Skip to content

História - 13. page

Uctění památky vojáků Rudé armády u příležitosti 75. výročí osvobození Koreje

Pchjongjang, 16. srpna čučche 109 (2020) (KCNA) – Předseda Korejské strany práce, předseda Komise pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky a vrchní velitel ozbrojených sil KLDR, nejvyšší vůdce naší strany, státu a ozbrojených sil soudruh Kim Čong Un zaslal u příležitosti 75. výročí osvobození vlasti věnec k Památníku osvobození.

U památníku stála čestná stráž Korejské lidové armády. Člen politbyra Ústředního výboru Korejské strany práce a místopředseda Ústředního výboru strany soudruh Ri Il Hwan z pověření váženého soudruha nejvyššího vůdce položil věnec před Památník osvobození. Číst dál

75. výročie víťazstva kórejského národného oslobodenia a veci nezávislosti

15. august je dňom, ktorý je mimoriadne dôležitý v kórejských dejinách. V tento deň pred 75 rokmi sa skončila japonská vojenská okupácia Kórey, vďaka čomu došlo k jej oslobodeniu. Inými slovami, bol to deň, keď Kórejská ľudová revolučná armáda zvíťazila vo vojne proti japonskému imperializmu.

Vďaka čomu sa však podarilo zvíťaziť? Číst dál

Korejské ženy se těší vzácnému životu

Pchjongjang, 30. července čučche 109 (2020) (KCNA) – Je tomu 74 let od vyhlášení zákona o rovnosti pohlaví v naší zemi 30. července 1946. Od té doby uplynuly slavné dny, ve kterých se díky láskyplné péči neskonalých velikánů staly naše ženy mocnou silou revoluce a budování nové společnosti.

Poprvé v dějinách pozvedl velký vůdce soudruh Kim Ir Sen postavení žen na nejvyšší úroveň a zobecnil jejich roli ve známé tezi o „jednom ze dvou kol vozíku revoluce“. Otázku osvobození žen od velké zátěže domácích prací označil za jeden ze tří hlavních úkolů technické revoluce a nařídil, aby byla neustále prohlubována sociální politika pro ženy, včetně výchovy dětí z veřejných prostředků. Číst dál

Populárna vojenská pieseň v KĽDR

Pchjongjang, 14. júla čučche 109 (2020) (KCNA) –  Uplynulo 70 rokov od zloženia Piesne národnej obrany. Bola to prvá vojenská pieseň, ktorú spievali Kórejčania počas vlasteneckej oslobodeneckej vojny (25. júna 1950 – 27. júla 1953).

Pieseň, začínajúca slovami „Prisahajúc na našu vlasť vriacou krvou z našich žíl, pod svetlom slávnych hviezd žiarivých,“ vzbudzuje plamennú nenávisť voči agresorom, ktorí sa snažia zničiť KĽDR a šťastie jej obyvateľov. Číst dál

Príspevok k protiimperialistickej veci nezávislosti

Veľký vodca súdruh Kim Ir Sen, večný prezident Kórejskej ľudovodemokratickej republiky, venoval celý svoj život naplneniu protiimperialistickej veci nezávislosti ľudstva.

Brilantným uplatňovaním filozofického princípu myšlienky čučche, ktorú vytvoril s cieľom boja za národné oslobodenie, vytýčil návod pre národnooslobodzovacie hnutia, ktorý hovorí, že utláčané národy sveta môžu dosiahnuť skutočnú slobodu a nezávislosť vlastným úsilím, ak budú za ňu bojovať.

V júni 1930 predstavil líniu organizovaného ozbrojeného boja vlastných revolučných ozbrojených síl a príslušné strategické a taktické otázky. Vytvoril skvelý príklad v histórii národnooslobodzovacieho boja tým, že po prvýkrát v histórii predstavil vedecké a teoretické vysvetlenie problémov národnooslobodzovacích revolúcií v kolóniách a tým, že viedol protijaponský ozbrojený boj k víťazstvu.

Kultúrna konferencia, ktorá sa konala v Havane na Kube v roku 1968, prijala dokument s názvom Protijaponský ozbrojený boj kórejského ľudu, ktorý sa začal a pokračuje pod priamym vedením súdruha Kim Ir Sena, a rozhodla sa ho prijať ako stratégiu a taktiku protiimperialistického boja za národné oslobodenie národov Ázie, Afriky a Latinskej Ameriky. Číst dál

Pravda o absurdních příbězích o „únosech“

Pchjongjang, 30. června čučche 109 (2020) (KCNA) – Jedna za druhou jsou odhalovány pravdy o absurdních příbězích o „únosech“.

Nedávno policie v prefektuře Tojama v Japonsku oficiálně připustila, že ve své zemi zemřely dvě ženy. Pokud jde o tyto ženy, zmizely v roce 1996 a Japonsko dosud věřilo, že „nelze vyloučit možnost severokorejského únosu“.

Těla obou žen byla údajně nalezena v autě zvednutém ze dna moře u jednoho z přístavů prefektury a jejich totožnost byla potvrzena analýzou DNA. To dále snížilo počet takzvaných „unesených“, o kterých hovoří japonští reakcionáři, a narostly jasné důkazy, poukazující na absurditu a podvodnost otázky „únosů“. Číst dál

Zrušení nepřátelské politiky USA vůči KLDR je předpokladem míru a stability na Korejském poloostrově

Zpráva Ústavu pro odzbrojení a mír Ministerstva zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky

 

Pchjongjang, 25. června čučche 109 (2020) (KCNA) – Uplynulo 70 let od vypuknutí válečné bouře v této zemi.

Korejská válka, vyvolaná Spojenými státy, způsobila našemu lidu těžké rány, způsobila obrovské lidské a materiální ztráty a dodnes po ní pokračuje utrpení z rozštěpení národa, kvůli kterému jsou pokrevní příbuzní nuceni žít odděleně.

Vzhledem k tomu, že korejský národ stále trpí srdcervoucími ranami, touží více než kterýkoli jiný národ žít v zemi míru bez války a dlouhodobě vytrvale usiluje o uskutečnění svého drahocenného snu, ale dosud nedosáhl uspokojivého výsledku.

Základní příčinou této situace jsou černá chapadla nepřátelské politiky USA vůči Koreji. Číst dál

Vynikajúca stratégia súdruha KIM IR SENA počas poslednej kórejskej vojny

Pchjongjang, 25. júna čučche 109 (2020) (KCNA) – Na Kórejskom polostrove sa v nedeľu 25. júna čučche 39 (1950) rozblčali plamene vojny v dôsledku nepriateľskej politiky SŠA voči Kórejskej ľudovodemokratickej republike.

O 4.00 toho dňa agresívne nepriateľské sily spustili rozsiahlu ozbrojenú inváziu pozdĺž 38. rovnobežky, aby vnikli na územie KĽDR do hĺbky jeden alebo dva kilometre. Pokrokový ľud sveta sa obával osudu mladej, len takmer dvojročnej KĽDR.

V tom čase zvolal veľký vodca súdruh Kim Ir Sen núdzové zasadnutie vlády, aby sa vysporiadal s nastavšou vážnou situáciou. Na zasadnutí vydal rozkaz poraziť nepriateľský útok a zničiť ozbrojených útočníkov rýchlym a rozhodným protiútokom. Vyzval všetkých kórejských občanov, aby odstránili akékoľvek prekážky brániace konečnému víťazstvu vo vojne. Číst dál