Pchjongjang 23. dubna čučche 111 (2022) (KCNA) – U příležitosti 90. výročí založení Korejské lidové revoluční armády byla otevřena Ústřední výstava umění.
Uprostřed výstavní síně je s úctou umístěno umělecké dílo, které znázorňuje slavnostní obraz velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena, který celému světu oznamuje založení Korejské lidové revoluční armády. Číst dál
Velký vůdce soudruh Kim Ir Sen se setkává s hlavami a zástupci hlav států a vlád cizích zemí, vůdci stran, prezidentskými vyslanci a vedoucími zahraničních delegací
Hora Pektu (Pektusan, Bělohlavá hora) je rodištěm velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila (16. 2. 1942 – 17. 12. 2011).
Je zvána horou předků korejského národa a posvátnou horou korejské revoluce. Je to nejvyšší hora v Koreji a byla odnepaměti neobydlená kvůli členitému terénu a drsnému podnebí. „První obyvatelé“ se objevili v pralesích koncem 30. let (20. století), kdy byla Korea vojensky okupována Japonskem (1905-1945). Číst dál
Na základe materiálov poskytnutých veľvyslanectvom KĽDR Vám prinášame možnosť zhliadnutia internetovej fotovýstavy k 80. výročiu narodenia veľkého vodcu súdruha Kim Čong Ila. Fotovýstava je v anglickom jazyku a zobrazí sa Vám po kliknutí na nižšie uvedený odkaz.
Dojímavý príbeh o Jednotke ebenovníkových stromov!
V polovici októbra pred 10 rokmi veľký vodca súdruh Kim Čong Il ocenil výkon vojačiek Jednotky ebenovníkových stromov. Bol informovaný, že tamojšie vojačky nedokázali upokojiť svoje myšlienky na príchod veľkého vodcu, keď začuli zvuk auta. S hlbokým dojatím si spomenul, že sa s nimi zoznámil počas Namáhavého pochodu. Číst dál
Uplynulo deset let od jmenování váženého soudruha Kim Čong Una vrchním velitelem ozbrojených sil Korejské lidově demokratické republiky 30. prosince čučche 100 (2011).
Pod vedením soudruha Kim Čong Una oslavila KLDR rozkvět rozvoje svých ozbrojených sil.
Způsob, jakým korejský lid získal soběstačnou schopnost národní obrany, byl neprošlapanou cestou plnou nejrůznějších výzev a obtíží a vše musel dělat svým vlastním stylem. Číst dál
Druhé zasadnutie Výboru pre prijatie dočasnej ústavy Kórey sa konalo v decembri čučche 36 (1947) za prítomnosti veľkého vodcu súdruha Kim Ir Sena. Zasadnutie rozdelené do troch podvýborov podrobne preskúmalo návrh ústavy článok po článku.
Na druhý deň, keď sa súdruh Kim Ir Sen dozvedel o názoroch na poradie kapitol návrhu ústavy, rozhliadol sa po členoch podvýborov. Vtedy návrh ústavy pozostával zo 102 článkov v 10 hlavách a v poslednej časti sa nachádzala kapitola o právach a povinnostiach občanov. Číst dál
27. decembra čučche 110 (2021) (Rodong sinmun) – Dvadsaťročná história revolučných aktivít veľkého vodcu súdruha Kim Čong Ila pri vedení našich revolučných ozbrojených síl žiari ako posvätná kronika, počas ktorej vykonal najväčšie činy zoči-voči najhorším nepriazniam.
Jeho spôsob riešenia neopísateľných ťažkostí bol „urob alebo zomri“. Číst dál
Pchjongjang 25. decembra čučche 110 (2021) (KCNA) – Funkcionári, pracujúci ľud a slúžiace vojsko v hlavnom meste KĽDR položili kytice a kvety pred bustu protijaponskej vojnovej hrdinky súdružky Kim Čong Suk na Cintoríne revolučných mučeníkov na hore Tesong pri príležitosti významného dňa 24. decembra. Číst dál
Od smrti předsedy Kim Čong Ila (1942–2011) uplynulo deset let.
Prosincové dny před deseti lety jsou nezapomenutelné. Číst dál
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
