Je to již více než půl století, kdy Korea, homogenní národ s 5000 let dlouhou historií, byl rozdělen na dvě části zahraničními silami. Dokonce i obdivovaný název „země jitřní svěžesti“ zní v posledních 70 letech jako „Severní Korea“ a „Jižní Korea“.Uplakané scény zdlouho očekávaného shledání a srdcervoucího loučení odloučených rodin ze severu a jihu nelze vidět nikde jinde na světě.
Národní sjednocení se stalo nejhoroucnější touhou Korejců, kteří žijí i s bolestným smutkem po tak dlouhou dobu. Jsou to nejen Korejci, ale také mírumilovní lidé celého světa, kteří si přejí včasné znovusjednocení Koreje, které otevře novou éru míru a prosperity na poloostrově a v daném regionu.
Ve svém novoročním projevu v letošním roce Jeho Excelence pan Kim Čong Un přišel s myšlenkou nezávislosti v mezikorejských vztazích a otázkou znovusjednocení, v souladu s přáním a požadavkem národa. S myšlenkou zajištění míru a bezpečnosti tím, že se eliminuje nebezpečí války na Korejském poloostrově. A s myšlenkou na zkvalitňování společných prohlášení mezi severem a jihem a jejich uskutečňování.
Tyto ideje jsou skvělou základnou pro včasnou realizaci dlouholetého přání národa a posílení míru ve světě.
1. Nezávislost – základní záruka korejského znovusjednocení
V současné době existují dva protichůdné plány na znovusjednocení na Severu a na Jihu. Sever předpokládá nezávislé sloučení prostřednictvím koordinovaných snah korejského národa samotného, zatímco jih trvá na „Systému sjednocení“, opírajícímu se o spojenectví s cizími silami.
Nezávislé znovusjednocení společným úsilím severu a jihu
Plán KLDR je realizovat sloučení samostatně, prostřednictvím koordinovaných snah na severu a na jihu, se vzájemně dohodnutým režimem a postupem sloučení. Nezávislost znamená sjednocení. Slouží jako základní zásada a záruka znovusjednocení.
Územní rozdělení nevzniklo ani z vůle ani volbou korejského lidu. Bylo to kvůli zahraničním silám, které Koreu rozdělily v polovině dvacátého století. Zásluhou USA a jejich následovníků Korea stále zůstává rozdělena i ve 21. století.
Zahraniční síly, odpovědné za národní rozdělení, nemohou znovusjednocovat Koreu. Je jasné, axiom, že moc zmírnit národ z rozdělení je pouze v rukou korejského národa.
Mezikorejské vztahy a otázky sloučení by měly být, a to ve všech otázkách, vyřešeny úsilím korejského národa samotného v souladu s nezávislou vůlí a požadavkem národa, věrně zásadám našeho národa samotného.
Tak objasnil základní myšlenku samostatného znovusjednocení Jeho Excelence pan Kim Čong Un ve svém novoročním projevu v roce 2016.
„Systém sjednocení“, založený na spolupráci se zahraničními silami
Naopak, současné jihokorejské orgány sledují „systém sjednocení“, který zamýšlí ve spolupráci se zahraničními silami eliminovat společenský systém na severu a prosadit svou vlastní ideologii a systém na severu. Režim německého stylu znovusjednocení je to, co současné jihokorejské úřady nejvíce fascinuje a snaží se jej kopírovat. Kapitalistické západní Německo svrhlo režim bývalého socialistického východního
Německa a prosadilo svůj systém pro druhé. Stejně tak mají za cíl jihokorejské orgány změnit barvu KLDR, nalákat ji na „reformy“ a „otevření“ a nakonec ji dobýt.
V září 2014 jihokorejské orgány utvořily spolu s Německem vládní poradní orgán a spolupracují na studiu zkušeností ze znovusjednocení Německa. Vzhledem k tomu, že nikdo
nebude ochoten vzdát se nebo ohrozit své společensko-ekonomické uspořádání, bude takovýto „systém sjednocení“ pouze vyvolávat nedůvěru a konfrontaci mezi severem a jihem.
„Systémem sjednocení“ si jižní Korea v konečném důsledku klade za cíl vytvořit proamerický „sjednocený stát“, který bude sloužit strategii USA pro nadvládu nad severovýchodní Asií tím, že rozšiří vliv Spojených států na celém Korejském poloostrově.
Sjednocení a jaderná otázka
Takový „systém sjednocení“ předpokládá trvalé základny amerických vojáků, samotného viníka neštěstí rozdělení národa a zajištění jeho jaderného deštníku, na Korejském poloostrově. Podle tvrzení konzervativních amerických bezpečnostních expertů z poslední
doby by sjednocený Korejský poloostrov měl být i nadále být pod nukleárním deštníkem USA a udržovat okolní země v závislosti na USA. Tvrzení dokazují, že toto téma je předmětem jednání mezi USA a jižní Koreou.
Jihokorejské úřady se snaží o kompromis mezi strategickými zájmy USA a regionálních zemí
slibem, že americké síly by se neposunuly nad 38. rovnoběžku ani po „sjednocení“, opírajíce se o USA s jejich jaderným deštníkem jako hlavním pilířem.
Tímto způsobem se na jihu snaží držet „diplomacii sjednocení“ a získat podporu pro jihem ve
dené „sjednocení“.
Nicméně, USA, pán jižní Koreje, se snaží svázat jižní Koreu, USA a Japonsko třístrannou vojenské aliancí a na jejím základě zničit KLDR a dále ovládat okolní země, které jsou její strategičtí soupeři.
Při všech pokusech o plán sjednocení sledují USA i jižní Korea roztažení jaderného deštníku Spojených států nad celým Korejským poloostrovem a realizaci americké nadvlády nad severovýchodní Asií.
Pokud jde o bezpečnostní rovnováhu v severovýchodní Asii, odstraněním nárazníkové zóny, která zabraňuje fyzické kolizi mezi USA a regionálními zeměmi, se Korejský poloostrov
stane přímou jadernou linií velkých mocností.
USA podvedly svět, když slíbily, že NATO nebude rozšiřováno dále na východ, pokud bývalý Sovětský svaz bude podporovat sjednocení Německa. Strategickou lest předvádějí nyní USA v severovýchodní Asii. Je přirozené, že regionální země jsou ostražité vůči „diplomacii sjednocení“ podle návrhu jižní Koreje pro její roli nástroje strategie USA.
Představa KLDR o nezávislém znovusjednocení je vytvořit jen znovusjednocený
stát kontrolující agresivní strategii USA k ovládnutí Asie a zajištění strategických zájmů regionálních států vyváženým způsobem s vlastním sebeobranným jaderným odstrašením.
Sebeobranný jaderný odstrašující potenciál KLDR slouží jako pevná záruka prozajištění bezpečnostní rovnováhy v regionu a mírové znovusjednocení poloostrova založené na soužití obou systémů. To frustruje jižní Koreu s divokým pokusem o „sjednocení“ pod jaderným deštníkem USA.
2. Uzavření mírové smlouvy – zkrácení cesty korejského sjednocení
Základním předpokladem pro korejské znovusjednocení je zabránit nebezpečí války a zajistit mír a bezpečnost na poloostrově. V současné době je Korejský poloostrov v situaci ani válka, ani mír. Nyní je na křižovatce mezi životem a smrtí, která vede buď k trvalému míru prostřednictvím mírové smlouvy nebo rozhodující válce.
Je samozřejmé, že sloučení nemůže být dosaženo v rámci stávajícího příměří. Způsob sjednocení rozhodne mezi válkou nebo mírem na Korejském poloostrově. V případě, že postup sjednocení bude stanoven pro mírové sjednocení založené na soužití dvou systémů na severu a na jihu, bude mírová smlouva odpovědí.
Nicméně v případě, že postup sjednocení bude nastaven na „systém“ sjednocení pod jednou
nebo druhou stranou, válka bude nevyhnutelná.
Sjednocení na základě mírové smlouvy
Návrh KLDR na sjednocení eliminuje nebezpečí války a ochrany míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově, při předpokladu uzavření mírové smlouvy tak, aby bylo dosaženo mírového sjednocení.
V roce 1972 Sever a Jih společně vyhlásili tři zásady – nezávislosti, mírového sjednocení a velké národní jednoty. V roce 1974 vláda KLDR navrhla uzavřít mírovou smlouvu s USA a vynaložila značné úsilí na její realizaci v 80. a 90. letech, která pokračovala do nového století.
Ve stejné době věnovala KLDR velké úsilí na zlepšení mezikorejských vztahů a podpory znovusjednocení.
KLDR, která byla neatomovým státem v 70. letech, je dnes jadernou mocností.
To přineslo změnu do postavení dotčených v mírové smlouvě, kdy spolu jednají strany vybavené jadernými zbraněmi. Co zůstává beze změny, je neměnné úsilí KLDR ukončit příměří a zajistit prostředí nezbytné pro mírové sjednocení Koreje.
Pro vytvoření příznivého prostředí a podmínek pro mírovou smlouvu, navrhla KLDR v lednu 2015 moratorium na jaderné zkoušky, recipročně za americký odklad společných vojenských cvičení s jižní Koreou.
Později v srpnu loňského roku, ještě za příznivého prostředí pro nezávislé znovusjednocení,
navrhla KLDR uklidnit vyostřenou situaci a navrhla ještě jednou uzavření mírové dohody. Nicméně, USA reagovaly na tyto návrhy prosazením společných vojenských cvičení a nasazením flotily letadlových lodí do vod Korejského poloostrova.
Válečné plány závislé na zahraničních vojenských silách
Ve stejné době se jihokorejské úřady snažily zabezpečit svou vojenskou převahu nad KLDR založenou na americké armádě, a tak usilovat o jihem vedené „sjednocení“. V poslední době jihokorejské úřady a USA schválily operační plán 4D pro preventivní úder proti KLDR a pokusí se jej dovést k připravenosti od začátku února. KLDR nezbyla žádná jiná možnost, než posílit své jaderné odstrašení, a to jak v kvalitě, tak kvantitě, a vyrovnat se se stále rostoucími nepřátelskými manévry USA vůči KLDR.
KLDR uspěla při testu své první vodíkové bomby na začátku letošního roku. Je to významný čin, který poskytne silnou záruku proti nebezpečí války na poloostrově, podpoří nezávislé vnitrostátní slučování a zajištění míru a bezpečnosti v severovýchodní Asii. Pokud útočníci budou provokovat KLDR, nebude jim to tolerováno a KLDR se nezalekne ani posvátné války za národní sjednocení. To je pevné a neměnné stanovisko KLDR.
V těchto USA a jejich spojenci v odpověď na legitimní zkoušky vodíkové bomby KLDR přesouvají strategické jaderné zbraně do jižní Koreje, zvyšují napětí. KLDR je připravena využít na svou obranu jaderné zbraně proti USA a nepřátelským silám v jakémkoli prostoru, podle příkazu Ústředního výboru Korejské strany práce, pokud bude suverenita KLDR narušena.
Kdyby vypukla válka na Korejském poloostrově, nezůstala by omezena na poloostrov, ale jistě by se rozšířila do jiných oblastí východní Asie a vedla k dřívější strategické porážce USA. Koneckonců, “plán sjednocení” jižní Koreje je důkladně podporován vojenskými silami USA a není ničím jiným než nebezpečným válečným plánem, který by vedl celý Korejský poloostrov do tavícího kotle totální války.
Panuje shodný pohled mezinárodního společenství, že uzavření mírové dohody mezi KLDR a USA je jediným způsobem, jak řešit současnou krizi a zajistit mír a bezpečnost na Korejském poloostrově.
3. Severo–jižní dohody a role okolních zemí
KLDR si vysoce cení společných dohod, jako jsou tři zásady pro národní sjednocení a prohlášení sever-jih a chce otevřít širokou cestu ke zlepšení bilaterálních vztahů v souladu s těmito dohodami.
Sjednocení vzájemně dohodnuté Severem a Jihem
Tři zásady pro národní sjednocení, obsažené ve Společném prohlášení 15. června a Společném prohlášení 4. října, představují významnou národní listinu znovusjednocení, ve které vykrystalizovala obecná vůle národa a jejíž platnost byla prokázána v praxi. To je konzistentní zásada KLDR, že Jih je jejím hlavním protějškem pro jednání o národním sjednocení.
