Ri Mjong Bom je zaslúžilý invalidný vojak žijúci v okrese Sunan v Pchjongjangu. Počas vojenskej služby bol vážne zranený. V tom čase mal 18 rokov. Jeho stav sa po desiatke operácií a liečbe do určitej miery zlepšil, no stále mohol chodiť len o barlách.
Keď sa vrátil domov a musel ležať, zdravotnícki pracovníci okresnej ľudovej nemocnice Sunan v Pchjongjangu sa dobrovoľne ujali starostlivosti o postihnutého vojaka. Číst dál
Pchjongjang 5. února čučche 111 (2022) (KCNA) – Vzhledem k tomu, že se celosvětová zdravotní krize dále zhoršuje v důsledku rychlého šíření varianty omikron, je vedena bojová kampaň jednotek mimořádné protiepidemické prevence na všech úrovních, aby byla pevně zachována jednota všelidové akce.
Sektor ústřední mimořádní protiepidemické prevence zajišťuje další posilování funkce a role institucí mimořádné nouzové prevence v uzavření, lékařských vyšetřeních a dezinfekci. Číst dál
Pondelok 16. marca 2020
Dnes som v školskej skúške dosiahla 6. miesto. Naozaj sa hanbím pozrieť na svoju učiteľku. Niesla ma na chrbte do školy, či bol dážď alebo sneh, viedla moje štúdium a vrúcne sa starala o môj život, aby som nezaostávala za ostatnými a nemala na tvári smútok. Prepáčte, pani učiteľka. Budem sa viac učiť, aby som nabudúce získala prvé miesto.
Toto je časť denníka, ktorý napísala Hjon Je Dži, žiačka základnej školy Songudža v okrese Mangjongde v Pchjongjangu.
Od detstva nemohla chodiť, pretože trpela detskou mozgovou obrnou. Rodičia sa snažili dcérinu chorobu vyliečiť, no márne. V deň zápisu nových žiakov základnej školy ju mama priniesla na chrbte do školy. Číst dál
Pchjongjang 8. prosince čučche 110 (2021) (KCNA) – Vzhledem k tomu, že se nový mutační virus se silnou infekčností rychle šíří napříč různými zeměmi a regiony pěti kontinentů a počet nakažených se zvyšuje, vážné obavy mezinárodního společenství se prohlubují.
V ústřední mimořádné protiepidemické oblasti a mimořádných protiepidemických oblastech všech úrovní, bedlivě sledujících šíření zhoubné pandemie, jsou stále přijímána preventivní protiepidemická opatření našeho stylu, abychom důsledně potlačili průnik zhoubného viru a zároveň bedlivě sledovali celosvětové šíření COVID-19. Číst dál
Svetová toaletná organizácia (WTO), ktorá sa snaží zlepšiť sanitáciu a verejnú hygienu v celosvetovom meradle, stanovila v roku 2001 19. november, deň svojho založenia, za Svetový deň toaliet. V tom čase 2,5 miliardy ľudí na celom svete trpelo zlou hygienou.
Sanitácia je nevyhnutnou podmienkou pre zdravie ľudí a čisté životné prostredie. Viac ako 3,6 miliardy ľudí dnes žije bez riadnej hygieny, napriek pretrvávajúcim záväzkom dosiahnuť trvalo udržateľný rozvoj v oblasti sanitácie a hygieny pre všetkých a takmer jedna miliarda ľudí sa vyprázdňuje vonku. Číst dál
Pchjongjang 22. novembra čučche 110 (2021) (Rodong sinmun) – V Hwasong-dongu v okrese Rjongsong žije jedno dievča menom Čang Un A, ktorej vrátili nádej srdeční ľudia. Un A, ktorá pestovala svoj talent so snom stať sa v budúcnosti tanečnicou, dostala pred niekoľkými rokmi neznámu chorobu. Nemohla kvôli nej vôbec stáť.
Jej stav sa postupom času zhoršoval. Jedného dňa navštívila jej dom žena z Hwasong-dongu, aby sa podrobne opýtala na Čangovej stav a priebeh realizovanej liečby. Potom ju povzbudila a povedala jej, aby sa nevzdávala a že bude znova tancovať. Číst dál
Starý muž žijúci v Onjang-ri v okrese Njongwon (provincia Južný Pchjongan), povedal: Doteraz si pamätám deň, keď sme začali jasať pri pohľade na sanitnú loď, ktorá po prvýkrát priplávala k brehu jazera v našej dedine. Odvtedy loď stále píska.
Začiatkom 80, rokov minulého storočia bola v oblasti Njongwon, známej ako prvá dedina pod nebom, postavená elektráreň Tedonggang, výsledkom čoho bolo umelé jazero veľké ako „more v horách“.
Jazero výrazne prispelo k hospodárskemu rozvoju okresu a zlepšeniu životnej úrovne jeho obyvateľov. Obyvatelia žijúci v niekoľkých izolovaných horských dedinách v okrese Njongwon však museli prejsť jazero na člne, ak mali ísť do nemocnice. Číst dál
Pchjongjang 11. listopadu čučche 110 (2021) (KCNA) – Lázeňský komplex Undok, zajišťující koupele v horkých pramenech, byl vybudován v centru okresu Unsan v provincii Severní Pchjongan.
Dvoupodlažní budova má vřídelní koupelny, holičství, kosmetický salon, hernu a další kulturní a sociální zařízení.
Na místě se 10. listopadu uskutečnilo slavnostní zahájení provozu. Číst dál
Pchjongjang 14. srpna čučche 110 (2021) (KCNA) – Jednotky mimořádné protiepidemické práce na všech úrovních dále posilují svou činnost v souvislosti se zhoršující se světovou zdravotní krizí a podmínkami období dešťů.
V ústřední mimořádné protiepidemické oblasti je pečlivě zavedena kontrola a vedení, aby si všechna odvětví a jednotky udržely v období dešťů trvalou protiepidemickou připravenost v souladu s myšlenkami a duchem pléna Ústředního výboru strany, které zdůraznilo potřebu maximální ostražitosti a přísného dodržování pravidel v protiepidemické práci. Číst dál
Poliklinika Keson v okrese Moranbong v Pchjongjangu posilňuje úlohu zdravotníckych pracovníkov zodpovedných za domácnosti. Číst dál
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
