Praha, 27. listopadu čučche 109 (2020) (MZV KLDR) – Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Korejské lidově demokratické republiky v České republice Ču Won Čchol dne 25. listopadu vykonal zdvořilostní návštěvu ministra zahraničních věcí České republiky Tomáše Petříčka.
Obě strany si vyměnily názory na otázku rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi a na další otázky společného zájmu. Číst dál
Pchjongjang, 27. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – V oblasti Komdok vyrostly okouzlující socialistické vesnice, které slibují světlou budoucnost hornického města. V oblasti, kde kvůli velkým přírodním katastrofám bylo všechno zaplaveno bahnitou vodou a pohřbeno v hromadě kamenů, v důsledku čehož ani hospodáři nemohli rozeznat svůj dům, byly v horské rokli všude postaveny moderní domy, vytvářející pohádkové scenérie.
Jednopatrové, přízemní a vícepatrové obytné budovy pro více než 2 300 rodin, veřejné budovy a parky byly úspěšně postaveny, a tak se neštěstí oblasti Komdok změnilo v požehnání. Číst dál
Pchjongjang, 26. listopadu čučche 109 (2020) (Pyongyang Times) – V textilním závodě v Sinidžu (Sinuidžu) na břehu řeky Amnok byla postavena nádherná ubytovna. Je vybavena útulnými pokoji, jídelnou, knihovnou, sálem pro mládež a kulturním sálem a komplexem zdraví s celkovou podlahovou plochou přibližně 29 tisíc metrů čtverečních, který je vybaven bazénem, posilovnou, kadeřnictvím, kosmetickým salonem a dalšími zařízeními služeb. Ubytovaným poskytne veškeré pohodlí, aby mohli vést kulturní život. Číst dál
Po věky žil korejský národ v této zemi jako homogenní národ s jedinou kulturou. Nyní však korejský lid trpí tragédií národního rozdělení kvůli pletichám zahraničních sil. Od rozdělení národa na sever a jih již uplynulo tři čtvrtě století. Železobetonová zeď vede 240 kilometrů podél frontové linie jižně od vojenské demarkační linie jako bariéra přes Korejský poloostrov. Rozdělené rodiny a příbuzní se nemohou stýkat, zatímco vyrůstají nové generace. Rozdělení brání koordinovanému využívání přírodního bohatství země a nevyčerpatelné síly a talentu lidu pro její rozkvět.
Otázka znovusjednocení Koreje nepředstavuje jen vnitřní problém korejského národa, ale také naléhavý úkol doby pro světový mír.
Vláda Korejské lidově demokratické republiky předložila návrhy na nezávislé a mírové znovusjednocení dosud při více než 200 příležitostech. Číst dál
Pchjongjang, 23. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Divize vybraných členů strany z hlavního města poté, co splnily své přidělené úkoly, se opět vydaly do oblastí, které utrpěly nejvážnější škody, a přeměnily obec Rjongpchjong-ri v okrese Orang provincie Severní Hamgjong a dělnickou čtvrť Sinhong v okrese Hočchon provincie Jižní Hamgjong v okouzlující vesnice.
V bezvadně postavených nových vesnicích se konala shromáždění k předání nových obytných budov. Zúčastnili se jich funkcionáři provincií Severní a Jižní Hamgjong a obyvatelé postižených oblastí. Řečníci srdečně poblahopřáli obyvatelům k novým domovům. Uvedli, že vážený soudruh nejvyšší vůdce, který zanechal stopy obětavosti a úsilí na větrném východním pobřeží, kde ještě nebyly odstraněny následky tajfunu, přijal veškerá opatření k výstavbě domů pro obyvatele postižených oblastí. Konstatovali, že nikde na světě nejsou tak šťastní lidé jako náš lid, který má skvělého otce, a s duší horoucí věrnosti obyvatel postižených oblastí a všeho lidu provincie provolali nejvyšší slávu a vyjádřili nejvřelejší díky váženému nejvyššímu vůdci soudruhu Kim Čong Unovi. Číst dál
Pchjongjang, 21. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Divize vybraných členů strany z hlavního města, směřující do první linie boje za obranu lidu, kam směřuje naše strana všechny síly, vytvořily hrdinský příběh ve slavných dějinách naší strany za dobu 70 dní úderné pracovní stráže věrnosti, tvrdé nepřetržité bitvy a odvážného bleskového boje.
Přinášíme fotografie hrdinného boje divizí členů strany z hlavního města, kteří s velkým zanícením přijali historický otevřený dopis váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una a s pevným závazkem jistě uskutečnit ušlechtilý plán Ústředního výboru strany za cenu svých životů krásně postavili nové okouzlující vesnice v oblasti východního pobřeží, které byly zasaženy přírodní katastrofou. Číst dál
Pchjongjang, 21. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Bojovníci divizí vybraných členů strany z hlavního města, kteří vytvořili hrdinné a legendární příběhy v nejobtížnějších bojových oblastech při odstraňování následků škod v provinciích Jižní a Severní Hamgjong a dosáhli hrdého vítězství, se 20. listopadu vrátili do milovaného Pchjongjangu.
Bojovníci divizí členů strany z hlavního města, kteří odjížděli do Pchjongjangu se zprávou o věrnosti a hrdém vítězství Ústřednímu výboru veliké strany, byli srdečně vyprovázeni funkcionáři stranických a státních orgánů a pracujícím lidem provincií Jižní a Severní Hamgjong. Číst dál
Pchjongjang, 18. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Deník „Rodong sinmun“ („Noviny práce“) zveřejnil 18. listopadu autorskou stať věnovanou 45. výročí zahájení hnutí Rudého praporu tří revolucí. V listopadu čučche 64 (1975) velký vůdce soudruh Kim Čong Il zahájil hnutí Rudého praporu tří revolucí, aby úspěšně provedl linii tří revolucí – ideologické, technické a kulturní, kterou stanovil velký vůdce soudruh Kim Ir Sen.
Dny, které od té doby uplynuly, byly hrdou cestou, na které všechen lid, mocně třímající prapor tří revolucí v oblastech ideologie, techniky a kultury, mocně upevňoval vojensko-politickou základnu naší revoluce a vytvářel skvělé zázraky ve všech odvětvích národního hospodářství. Číst dál
Pchjongjang, 18. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Socialistický svaz žen Koreje slaví 75. výročí svého založení.
18. listopadu čučche 34 (1945) byl pod moudrým vedením velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena založen Demokratický svaz žen Koreje, předchůdce Socialistického svazu žen Koreje. Vytvoření Svazu žen bylo významnou událostí, která připravila cestu pro rozhodný obrat ve společensko-politickém životě našich žen.
Po osvobození vlasti vytvořil velký vůdce Svaz žen dříve než jiné organizace pracujícího lidu a poté vydal zákon o rovnosti pohlaví. Výsledkem bylo, že naše ženy byly osvobozeny od dlouhodobého feudálního útlaku a ponížení a mohly se tak podílet na politickém, hospodářském a kulturním životě společně s muži a urychlit revoluci a výstavbu jako důstojné paní budování nové společnosti. Číst dál
Pchjongjang, 16. listopadu čučche 109 (2020) (KCNA) – Dnes se v naší zemi oslavoval Den matek. Celá země překypovala radostí žen, které se těšily blahopřáním k významnému svátku. Synové a dcery, včetně vojáků lidové armády, a mládež věnující veškeré nadšení 80denní pracovní kampani na velkých stavbách socialismu, předali svým matkám blahopřání.
Atmosféru svátku také pozvedly blahopřejné dopisy od synů a dcer ženám z divizí členů strany z hlavního města, bojujících v kampani obnovy. Blahopřání, odrážející úctu k matkám, které z celého srdce upřímně pracují pro moc a rozkvět vlasti, dodávala matkám radost. Mladí lidé pro ně vybrali krásné květiny. Podniky veřejného stravování na různých místech pořádaly pro matky slavnostní hostiny. Číst dál
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