KLDR si myslí, že sloučení by mělo být podporováno tím, že budou respektovány různé ideologie a společensko-ekonomické systémy, existující na Severu a na Jihu, na principu soužití a společné prosperity. Nicméně, jihokorejské orgány, namísto hledání vzájemně přijatelné konstrukce znovusjednocení, zcela popírají minulé historické mezikorejské smlouvy a obrací se na cizí země k získání jejich podpory pro podporu svých záměrů sjednocení, i když znovusjednocení je vnitřní záležitostí korejského národa. Je to nebezpečné pozvání k válce, kterou by se snažily rozšířit svůj systém na druhou stranu, když hlavního partnera pro sloučení označují jako nepřítele.
Již to je více než 70 let od doby, kdy byl Korejský poloostrov osvobozen od japonské koloniální nadvlády. Přesto zůstává jižní Korea pod kontrolou amerických vojenských sil, které ji omezují v jakémkoliv právu velet své vlastní vojenské síle a činit rozhodování o vál
ce a míru. Na druhé straně vzrostla politicko-ideová moc KLDR, je vybavena jadernými zbraněmi a je schopna vyrobit a vyslat satelity na oběžnou dráhu. KLDR je plně suverénní,
bez ohledu na přání druhých.
Přesto KLDR nemá v úmyslu a nikdy neměla v úmyslu vůbec vnutit svůj společensko-politický systém Jihu. Záměr KLDR je urychlit národní znovusjednocení, v souladu se třemi zásadami pro národní sjednocení, které byly na úrovni summitu dohodnuty Severem a
Jihem na samém počátku mezikorejských dialogů o znovusjednocení v historických deklaracích z 15. června a ze 4. října.
Dohoda a prohlášení již byly jednomyslně oceněny a uvítány ze strany mezinárodního společenství, včetně OSN, stejně jako celým korejským národem. Proto znovusjednocení při respektování společných dohod, jeho realizace na jejich základě, je velmi přesvědčivý a řádný znovusjednocovací postup, který může být přijat oběma stranami a uvítán světem.
Hlavními aktéry národního znovusjednocení jsou Sever a Jih. Jsou to ti, kteří mají největší přímé zájmy na znovusjednocení a ti, kdo mají právo rozhodnout o režimu znovusjednocení.
Jihokorejské úřady ignorují tuto zřejmou skutečnost a snaží se zaplést zahraniční síly do procesu opětovného sjednocení, které je vnitřní záležitostí. To není nic jiného než ostudná
zrada národa a země, ukazující, že jsou zastánci mezikorejské nedůvěry a konfrontace.
Role okolních zemí
V současné době, v otázce korejského znovusjednocení, zastávají okolní země jasné stanovisko podpory nezávislého sjednocení Koreje podle postupu smluveného mezi Severem a Jihem.
Tyto země zastávají toto stanovisko, protože korejské znovusjednocení na základě vzájemné dohody zajišťuje dostatečnou záruku pro mírovou spolupráci v regionu, aniž by byl narušen status quo na Korejském poloostrově, a tak plně odpovídá strategickým zájmům okolních zemí.
Okolním zemím je zdvořile doporučováno uvědomit si roli, jakou by měly hrát při znovusjednocení Koreje v zájmu regionálního míru. Obhajovat jednostranně zaměřené plány znovusjednocení by mělo za následek pouze vystupňování mezikorejské konfrontace a v dlouhodobém horizontu vážné poškození i vlastních strategických zájmů a nevyhnutelné zavlečení krize. Nejlepší alternativou k zajištění strategických zájmů okolních zemí, stejně jako pro celý korejský národ, je znovusjednocení Koreje, prohlásil jeho Excelence pan Kim Čong Un v novoročním projevu 2016.
Jsem přesvědčen, že politické výzkumné ústavy a bezpečnostní think-tanky, na základě hloubkové analýzy současné geopolitické situace Koreje a strategické rovnováhy v
okolní severovýchodní Asii, rozšíří aktivní podporu a povzbuzení nezávislému znovusjednocení Koreje.
Čoe Un Ču (Choe Un Ju), výzkumný pracovník Institutu pro odzbrojení a mír Ministerstva zahraničních věcí KLDR, 21. ledna čučche 105 (2016),
Korejská ústřední tisková agentura – KCNA, http://www.kcna.kp
