Skip to content

Ekonomika založená na čučche funguje

 

Londýn, 21. července čučche 106 (2017) – Velmi sdílena a komentována byla zpráva jihokorejské loutkové Korejské banky o ekonomice KLDR. Titulek agentury Reuters uvádí: „Jižní Korea: Severokorejská ekonomika v r. 2016 sedmnáctým rokem roste navzdory sankcím“. Tato zpráva byla přinesena všemi tituly novin včetně zcela pravicového „The Daily Mail“.

 

Ve skutečnosti je údaj o hodnotě 3,9 procenta, který uvádějí média pro hospodářský růst KLDR, hrubým podhodnocením. Skutečná hodnota je mnohem vyšší než tato, pravděpodobně několikrát. Média KLDR oznámila nárůst hodnoty průmyslové výroby v několika odvětvích o 20 nebo 30 % ročně. Například během 70denní kampaně na jaře roku 2016 došlo k nárůstu průmyslové výroby 1,6krát neboli o 60% oproti předchozímu roku. Takže čísla, která vytvářejí jihokorejské loutky, jsou ve skutečnosti opravdu velmi nízká a neodrážejí přesně vysoký růst hospodářství KLDR.

V minulosti se KLDR pohybovala vpřed rychlostí Čchollimy (Čhollima je mýtický kůň, který by mohl urazit 1000 kilometrů za den), nyní korejský lid pod vedením drahého váženého maršála KIM ČONG UNA vytvořil novou rychlost, rychlost Mallimy (o Mallimovi se říká, že uletí 10 000 kilometrů denně).

 

 

To, co lidem neříkají, je dokonce i to, že nepřejícných 3,9 procent je výše než 2,7 procenta růstu jihokorejského loutkového hospodářství, o zhruba 40 procent výše. Ve skutečnosti reakcionáři nevědí, že termín „korejský zázrak“ byl poprvé použit slavnou profesorkou Joan V. Robinsonovou v Cambridgi k popsání KLDR. Ve vysoce váženém časopisu „Monthly Review“ v roce 1964 uvedla, že „Před jedenácti lety v Pchjongjangu nebyl kámen na kameni. (Odhadli, že na každou hlavu populace byla shozena jedna bomba, tunová nebo těžší.) Na obou stranách široké řeky stojí moderní město s milionem obyvatel, se širokými ulicemi pětipodlažních bloků, lemovanými stromy, s veřejnými budovami, stadionem, divadly (jedno podzemní přežilo válku) a superluxusním hotelem. Průmyslový sektor zahrnuje řadu moderních textilek a továren na textilní stroje. Široce se vlnící řeka a stromky porostlé kopce zachované jako parky poskytují příjemné výhledy. Jsou zde některé záplaty šedých a bílých domků spěšně postavených z trosek, ale i tam jsou ulice čisté a světlo a voda jsou zavedeny. Město bez slumů.“

 

 

Velmi uznávaný britský společenský vědec Malcolm Caldwell, který byl přednášejícím na Škole orientálních a afrických studií, ve své knize „Bohatství některých národů“ uvádí, že v letech 1954 až 1970/71 byla míra růstu průmyslové výroby v KLDR 23,5 %, zatímco v jižní Koreji 15,3 %, takže míra růstu v KLDR byla o více než 50% vyšší (stejně jako nyní).

Stojí za zmínku, že KLDR prožívá 17 let nepřetržitého hospodářského růstu a nebyla ovlivněna krizí kapitalistických zemí v roce 2008. Na rozdíl od jižní Koreje nebylo nutné, aby byla KLDR vyplácena Mezinárodním měnovým fondem. Ve skutečnosti KLDR neví o úsporných opatřeních.

 

 

Různí mediální komentátoři správně poukazují na to, že hospodářský růst KLDR byl dosažen navzdory sankcím. Nicméně v analýze nejdou dostatečně hluboko. Nejen, že ekonomický růst KLDR je vyšší než v jižní Koreji, ale hlavně je to samostatný hospodářský růst. Základním motorem růstu KLDR je nezávislé národní hospodářství založené na čučche, zatímco „růst“ jižní Koreje je zcela založen na zahraničním kapitálu a úvěrech.

Konečně, v KLDR je hospodářský růst využíván výhradně pro lidi, ke zvyšování mezd, výstavbě nových bytů, škol a nemocnic, zatímco v jižní Koreji a dalších kapitalistických zemích se peníze ze zvýšeného hospodářského růstu dostávají do kapes kapitalistů. Kromě toho v jižní Koreji, která je nanejvýš zvrácená a bláznivá, jsou peníze od jihokorejských daňových poplatníků placeny za vydržování americké armády, takže hospodářský růst v jižní Koreji prospívá nejen místním i mezinárodním kapitalistům, ale i americké imperialistické okupační armádě.

 

 

Při návštěvě KLDR během pěti let od roku 2012 do roku 2017 jsem viděl úplně nové ulice, které jsou ve skutečnosti velikosti malých měst, jako jsou ulice Čchangčon, ulice vědců Miré a ulice Rjomjong. V KLDR jsou reálné mzdy lidu rozšířeny o věci, jako je bezplatné bydlení, bezplatná lékařská péče apod.

Takže v zásadě i osobnosti z řad jihokorejských loutek a kapitalistických médií dokazují to, co ve Společnosti pro studium politiky songun, Anglické studijní skupině myšlenky čučche a Společnosti přátelství s Koreou Spojeného království víme už dávno: Nezávislé národní hospodářství je lepší. Ekonomika na bázi čučche funguje a přináší vysokou míru růstu.

 

 

 

 

Dr. Dermot Hudson,

prezident Společnosti pro studium politiky songun Spojeného království

předseda Anglické studijní skupiny myšlenky čučche

oficiální zástupce Společnosti přátelství s Koreou Spojeného království (KFA UK)

člen Mezinárodního výboru pro studium politiky songun

(Snímky převzaty ze stránek Korea dnes, http://www.dprk-today.com)