Praha, 21. dubna 2017 – Delegace Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan vedená soudružkou Natašou Weberovou a složená z občanů České a Slovenské republiky navštívila ve dnech 13. – 20. dubna 2017 Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se zde zúčastnila mezinárodní konference a setkání zahraničních přátel KLDR u příležitosti 105. výročí narození věčného prezidenta Kim Ir Sena (Kim Il Sunga).
Stejně jako většina delegátů jsme přiletěli do Pchjongjangu ve čtvrtek 13. dubna večer, vyfotografováni pro média a přivítáni průvodkyní. Každá delegace měla svého průvodce hovořícího potřebnými světovými jazyky (v našem případě anglicky a rusky). Ubytování a stravování bylo zajištěno v hotelu Korjó (Koryo), otevřeném v r. 1985. Jeho dvě věže spojené mostem symbolizují podanou ruku mezi severní a jižní částí Koreje v úsilí o národní znovusjednocení.
V pátek 14. dubna jsme si prohlédli 19. festival kimirsenií (kimsungilia – druh orchideje pojmenovaný po prezidentu Kim Ir Senovi). V rozsáhlé expozici byly vystaveny desítky tisíc kimirsenií, dodané více než 80 jednotkami zahrnujícími orgány ozbrojených sil, ministerstev a státních institucí, občany, školami, mládeží a dětmi, zámořskými krajany a cizinci. Kimirsenie byly zkombinovány s dalšími druhy květin, s modely historických revolučních míst i nové výstavby Pchjongjangu, fotografiemi a obrazy velkých vůdců a hesly ke připomenutí památky zakladatele KLDR a posílení socialistické výstavby a obrany vlasti. Výstava, do jejíchž prostor proudil nekonečný zástup návštěvníků, v nás zanechala hluboký dojem.
Páteční program pokračoval konferencí o politice čučche v Lidovém paláci kultury, kterou zahájil generální ředitel Mezinárodního institutu myšlenky čučche (IIJI) Ramón Jiménez López (Mexiko) referátem „Velký prezident Kim Ir Sen, který poskytl nesmrtelný příspěvek věci globální nezávislosti, je věčným Sluncem lidstva“. Dále promluvil Sekuna Kamara, ředitel Kim Ir Senova institutu zemědělských věd v Guineji, na téma „Myšlenka čučche vytvořená prezidentem Kim Ir Senem je velkou vedoucí ideologií osvětlující cestu vpřed boji lidu usilujícího o nezávislost“. Dále promluvili Shanker Bharati, předseda Nepálského literárního fóra pro studia politiky songun, Elena Babičová, předsedkyně ruské Společnosti Kim Čong Suk, Sheikh Mohd Rafiqul Islam z Bangladéšského institutu idejí čučche, Roland Vele, předseda Skupiny pro studium politiky songun v Demokratické republice Kongo, Uha Kiekksi, předseda Národního výboru pro studium myšlenky čučche ve Finsku, předsedající konference Jouve Edmond Pierre Jean (generální ředitel Evropské společnosti pro studium myšlenky čučche, z Francie), za KLDR Ri Song Čchol, generální tajemník Korejské asociace společenských vědců a ze Spojeného království Demert Hudson. Konferenci, pečlivě sledovanou korejskými médii, uzavřel Ogami Kenichi, generální tajemník Mezinárodního institutu myšlenky čučche.
Mezi zahraničními přítomnými byli občané Ruské federace, Pákistánu, Bangladéše, Nepálu, Mexika, Thajska, Japonska, Turecka, Finska, Ukrajiny, ČR a SR, Belgie, Lucemburska, Brazílie, Demokratické republiky Kongo, Švýcarska, Irska, Polska, Mongolska, Ghany, Spojeného království a Francie. Projevy byly tlumočeny do několika jazyků.
Páteční večer patřil slavnostnímu setkání delegátů s místopředsedou Ústředního výboru Korejské strany práce, členem politického byra ÚV KSP a členem Komise pro státní záležitosti KLDR soudruhem Kim Ki Namem. Úvodní slovo pronesli Ramón Jiménez López, generální ředitel Mezinárodního institutu myšlenky čučche, a The Hjong Čchol, prezident Korejské asociace společenských vědců. Rovněž česko-slovenská delegace se pozdravila a vyfotografovala se soudruhem Kim Ki Namem a předala mu své propagační materiály.
V sobotu 15. dubna, státní svátek Den Slunce (ostatní soboty jsou v KLDR pracovním dnem), jsme přihlíželi z tribuny vojenské přehlídce a manifestaci pracujících na Kim Ir Senově náměstí. Není mnoho cizinců, kterým je tato pocta určena. Úplný záznam přehlídky je k dispozici na internetu, ale skutečný pohled je nesrovnatelně působivější. Sváteční atmosféru tohoto dne nelze popsat slovy. Kdo něco takového prožije, musí se jen vysmívat tvrzením buržoazní propagandy, že nadšení občanů KLDR pro věc socialismu a nezávislosti své vlasti je prý vynucené a falešné. Byli jsme velice potěšeni, že jsme mohli zblízka na tribuně nad námi spatřit váženého nejvyššího vůdce soudruha maršála Kim Čong Una, který na závěr manifestace za nadšených ovací obešel celou horní tribunu a s úsměvem zamával účastníkům na náměstí a divákům na spodních tribunách.
Posměváčci a pomlouvači, zpochybňující obrovskou lásku a úctu korejského lidu ke svému vůdci, by měli porovnat zasloužené projevy vděčnosti pro vůdce korejské revoluce s fanatickým davovým šílenstvím v buržoazních zemích před pochybnými „celebritami“, které pro blaho lidu své země a pro věc společenského pokroku neudělaly nic, zatímco lid KLDR a ostatní její podporovatelé vzdávají čest představiteli ozbrojeného třídního boje proti imperialistickým válečným štváčům, vyhrožujícím ve své snaze o ovládnutí celého světa vyhlazením milionů mírumilovných korejských vlastenců.
Odpolední slavnostní sobotní program patřil návštěvě Paláce Slunce Kumsusan, mauzoleu věčných generalissimů Kim Ir Sena a Kim Čong Ila. V hluboké úctě jsme se poklonili zvěčnělým velkým vůdcům, jejichž těla jsou umístěna na katafalcích ve skleněných rakvích v přítmí monumentálních mramorových sálů. Prohlédli jsme si vystavené řády, medaile a diplomy udělené velkým vůdcům, jejich uniformy, mapy a přehledy jejich cest po světě, fotografie setkání se zahraničními představiteli, stejně jako vystavený pracovní vagón a poslední služební automobil každého z nich, Kim Čong Ilův vyhlídkový mikrobus a jachtu.
Večer po setmění jsme zhlédli na Kim Ir Senově náměstí masová taneční vystoupení asi 50 tisíc obyvatel Pchjongjangu, doprovázená živou hudbou.
Nedělní program 16. dubna byl zahájen návštěvou Mangjongde, rodiště prezidenta Kim Ir Sena (dnes součást Pchjongjangu). Prohlédli jsme si jeho rodný dům s expozicí a krásnou lesní krajinou vystoupili do blízkého pavilonu v tradičním korejském stylu na skále nad řekou Tedong s nádherným výhledem na město a jeho okolí.
Následovala druhá konference v Lidovém paláci kultury. Úvodem promluvil generální tajemník IIJI Ogami Kenichi, dále profesor Chiran Ratna Shakya z Nepálu, Jouve Edmond Pierre Jean, Sekuna Kamara, Ramón Jiménez López a řečníci z Indie, Ruska, Ukrajiny a Spojeného království. Zvlášť u posledních čtyř byla potěšující nejen jejich revoluční rétorika, ale i skutečnost, že šlo o mladé lidi. V závěru konference byl přijat dopis maršálu Kim Čong Unovi a účastníci zazpívali pro Korejskou ústřední televizi korejsky píseň podporovatelů čučche.
Odpoledne delegace položily květiny k sousoší velkých vůdců před Muzeem korejské revoluce. Následoval společenský program v hotelu Korjó, tvořený zpěvem lidových a revolučních písní z Koreje a celého světa za doprovodu korejské harmonikářky, včetně Internacionály v jazycích všech účastníků.
V pondělí 17. dubna proběhly sportovní hry stoupenců čučche na krytém hřišti Mezinárodní fotbalové školy, kdy proti sobě soupeřily týmy Přátelství a Jednota. Akce byla zakončena piknikem a grilováním na venkovním hřišti a písněmi a tanci z celého světa za doprovodu harmoniky, včetně Internacionály. Večer patřil návštěvě obchodního domu Minje, otevřeného v r. 1988 Kim Čong Ilem.
