1962 – korejští studenti utíkají do Evropy, čínští Korejci do KLDR
*
*
*
(Pokračování z 6. části.)
(Pokračování z 5. části.)
*
(Pokračování ze 4. části.)
*
(Pokračování z 3. části.)
*
(Pokračování z 2. části.)
*
Z deníku chargé d’affaires ad interim SSSR v KLDR A. M. Petrova Číst dál →
(Pokračování z 1. části.)
Dostáváme se do roku 1956 s přelomovým XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu (14.-25. února 1956), jenž vstoupil do dějin zejména Chruščovovou tajnou zprávou „o kultu osobnosti a jeho důsledcích“. Jak uvidíme v dobových dokumentech, tento otřes v dějinách mezinárodního komunistického a dělnického hnutí měl zásadní vliv i na KLDR.
Číst dál →
Digitální archiv Wilsonova centra poskytuje přístup ke zhruba 2400 dokumentům spjatým s dějinami Korejské lidově demokratické republiky. Podstatnou část tvoří hodnocení její politiky orgány většiny ostatních států někdejšího socialistického tábora, především velvyslanectvími a ministerstvy zahraničních věcí.
Ve svém výběru z těchto dokumentů se zaměřím na léta 1955–1989, tedy od vyhlášení samostatné politické linie KLDR nastolením ideologie čučche do faktického rozpadu a zániku takzvané světové socialistické soustavy.
Vybral jsem především materiály zaměřené na ideologii a vnitřní politiku KLDR a na její vztahy k dalším zemím hlásícím se k budování socialismu. Jen okrajově se ve svém výběru budu zabývat detaily hospodářské spolupráce, vztahy s kapitalistickými státy a zejména s Jižní Koreou (Korejskou republikou, s níž socialistické země neměly až do roku 1989 diplomatické styky).
Výběr nejzajímavějších dokumentů z této oblasti čítá 540 stran, proto si dovolím publikovat většinu z nich jen zkráceně, ovšem s odkazem na úplné znění. Číst dál →
Pchjongjang 17. května čučche 112 (2023) (KCNA) – Generální tajemník Korejské strany práce a předseda pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky vážený soudruh Kim Čong Un 16. května vedl na místě práci nestálého přípravného výboru pro vypuštění umělé družice země.
Vážený soudruh Kim Čong Un vysoce ocenil, že nestálý přípravný výbor pro vypuštění umělé družice při provádění důležité práce na radikálním rozvoji vojensko-technických schopností země zodpovědně plní svůj úkol a úlohu. Číst dál →
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan