Společnost česko-korejského přátelství Pektusan si s úctou připomíná 19. výročí zvolení váženého soudruha Kim Čong Ila do funkce generálního tajemníka Korejské strany práce, ke kterému došlo 8. října 1997.
Maršál Kim Čong Il stanul v čele KLDR a v čele revolučního předvoje jejího lidu v nesmírně složitém období, poznamenaném dvěma tragickými událostmi, které měly na socialistickou Koreu hluboký a vážný dopad. Šlo zaprvé o rozpad tábora socialismu a míru na přelomu 80. a 90. let, kdy se většina jeho států dala cestou obnovy kapitalismu a závislosti na imperialismu USA, nejhoršího nepřítele míru a svobody národů. Brzy poté postihl KLDR skon věčného prezidenta Kim Ir Sena (Kim Il Sunga).
Zásluhou maršála Kim Čong Ila a jím vedené Korejské strany práce dokázala KLDR uhájit svou národní nezávislost a svůj sociální systém, ve kterém lid je pánem všeho a rozhoduje vše. V nesmírně obtížné situaci za podmínek kruté hospodářské blokády a ztráty velké části někdejších spojenců se stala jaderně vyzbrojenou velmocí a udržela takové výdobytky socialismu, jakými jsou bezplatné bydlení, zdravotnictví a školství a plná zaměstnanost, což nemá v současném světě obdoby.
Velkou péči věnoval soudruh Kim Čong Il revoluční kultuře a nedopustil bezduché kopírování západních vzorů a nástup konzumní společnosti. Kladl důraz na úctu k revolučním tradicím, ale současně tvořivě rozvíjel revoluční teorii v souladu s požadavky doby a prosazoval moderní technologie. Zasloužil se o udržení míru na Korejském poloostrově a rozvoj světového boje za mír a národní nezávislost, to vše v podmínkách zostřených hrozeb a vydírání třídního nepřítele.
V neposlední řadě je zásluhou věčného generálního tajemníka soudruha Kim Čong Ila, že zajistil kontinuitu vedení strany a státu, díky čemuž KLDR vítězně pokračuje vpřed po cestě revoluce čučche.
Společnost česko-korejského přátelství Pektusan přeje korejskému lidu mnoho dalších úspěchů v budování socialismu, v boji proti imperialismu, za odchod okupačních vojsk z jižní Koreje a za národní znovusjednocení.
V kapitalistickej spoločnosti sa s pracujúcimi ľuďmi zaobchádza zle a práca sa považuje za ponižujúcu. Preto si ľudia neraz, hoci aj nevedome, idealizujú bezpracný život. Aj u nás sa kedysi mnohí domnievali, že najšťastnejší je ten, kto nepracuje. Pri obdivovaní pekného chlapčeka sa hovorievalo, že ho čaká ľahký život bez práce; a o peknom dievčati, že raz bude nevestou najstaršieho syna z bohatej rodiny. Naši predkovia, ubíjaní ťažkou drinou, závideli tým, ktorí nemuseli pracovať, a priali si, aby sa na nich usmialo šťastie, aby aj oni mohli takto žiť.
Aj dnes si niektorí myslia, že v komunistickej spoločnosti môžu všetci žiť len zaháľaním. To je omyl. V komunistickej spoločnosti platí: kto nepracuje, nech neje.
Komunistická spoločnosť je taká, v ktorej každý pracuje a žije šťastne. Práca v takejto spoločnosti sa s rozvojom techniky bude neustále uľahčovať. Napokon sa všetka namáhavá a ťažká práca zmechanizuje a zautomatizuje; zaniknú rozdiely medzi ťažkou a ľahkou prácou, ako aj medzi intelektuálnou a fyzickou prácou. Práca sa stane radostnou a príjemnou a nie bolestivou; stane sa životnou potrebou. Aj vtedy však bude práca nevyhnutná, pretože všetko bohatstvo je plodom práce. Bez práce sa spoločnosť nedá udržať ani rozvíjať.
Otázka znie: pre koho sa pracuje? V kapitalistickej spoločnosti pracujúci ľudia pracujú pre kapitalistov, nie pre seba. Plody ich práce sa nestávajú majetkom ľudu, ale privlastňujú si ich vykorisťovatelia. V takejto spoločnosti nemajú pracujúci dôvod byť horliví a práca je iba utrpením.
V socialistickej spoločnosti sú však plody práce k dispozícii pracujúcim a širokým ľudovým masám. Preto je v našej spoločnosti práca posvätná a tvorivá vec – je to čestná úloha slúžiaca prosperite všetkých ľudí a krajiny. V našom systéme si tí, ktorí sú príkladnými pracovníkmi, zaslúžia úctu a lásku ľudí, pretože robia oveľa viac ako ostatní pre dobro krajiny a ľudu. Môžeme povedať, že Hrdinovia práce našej krajiny sú skvelí vlastenci, ktorí verne slúžia vlasti a ľudu.
V kapitalistickej spoločnosti žije mnoho povaľačov. Ale v našej krajine bolo odstránené akékoľvek vykorisťovanie človeka a žiadne povaľačstvo nie je povolené. Jednoducho povedané, povaľači sú paraziti spoločnosti, ktorí žijú z práce iných. Keďže v kapitalistických krajinách je takýchto parazitov mnoho, pracujúci ľudia tam nemôžu byť bohatí. Ale v našej spoločnosti pracuje každý. Preto môžeme vytvoriť viac bohatstva ako kapitalistická spoločnosť a každý môže žiť dôstojne a v hojnosti.
Tí, ktorí boli v minulosti bohatí, sa sťažujú, že ich život je dnes horší ako za kapitalizmu. Prirodzene, vtedy sa statkárom a kapitalistom darilo lepšie, lebo si privlastňovali plody práce mnohých ľudí. Vykorisťované masy však žili biedne. Jediní, ktorí sa sťažujú, že sa majú teraz horšie než predtým, sú bývalí statkári a kapitalisti, ktorí v snoch žijú v starej spoločnosti.
Kim Ir Sen. O povinnostiach pedagogických pracovníkov pri výchove detí a mládeže. Úryvok. Prejav prednesený na celoštátnej konferencii aktívu pedagogických pracovníkov. 25. apríla 1961.
Jsme Češi a Slováci, organizovaní v České a slovenské studijní skupině myšlenek čučche, založené 3. května 2022 a navazující na dlouholeté tradice československo-korejských, česko-korejských a slovensko-korejských vztahů.
Studijní skupina není uznávána, natož ovládána velvyslanectvím ani jinými orgány Korejské lidově demokratické republiky. Podmínkou členství není souhlas s politikou KLDR.
Bývalým předsedou České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche je Lukáš Vrobel, nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky (udělen 2019). Není podporovatelem KLDR a nespolupracuje s ní.
Nejsme (od 3. května 2022) Společnost česko-korejského přátelství Pektusan a nejsme (odjakživa) ani velvyslanectví či jiný orgán nebo organizace Korejské lidově demokratické republiky.
Kniha „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“
Bývalý předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche a nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky Lukáš Vrobel vydal knihu „Třikrát v Severní Koreji – bez růžových i černých brýlí“ (v elektronické podobě, 197 stran, soubor PDF ke stažení zde – 9,56 MB). Kniha popisuje zážitky ze tří autorových návštěv v KLDR v letech 2017-2019 a některé souvislosti. Není nekritickou obhajobou KLDR.
Jednotlivé kapitoly s větším počtem fotografií naleznete v záložce „Naše delegace v KLDR“ nebo v nabídce níže.
Zabývá-li se člověk patolízalstvím, stane se z něho hlupák, jestliže národ - pak hyne země a jestliže strana, pak je ztracena revoluce.
KIM ČONG IL
Je třeba vnímat stranické ideje jako absolutní pravdu, pevně je hájit a transformovat do vlastního revolučního přesvědčení. To je nezbytné pro správné chápání, výklad a propagandu filosofie čučche.
KIM ČONG UN
Síla socialismu není ničím jiným než silou kolektivismu. Všechna odvětví a všechny jednotky by měly přikládat prvořadý význam zájmům státu, strany a revoluce, představit úspěchy a zkušenosti získané předními jednotkami a dělat mílové kroky v plamenech kolektivistické soutěže.
KIM ČONG SUK
Soudružka Kim Čong Suk (1917 - 1949), velká komunistická revoluční bojovnice, hrdinka protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matka velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matka Koreje
RSDr. Jaroslav Kafka
(27. 3. 1943 – 25. 4. 2019)
čestný předseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan
Vážený soudruh
Zásluhou maršála Kim Čong Ila a jím vedené Korejské strany práce dokázala KLDR uhájit svou národní nezávislost a svůj sociální systém, ve kterém lid je pánem všeho a rozhoduje vše. V nesmírně obtížné situaci za podmínek kruté hospodářské blokády a ztráty velké části někdejších spojenců se stala jaderně vyzbrojenou velmocí a udržela takové výdobytky socialismu, jakými jsou bezplatné bydlení, zdravotnictví a školství a plná zaměstnanost, což nemá v současném světě obdoby.