V úterý 18. dubna jsme si prohlédli Muzeum Vítězné vlastenecké osvobozenecké války, kde jsou ve venkovní expozici shromážděny ukořistěné stroje agresorů z USA a umístěny fotografie jejich kapitulujících posádek. Nechybí na řece kotvící loď námořnictva USA Pueblo, donucená ke kapitulaci v r. 1968. I v jejích útrobách se nachází expozice. Uvnitř budovy muzea je velmi působivě přiblížen průběh Korejské války, včetně diorámy s figurínami poražených imperialistů, z nichž jeden se dívá sklopeným zrakem do země a vedle něj leží druhý mrtvý, do kterého klove krkavec. Stojícímu fouká vítr do vlasů a je slyšet krákání.
Zvlášť hlubokým dojmem na nás zapůsobila kruhová dioráma přibližující průběh Korejské války od jejího vypuknutí až po vítězství nad interventy. Hlediště s diváky se během projekce otáčí, obrazy a modely bojů jsou doprovázely světelnými a zvukovými efekty. V muzeu je umístěn i osobní automobil Poběda, dar Kim Ir Senovi od J. V. Stalina.
Ve Velkém lidovém studijním domě nám byly promítnuty dokumenty o rozvoji služeb, obnově povodněmi postižených oblastí, obraně země a všestranném rozkvětu současného budování. Následovalo představení nově vydané knihy o KLDR soudruhy z Novinářského fóra Nepál – KLDR. Po skončení akce jsme se potěšili výhledem na Pchjongjang z ochozu paláce, umístěného nad Kim Ir Senovým náměstím.
Stejného dne jsme stihli i návštěvu Muzea hnutí mládeže, otevřeného teprve v lednu minulého roku. Ve vstupním sále se nachází působivá dioráma Kim Ir Sena a Kim Čong Ila mezi dětmi a mládeží. Rozsáhlá expozice, zaměřená na úlohu mládeže v boji za národní nezávislost a budování socialismu a na zásluhy velkých vůdců o mládežnické hnutí, je doplněna modelem a diorámou výstavby přehrady s Elektrárnou mládeže pektusanských hrdinů č. 3, která byla předána v minulém roce jako dar Kim Ir Senova svazu mládeže 7. sjezdu Korejské strany práce.
Posledním dnem programu byla středa 19. dubna, kdy jsme si dopoledne prohlédli Vědecko-technický komplex, otevřený 1. ledna 2016. Moderní areál, avantgardně architektonicky pojatý a plný počítačů a dalších vyspělých technologií, naprosto vyvrací falešné západní představy o KLDR jako zaostalé a nerozvinuté zemi. Návštěvníci se mohou prostřednictvím naučných expozic, počítačů připojených na korejský internet – síť Nenara (Naše vlast), knih a vystavených strojů a jejich modelů seznamovat se všemi oblastmi vědy a techniky.
Velmi nás zaujala také Dětská nemocnice Okrju z r. 2014, plně vybavená moderními technologiemi včetně telemedicíny, barevná a pěkně vyzdobená pro potěchu dětských pacientů. Prohlédli jsme si vyučování uzdravovaných dětí, které nám představily své písně. Následně jsme navštívili Nadaci Kim Ir Sena a Kim Čong Ila a přispěli do její sbírky.
Závěrem našeho programu byla prohlídka Věže čučche, stojící na břehu řeky Tedong. Věž je vysoká 170 metrů, z toho 30 metrů činí výška horní části nad nejvyšším ochozem, představující plamen pochodně a za tmy červeně světélkující jako hoření plamene. Věž byla postavena v r. 1982 k 70. narozeninám prezidenta Kim Ir Sena, má 70 balkónů jako jeho tehdejších 70 let života a je postavena ze 25 550 kamenů jako byl počet tehdejších jeho prožitých dní. Na bocích věže je umístěn velký nápis „čučche“. Na střechách blízkých panelových domů je umístěno obrovské, v noci svítící a zdaleka viditelné heslo „jednomyslná jednota“. Na každé straně věže stojí tři mramorová sousoší symbolizující budování socialismu a před věží směrem k řece známé sousoší dělníka, kolchoznice a představitele inteligence, zvedajících v rukou kladivo, srp a štětec, které překřížené vytvářejí znak Korejské strany práce.
U vstupu do věže jsou umístěny kameny s vytesanými názvy organizací, které se přihlásily k podpoře myšlenky čučche. Je mezi nimi i Komunistická strana Slovenska. Z přízemí s prodejnou suvenýrů jezdí výtah na ochoz do 8. patra, odkud se naskýtá nádherný výhled na celý Pchjongjang. Na první pohled je odtud patrné, že západní představa Pchjongjangu jako zchátralého, zaostalého a zbědovaného města naprosto neodpovídá skutečnosti. Ať se podíváte kamkoli, nelze vidět nic, co by socialistickému velkoměstu mohlo dělat ostudu. Naopak je dobře vidět nově vzniklá a stále vznikající moderní výstavba takových parametrů, jaké v bývalém Československu nenalezneme.
Čtvrtek 20. dubna byl časem odletu. Litovali jsme, že jsme pobyli v KLDR tak krátkou dobu, jež neuvěřitelně rychle utekla, ale byli jsme rádi, že jsme mohli vidět a poznat tolik krásných věcí v nyní dočasně jediné zemi skutečného socialismu, založeného na společenském vlastnictví a kolektivismu. Uvědomělá organizovanost a ze západního, značně individualistického pohledu až neuvěřitelná disciplinovanost lidu KLDR svědčí o hluboké důvěře pracujících mas ve věc socialismu. Vraceli jsme se ze země šťastných lidí, které kromě vlastního přesvědčení nic nenutí k boji za společenský pokrok, věc nezávislosti a míru. Země se modernizuje a rozvíjí a překonává následky těžkého pochodu 90. let, aniž by vytvářela podnikatele a kapitalisty, aniž by se třídně rozdělovala.
Nelze si představit, že by vyspělá socialistická společnost KLDR mohla fungovat déle než čtvrt století za vyostřené mezinárodní situace po rozpadu socialistického tábora, pokud by podpora politice Korejské strany práce byla jen předstíraná a vynucená. Srovnávat revoluční společnost KLDR s revizionistickým úpadkem ČSSR 60. – 80. let není namístě.
Pchjongjang snese srovnání se západními velkoměsty, s tím rozdílem, že zde nenajdeme žádné bezdomovce, žebráky, narkomany, vandaly, podnapilé a zbědované lidské trosky, pouliční zloděje a prostitutky a pochybné prodejce, nenajdeme posprejované a pomalované zdi, nenajdeme odpadky poházené po zemi, nenajdeme ani ulice přeplněné parkujícími a popojíždějícími automobily. Nenajdeme lidi budící hnus stylem své úpravy a oblékání, naopak kultura v tomto ohledu je zde jistě nejvyspělejší na světě.
Z historického a geografického hlediska by však bylo namístě srovnat Pchjongjang spíše s velkoměsty okolních asijských zemí – a zde by teprve vynikl rozdíl mezi socialistickou plánovitostí a anarchií trhu!
Jestliže KLDR nepřebírá ze západního světa negativní společensky rozkladné trendy, neznamená to, že by ustrnula v 80. letech nebo ještě dříve. Kromě moderní výstavby má i moderní technologie, často vlastní výroby. Běžné jsou nejen LCD televize, ale i placaté dotekové mobilní telefony, kterými si občané běžně na ulicích volají, ale mají v nich například i hry nebo internet. Rovněž se jimi fotografují a pořizují tzv. „selfie“ (snímky sebe samých). Situace, kdy např. příslušnice armády v zelené uniformě jako ze 40. let vytáhne z kapsy tenký růžový placatý telefon a pořizuje si s někým „selfie“, hovoří proti zažitým klišé o údajné zaostalosti a brutalitě režimu.
Počítače (s internetem) jsou v domácnosti běžnou věcí, v Pchjongjangu je obvyklé dokonce mít v jedné domácnosti více počítačů. Internet má stejné funkce jako jinde na světě, umožňuje kromě vyhledávání informací i elektronickou komunikaci. Síť internetu a mobilních telefonů však nejsou propojeny se zbytkem světa, což je s ohledem na vyostřenou mezinárodní situaci a brutální ideologickou diverzi naprosto pochopitelné.
Naše poděkování za umožnění pobytu v KLDR a zajištěnou příkladnou vřelou péči patří všem, kdo se podíleli na organizaci mezinárodního setkání studijních skupin ideje čučche u příležitosti Dne Slunce a velvyslanectví KLDR v ČR. Zvláště bychom chtěli poděkovat své průvodkyni soudružce Kim Hjon Sim, jejíž třídní uvědomění 22leté studentky je názorným příkladem toho, že osvobozená část Koreje se své nezávislosti nikdy dobrovolně nevzdá, naopak je připravena za ni tvrdě bojovat a nepoddá se imperialistickým uchvatitelům tak, jako to nechal dopustit k vlastní škodě a věčné hanbě lid ČSSR a řady dalších zemí.
Leopold Vejr
Další informace o návštěvě naší delegace v KLDR naleznete na samostatných stránkách v sekci Fotogalerie a v menu Delegace 2017.
