Pchjongjang, 18. listopadu čučche 106 (2017) (KCNA) – Třetí národní konference společenských vědců se konala v pátek a v sobotu v Domě kultury 25. dubna.
Konference přezkoumala úspěchy a zkušenosti dosažené v oblasti společenských věd od poslední konference a diskutovala o úkolech a způsobech vytvoření nového směru v rozvoji společenských věd, jak to vyžaduje rozvoj revoluce. Číst dál
Začiatkom mája mali naliehavý prípad v Ľudovej nemocnici obvodu Čcholima v meste Nampo.
Klinická tabuľka znela:
Meno: Kim Hak
Pohlavie: Muž
Vek: 25
Zamestnanie: Robotník
Symptómy: Popáleniny druhého a tretieho stupňa na 75 percentách tela; 55 percent popálenin je tretieho stupňa; v šoku.
Lekári v nemocnici poskytovali pacientovi prvú pomoc s maximálnym úsilím počas dvoch a pol hodiny. Konala sa lekárska konzultácia, ktorá bola od začiatku v napätej atmosfére. Vtedy Kim Jong Čchol, vedúci oddelenia ortopedickej chirurgie, povzbudil členov oddelenia a povedal: „Môžeme ho úspešne zachrániť, ak s ním budeme úprimne zaobchádzať ako s vlastným bratom alebo príbuzným.“ Číst dál
Pchjongjang, 16. novembra čučche 106 (2017) (KCNA) – Phonekham Inthaboualy, veľvyslanec Laosu v KĽDR, a pracovníci jeho veľvyslanectva navštívili 15. novembra poľnohospodársku družstevnú farmu kórejsko-laoského priateľstva, zaoberajúcu sa pestovaním zeleniny, v Sosine v pchjongjanskom obvode Rjokpho. Číst dál
Pchjongjang, 18. listopadu čučche 106 (2017) (KCNA) – Soudruh Čche Rjong He, člen prezídia Politického byra Ústředního výboru Korejské strany práce, místopředseda Komise pro státní záležitosti KLDR a místopředseda ÚV KSP, se v pátek setkal a hovořil s ředitelem Mezinárodního styčného oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny soudruhem Song Taem, který je zvláštním vyslancem Si Ťin-pchinga, generálního tajemníka ÚV Komunistické strany Číny, v sále shromáždění Mansude. Číst dál
Pchjongjang, 16. listopadu čučche 106 (2017) (KCNA) – Ženy vedou šťastný život jako paní společnosti díky socialistickému systému v KLDR.
16. listopad je v Korejské lidově demokratické republice Dnem matek. Číst dál
Okres Čchangsong v provincii Severný Pchjongan sa rozprestiera pozdĺž rieky Amrokkang (známa aj pod čínskym názvom Jalu) na severozápadnom cípe Kórei. Hory predstavujú 95% rozlohy okresu a jeho obmedzená plocha ornej pôdy bola taká neúrodná, že oblasť bola známa ako nevhodná pre ľudské osídlenie.
Tento vzdialený horský región však prešiel obrovskou zmenou v ére Strany práce.
Hory v regióne, ktoré boli príčinou osamelosti a chudoby v minulosti, sa zmenili na „zlaté hory“, kde rastie rôzne divé ovocie a údolia sú posiate stádami kôz a oviec. Číst dál
Pchjongjang, 15. listopadu čučche 106 (2017) (KCNA) – Vážený nejvyšší vůdce soudruh Kim Čong Un, předseda Korejské strany práce, předseda Komise pro státní záležitosti KLDR a vrchní velitel Korejské lidové armády, poskytl terénní pokyny Kumsongskému traktorovému závodu, který úspěšně provedl úkol v oblasti výroby traktorů nového typu, svěřený stranou, v revolučním duchu soběstačnosti. Číst dál
Pchjongjang, 11. listopadu čučche 106 (2017) (KCNA) – Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí KLDR v sobotu zveřejnil následující prohlášení:
Trump pokračuje ve své první cestě po Asii od doby, kdy nastoupil do úřadu, a od pátého dne tohoto měsíce se ochomýtá v okolní oblasti naší země.
Jeho současný výlet do okolního regionu je návštěvou válečného štváče ke konfrontaci pro zbavení KLDR jejího sebeobranného jaderného odstrašování. Není to nic jiného než obchodní cesta paliče války pro obohacení monopolů obranného průmyslu USA ždímáním peněz z pytlů svých podřízených „spojenců“.
Trump během své návštěvy odhalil svou pravou povahu jako ničitel světového míru a stability a žebral o jadernou válku na Korejském poloostrově. Číst dál
V noci 20. októbra 1979 sa rozprával súdruh Kim Čong Il so skupinou funkcionárov. Analyzoval rozbroje v režime Pak Čong Hi a boje juhokórejského ľudu proti diktatúre Yushin. Pripomínal, že Pakov režim má obmedzenú životnosť.
Funkcionári sa na seba nedôverčivo pozerali. Pakov režim podporovaný Spojenými štátmi sa javil ako veľmi silný. Preto súdruh Kim Čong Il vysvetlil: „Vzhľadom na akútne rozpory a vývoj v južnej Kórei je pravdepodobné, že sa stane niečo šokujúce. Zdá sa, že Pakova yushinská diktatúra sa blíži k svojmu Waterloo; Spojené štáty sa dokonca možno rozhodnú odstrániť svojho poskoka.“ Číst dál
Pchjongjanský zvon, jedna z kultúrno-historických pamiatok Kórey, bol odliaty v roku 1726. Zvon visí v zvonici na brehu rieky Tedong v hlavnom meste Pchjongjang.
Súdruh Kim Mjong Il, výskumník Ústavu dejín Akadémie spoločenských vied, hovorí:
„Pchjongjanský zvon bol v tom čase jedným z veľkých kórejských zvonov, známy tiež ako ‚pôvab Pchjongjangu‘ pre svoj krásny tvar a pôsobivý zvuk. V tej dobe sa všetky brány opevneného mesta Pchjongjang otvárali a zatvárali súčasne podľa vyzváňania zvona ráno a večer. Hovorí sa, že zvonenie tiež informovalo ľudí o všetkých udalostiach, ktoré sa diali v meste.
Zvon má výšku 3,1 metra, pri ústach je hrubý 1,6 metra a váži 12 ton a 914 kilogramov. Telo je trochu širšie smerom k ústam, čo mu dáva pocit stability.“ Číst dál
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
