Pchjongjang, 8. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Ženy pracující v Pchjongjangské textilce Kim Čong Suk v KLDR vedou hodnotný život čestných inovátorek, pyšny na práci ve slavné továrně.
Pchjongjang, 8. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Ženy pracující v Pchjongjangské textilce Kim Čong Suk v KLDR vedou hodnotný život čestných inovátorek, pyšny na práci ve slavné továrně.
Pchjongjang, 8. března čučche 107 (2018) (Pyongyang Times) – Ženy jsou považovány za symbol krásy, vlídnosti, štěstí, budoucnosti a radosti. Ale není to vždy pravda. Spíše než aby byly objektem lásky a přednostního zacházení, byly zašlapány dospodu společenského žebříčku a staly se synonymem pro zbavení práva, vystaveny týrání a opovržení. Proto historici nazývají lidské dějiny dějinami útlaku žen a evropské feministky říkají, že 90 procent krvavých slz prolitých lidstvem patří ženám.
Takové dějiny ženského soužení přetrvávají na celé této planetě i v 21. století.
Ale v KLDR se ženy těší plnému respektu a právům.
Paprsek naděje zazářil pro korejské ženy, když prezident Kim Ir Sen zahájil korejskou revoluci. Číst dál →
Již od dávných dob byl boj za ženskou emancipaci velmi tvrdý a minulosti často násilně potlačovaný. Otázka ženských práv zaznamenala výraznějšího úspěchu od počátku 20. století, kdy v mnoha zemích došlo k umožnění příležitosti ženám získat zaměstnání, vzdělání, či dokonce možnosti účastnit se v politice.
I přesto, že je uznávanou a často diskutovanou otázkou, její realizace značně pokulhává a v mnohých případech zůstává tento problém čistě na teoretické úrovni diskuse. Možná i proto je v celosvětovém měřítku mnohem více žen postižených chudobou, a to i přesto, že často pracují více než muži, jsou placeny méně než oni; 70 % všech lidí žijících v chudobě jsou právě ženy a také tvoří 75 % negramotných na planetě. Bylo by chybou se domnívat, že ženy nemají stejná práva jako muži jen například v muslimských zemích kvůli náboženství. Na světě je mnoho jiných států, kde je na ženách pácháno násilí a musejí neustále bojovat za svá práva. Každá třetí žena na naší planetě se během svého života setká s fyzickým násilím nebo znásilněním. V některých zemích není domácí násilí postižitelné zákonem. Ve světě zemře ročně na následky domácího násilí čtrnáct tisíc žen a dalších téměř šedesát tisíc je ze země odtaženo k prostituci. Číst dál →
Pchjongjang, 6. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Ve středu se v diplomatickém klubu Tedonggang uskutečnilo přátelské setkání starších žen. Číst dál →
Pchjongjang, 6. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Vážený nejvyšší vůdce soudruh Kim Čong Un, předseda Korejské strany práce (KSP), předseda Komise pro státní záležitosti KLDR a vrchní velitel Korejské lidové armády, se setkal se členy delegace zvláštního vyslance jihokorejského prezidenta, kteří v pondělí přijeli do Pchjongjangu. Číst dál →
Pchjongjang, 3. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Zdravotničtí pracovníci v Pchjongjangské porodnici zlepšují zdravotní péči, hluboce prodchnuti láskyplnou péčí Korejské strany práce o lid a budoucnost. Číst dál →
Pchjongjang, 1. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Pracující Pchjongjangského trolejbusového závodu rozšiřují výrobu nového typu trolejbusů k lepšímu zajištění přepravy lidu. Číst dál →
Pchjongjang, 4. března čučche 107 (2018) (KCNA) – USA vedou pomlouvačnou kampaň proti KLDR, když šíří pověsti o spolupráci KLDR se Sýrií v programu chemických zbraní.
V době, kdy kolují tvrzení o používání chemických zbraní proti civilním obyvatelům ve východní Sýrii, americkou vládou podporované sdělovací prostředky rozšiřují výše uvedené pověsti, tvrdíce, že jsou obsaženy v hodnotící zprávě sankčního výboru Rady bezpečnosti OSN. Číst dál →
Pchjongjang, 1. března čučche 107 (2018) (KCNA) – KLDR slaví Den výsadby stromů. Velký vůdce soudruh Kim Ir Sen vystoupil na kopec Moran (Moranbong) 2. března čučche 35 (1946), aby rozvinul plán, který promění krajinu v ráj lidu, a zažehnul pochodeň hnutí za výsadbu stromů.
Pchjongjang, 1. března čučche 107 (2018) (KCNA) – Deník Rodong sinmun (Noviny práce) ve čtvrtek věnoval stať 25. výročí zveřejnění práce velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila „Urážky socialismu jsou nepřijatelné“.
Práce, publikovaná 1. března čučche 82 (1993), se zabývá falší a reakčností sofistiky renegátů revoluce, pomlouvajících socialismus jako „totalitní“, „kasárenský“ a „administrativní a velící“. Číst dál →
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Kontaktovat nás můžete e-mailem pektusan@kldr.info.
Kdo nejsme
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan