za revoluční soudruhy a kteří bez ohledu na to, zda to někdo vidí či nikoliv, vyhledávají prospěšnou práci pro stranu a revoluci a v zájmu společnosti a kolektivu a celý život prožívají poctivě, věrně a jako dobří synové a dcery. Takoví lidé jsou zosobněním čistého svědomí a ušlechtilého mravního závazku a jsou příkladným typem člověka naší epochy. Musíme mezi lidem vytvořené komunistické ctnosti aktivně vyzvedávat a široce je propagovat. Přejímání poučení z těchto vzorů musíme energicky rozvíjet jako celospolečenské hnutí.
Musíme bojovat proti zastaralé reakční morálce a životním návykům, které jsou v rozporu s komunistickou morálkou, a tak musíme zabránit infiltraci takových jevů do našeho středu.
Práce na pevním nastolování nové komunistické mravnosti probíhá v boji proti staré reakční morálce a různým amorálním projevům. Buržoazní morálka podněcuje lidi ke konkurenčnímu boji o existenci podle zákona džungle a snižuje je na otroky mamonu, kteří kvůli penězům odvrhují i elementární lidské svědomí a závazky. V kapitalistické společnosti, kterou ovládá buržoazní morálka, svrchovaně dominují různá sociální zla a zaplavují ji tendence prohnilého a zkaženého života, což je ještě navíc podporováno reakčními vládnoucími kruhy. Imperialisté ve velkém rozsahu šíří prohnilou buržoazní morálku a způsob života nejen ve své zemi, ale i v zahraničí. Musíme zvyšovat bdělost vůči ideovému a kulturnímu pronikání imperialismu a důsledně je vyhlazovat. Také si musíme být zřetelně vědomi reakčnosti a škodlivosti věrolomného jednání oportunistů, kteří znevažovali revoluční předchůdce a hanobili komunistickou morálku, a jejich jednání důsledně odmítat. Čím více imperialisté a renegáti revoluce pletichaří, aby zostudili komunisty a aby zdiskreditovali komunistickou morálku, tím více musíme prosazovat revolučního ducha komunistických revolucionářů a ušlechtilé rysy komunistické mravnosti.
Dějiny naší revoluce, která pod vedením velkého vůdce soudruha Kim Il Sunga postupovala pod praporem idejí čučche, jsou slavnou historií, kterou zdobí revoluční soudružská láska a ušlechtilé mravní závazky a jež otevřela vítěznou cestu mohutnou silou jednomyslné semknutosti revolučních řad. Naše strana a lid se budou nadále hrdě hlásit ke slavné historii a tradicím naší revoluce a trvale udržovat jejich záři.
Kim Čong Il
Prevzaté z www.KOMINTERNET.CZ
