Pchjongjang, 11. února čučche 106 (2017) (KCNA) – Nové známky (čtyři listy), které odrážejí podstatu novoročního projevu pro čučche 106 (2017), předneseného nejvyšším vůdcem Kim Čong Unem, byly vydány v KLDR. Číst dál
Pchjongjang, 11. února čučche 106 (2017) (KCNA) – Nové známky (čtyři listy), které odrážejí podstatu novoročního projevu pro čučche 106 (2017), předneseného nejvyšším vůdcem Kim Čong Unem, byly vydány v KLDR. Číst dál →
Samčijon, 10. února čučche 106 (2017) – Festival ledových soch „Půjdeme navždy společnou cestou“ byl slavnostně otevřen 6. února v předehře k oslavě výročí narození předsedy Kim Čong Ila v kraji Samčijon, jeho domácím rodném kraji v provincii Rjanggang. Číst dál →
V poslední době byl vykonán zázrak v provincii Severní Hamgjong, zasažené povodněmi. Tajemstvím tohoto velkého úspěchu byla jednomyslná jednota korejské armády a lidu.
Během více než 50denní celostátní kampaně, zahájené ve vydatné odezvě na bojovou výzvu Korejské strany práce, byly postaveny krásné ulice a vesnice, jak se sluší na socialistickou zemi.
Pchjongjang, 9. února čučche 106 (2017) (KCNA) – 7. národní soutěž ve vaření se konala v pchjongjangském Domě nudlí od 7. do 9. února u příležitosti výročí narození vůdce Kim Čong Ila (Dne zářící hvězdy).
Zúčastnilo se více než 300 kuchařů a číšníků z 60 jednotek. Číst dál →
Pchjongjang, 9. februára čučche 106 (2017) (Rodong Sinmun) – Robotnícke organizácie v KĽDR uskutočnili v utorok stretnutia s vojnovými hrdinami, aby si pripomenuli historický deň 8. februára Čučche 37 (1948), kedy Prezident
Kim Ir Sen vytvoril z Kórejskej ľudovej revolučnej armády pravidelné vojsko a nastolil nezávislú líniu budovania armády po oslobodení Kórey.
Pchjongjang, 7. února čučche 106 (2017) (Nenara) – Oblast Munsu v Pchjongjangu, hlavním městě KLDR, byla nedávno proměněna v lékařskou obec, když se moderní nemocnice objevily jedna po druhé.
Specializované i všeobecné nemocnice v této oblasti zahrnují Pchjongjangskou porodnici a její Institut prsních nádorů, Dětskou nemocnici Okrju, Zubní nemocnici Rjugjong, Ústřední oční nemocnici Rjugjong, Ústav medicíny Koryo a jiná veřejná zdravotnická zařízení. Poskytují zdravotnické služby pro ženy a děti, odborná zubní a oční ošetření, stejně jako prodej brýlí, a studují tradiční medicínu Koryo s dlouhou historií a aplikují ji v léčení. Číst dál →
Pchjongjang, 3. února čučche 106 (2017) (KCNA) – Mluvčí Ústředního výboru Společnosti Červeného kříže KLDR 3. února zveřejnil prohlášení o uplynutí 10 měsíců od zlákání a unesení občanek KLDR do jižní Koreje skupinou Pak Kun Hje (jihokorejské loutkové prezidentky, pozn. překl.).
Upozorňujíc, že 12 občanek KLDR v Ning-po (Ningbo) v provincii Číny Če-ťiang (Zhejiang) bylo zlákáno a uneseno za denního světla do jižní Koreje v dubnu loňského roku, prohlášení uvádí: Číst dál →
Pchjongjang, 2. února čučche 106 (2017) (KCNA) – Kim Čong Un, předseda Korejské strany práce (KSP), předseda Komise pro státní záležitosti KLDR a vrchní velitel Korejské lidové armády, poskytl polní pokyny Pchjongjangské sirotčí základní škole, která poskytuje nejlepší prostředí pro vzdělávání a životní podmínky.
Prošel školní budovu, ubytovnu a na dalších místa, seznamuje se podrobně se stavbou a přípravou na provoz školy. Číst dál →
Pchjongjang, 3. februára čučche 106 (2017) (Rodong Sinmun) – V stredu boli v športovej hale na ulici Chongchun pri príležitosti výročia narodenia vodcu Kim Čong Ila slávnostne otvorené Športové hry o cenu hory Pektu.
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan