Jednoho dubnového dne v roce čučche 89 (2000) vstoupil Kang Nam Ik do Rangnangské továrny vojenských invalidů na základní plastové zboží. Byl velitelem praporu Korejské lidové armády, ale přišel o oko při záchraně svých soudruhů ve zbrani ve velmi kritické situaci a byl demobilizován ve věku 32 let. Nicméně nebyl zklamán svým stavem, protože si vždy uvědomoval, že je nositelem státem uděleného titulu vojenského invalidy. K proslavení této cti Kang Nam Ik zdvojnásobil úsilí v práci pro obvodní lidový výbor v Pchjongjangu a byl jmenován vedoucím továrny.
