Kultura - 25. page

Medzi národné nehmotné dedičstvo patrí ľudová pieseň Singosanská balada vytvorená v oblasti Singosanu v provincii Kangwon. Spočiatku sa spievala ako ľudová pieseň v oblasti východného pobrežia. V polovici 10. rokov 20. storočia vznikla v okolí Kosanu  nová dedina, ktorá sa začala nazývať „Singosan“, čo znamená nový Kosan. Jej obyvatelia spievali pieseň začínajúcu slovom „singosani“ na začiatku verša. Odvtedy dostala pieseň názov Singosanská balada.

Pieseň sa začala rýchlo šíriť po celej krajine od začiatku 30. rokov 20. storočia, keď bola nahraná na platňu. Pred oslobodením Kórey (august 1945) obsahovali slová piesne romantický obsah a ľudové výrazy. Po oslobodení bol prepísaný tak, aby odrážal čerstvé a radostné pocity života ľudí, a spievali ju členovia amatérskych umeleckých skupín i umelci. Číst dál →

Pchjongjang, 27. prosince čučche 109 (2020) (Pyongyang Times) – „Koncert na harmoniku soudružky Kim Un Sim si získává největší oblibu. Její technické dovednosti stojí za to vidět, protože střídavě hraje na několik foukacích harmonik, “ říká O Nam Džin, funkcionář Pchjongjangských gumáren. Devatenáctiletá hudebnice Ústřední umělecké agitační brigády mládeže soudružka Kim Un Sim zde pracuje jen něco málo přes jeden rok. Její sólo vždy nadchne diváky, když dovedně hraje na harmoniky s různými zabarveními a tóny.

„Naše agitační brigáda zahrnuje mnoho zkušených a věhlasných hudebníků a hudebnic, sólo na harmoniky soudružky Kimové je však nedílnou součást našich vystoupení,“ uvádí vedoucí brigády Kim Tong Uk. Číst dál →

Pchjongjang, 14. decembra čučche 109 (2020) (Pyongyang Times) – O nové knihy je u zákazníkov v kníhkupectve Sosong v Pchjongjangu veľký záujem. „Kultúrny vplyv klasických kníh sa nikdy nedá nahradiť elektronickými knihami. Pre starších ľudí vrátane mňa je práve čítanie kníh kultúrnym zážitkom. Papierové knihy mi prinášajú veľké potešenie, keď sa môžem naplno ponoriť do ich čítania a pamätať si ich obsah v ktorejkoľvek chvíli,“ uviedla súdružka Čche Son Hi, obyvateľka Pchalgol-dong č. 2 v obvode Mangjongde v Pchjongjangu.

Dopyt po klasických knihách dnes stále rastie, hoci elektronické publikácie sú úzko spojené s každodenným životom. Román Červená žiara šíriaca sa svetom, ktorý vydalo Vydavateľstvo umenia a literatúry ako súčasť cyklu románov „Nesmrteľné vedenie“, vzbudil veľký záujem ľudí. „Aj keď uplynulo takmer desať rokov od odchodu veľkého vodcu súdruha Kim Čong Ila, som plne presvedčený, že kórejský ľud si stále pamätá na jeho nesmrteľné vodcovské zásluhy a ušľachtilé činy opisované v tejto knihe,“ hovorí súdruh Kim Song Il, odborný pracovník vo Vydavateľstve umenia a literatúry. Dodal, že kniha sa stala bestsellerom, pretože živo popisuje vodcove zásluhy na definovaní kimirsenizmu ako hlavnej ideológie a konečného programu Kórejskej strany práce prostredníctvom súčasných historických faktov. Číst dál →

Pchjongjang, 17. prosince čučche 109 (2020) (KCNA) – U příležitosti 9. výročí úmrtí velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila funkcionáři, pracující a sloužící mužstvo lidové armády položili květinové koše a kytice květin k bronzovým sochám a portrétům slunečně usměvavých vynikajících velikánů na různých místech.

Před bronzové sochy velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila na kopci Mansude byly položeny koše a kytice květin ve jménu orgánů strany, vlády a ozbrojených sil, společenských organizací, ministerstev, ústředních útvarů, jednotek Korejské lidové armády a Sil veřejné bezpečnosti, institucí, podniků, továren a univerzit různých úrovní města Pchjongjangu. Květinový koš byl položen také jménem pchjongjangské mise Antiimperialistické národní demokratické fronty.
Číst dál →

Pchjongjang, 11. prosince čučche 109 (2020) (KCNA) – Korejské čchima a čogori (sukně a blůza) jsou nádherným a vynikajícím originálním národním krojem našich žen s dlouhými dějinami.

Vedoucí prodejny korejských oděvů Potchongmun Sdružených krejčovství centrálního obvodu soudružka Čo Čong Sun uvádí, že krása a důmyslnost korejských čchima a čogori se jasně odrážejí v jejich podobě. Nádhera tvaru korejských čchima a čogori výrazně zvyšuje krásu žen. Mimořádný je také límec, pár stuh na blůze a další prvky, symbolizující čistotu a krásu našeho národního kroje. Rukávy jsou shora rovné a zespodu zakřivené, což pozoruhodně zdůrazňuje plastičnost vzhledu. Číst dál →