Samdžijon, 21. prosince čučche 108 (2019) (KCNA) – Mládež z celé země na studijní cestě po místech revoluční a bojové slávy v oblasti hory Pektu (Pektusan) dorazila 21. prosince do Mubongu a uspořádala setkání u táborového ohně.
Při táborovém ohni přednesli účastníci pochodu revoluční básně a písně, odrážející jejich vzrušení. Číst dál
Pchjongjang, 17. prosince čučche 108 (2019) (KCNA) – U příležitosti 8. výročí úmrtí velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila všechen lid celé země v nejhlubší úctě truchlil nad velkým vůdcem.
U příležitosti největšího národního smutku lid a sloužící mužstvo navštívili Palác slunce Kumsusan, posvátný chrám čučche, kde leží velký vůdce soudruh Kim Ir Sen a velký vůdce soudruh Kim Čong Il v životní podobě, a vzdali jim hold.
Předseda Korejské strany práce, předseda Komise pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky a vrchní velitel ozbrojených sil KLDR, nejvyšší vůdce naší strany, státu a ozbrojených sil soudruh Kim Čong Un navštívil Palác slunce Kumsusan. Číst dál
Pchjongjang, 13. decembra čučche 108 (2019) (KCNA) – V Kórei sa stala populárnou pieseň Pôjdeme na horu Pektu. Hoci sú to už štyri roky odkedy bola v roku čučche 104 (2015) zložená táto pieseň, stále nadchýna srdcia kórejského ľudu.
Ako je vidieť z jej slov, je pevnou vierou a vôľou kórejského ľudu, aby získal bojového ducha, ktorý prejavili protijaponskí revoluční predchodcovia, a neustále pokračoval v rozvíjaní revolúcie.
Keďže stelesňuje horlivú túžbu kórejského ľudu, je táto pieseň veľmi obľúbená nielen medzi návštevníkmi revolučných bojových miest v oblasti hory Pektu, ktorí kráčajú kľukatými cestami po stopách revolučných bojov, ale aj medzi všetkými ostatnými občanmi KĽDR z rôznych spoločenských skupín. Ľudia v KĽDR navštevujú horu Pektu v lete i v zime, vo svojich snoch, v mladosti i v posledných rokoch života. Číst dál
Pchjongjang, 3. prosince čučche 108 (2019) (KCNA) – 2. prosince se konaly taneční oslavy a ohňostroje na oslavu dokončení výstavby centra okresu Samdžijon.
Budovatelé a obyvatelé okresního centra na různých místech představili moře tanců.
Účastníci zaníceně tančili s neskonalou úctou k váženému nejvyššímu vůdci soudruhu Kim Čong Unovi, který poskytuje našemu lidu výhody socialistické civilizace. Číst dál
Pchjongjang, 1. prosince čučche 108 (2019) (časopis „Čoson“ – „Korea“) – Ču Su Jang, 23letá dívka žijící v centrálním obvodě Pchjongjangu, je tanečnicí Korejského uměleckého sdružení zdravotně postižených.
Při pohledu na její krásné a půvabné pohyby na jevišti lidé obdivně říkají, že má vrozený talent pro tanec. Nevědí však, jak si dívka s poruchou sluchu splnila svůj sen o tanci na jevišti. Číst dál
Pchjongjang, 21. listopadu čučche 108 (2019) (KCNA) – U příležitosti Mezinárodního solidarity s lidem Palestiny se pod záštitou Korejského výboru pro přátelství a solidaritu s Palestinou a velvyslanectví Státu Palestina v KLDR konala 21. listopadu v Diplomatickém klubu Tedonggang výstava fotografií, umění a řemesel Palestiny.
Pchjongjang, 19. listopadu čučche 108 (2019) (KCNA) – U příležitosti 100. výročí založení Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce byl v Koreji vydán aršík známek.
V horní části listu je vytištěn nápis „100. výročí založení Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce“ a znaky Společnosti Červeného kříže KLDR a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Číst dál
Pchjongjang, 4. listopadu čučche 108 (2019) (KCNA) – Upřednostňovat a soustavně rozvíjet ideologickou a kulturní práci je důležitou zásadou, kterou Korejská strana práce neustále dodržuje, uvádí stať Rodong sinmun (Novin práce) 4. listopadu.
Článek uvádí následující:
Rozvoj socialistické společnosti je úzce propojen s ideologickou, kulturní a politickou úrovní lidových mas, pánů tohoto rozvoje, a je nutné, aby všichni členové společnosti neustále zvyšovali svou ideologickou a kulturní úroveň, aby bylo dosaženo úplného vítězství socialismu. Číst dál
Pchjongjang, 19. října čučche 108 (2019) (KCNA) – Stať novin Rodong sinmun (Noviny práce) z 19. října odhaluje, že imperialisté se pokoušejí zasahovat do suverenity jiných zemí a svrhnout jejich vlády skrytými prostředky útoku.
Takovým nástrojem je předně ideologie a kultura, která je skrytou konfrontací a válkou beze střelby. Tato válka je ostřejší a drsnější než válka s mobilizací fyzické síly a rozhoduje o osudu země a národa. Číst dál
Pchjongjang, 14. října čučche 108 (2019) (KCNA) – Státní známkový výbor Korejské lidově demokratické republiky vydal aršík, zobrazující velké masové tělocvičné a umělecké představení „Země lidu“.
V horní části aršíku je napsáno „Velké masové tělocvičné a umělecké představení Země lidu“. Na jeho známkách jsou vyobrazeny scény velkého masového tělocvičného a uměleckého představení, které zobrazují dějiny skvělých vítězství, dosažených korejským lidem, který pod vedením Korejské strany práce prokázal svou nezávislou důstojnost, a skutečný obraz socialistické Koreje, kde se uskutečňují sny a ideály lidu. Číst dál
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
