Kim Ir Sen (Kim Il Sung) – zakladatel socialistické Koreje, se narodil 15. dubna 1912 v chudobné rolnické rodině v Mangjongde v dnešním Pchjongjangu. V tu dobu byla Korea pod vojenskou okupací japonských imperialistů (1905-1945). V dětství na něj měla vliv vlastenecká a revoluční výchova rodičů. Počátkem roku 1921, ještě jako výrostek, opustil rodný kraj, svoji vlast. Dal si pevný úkol, dřív se nevrátit, dokud Korea nebude svobodná. V říjnu 1926 v Chuadjanu, na severovýchodě Číny, založil Svaz za svržení imperialismu (SSI). Se vznikem SSI se korejská revoluce rozloučila s poklonkováním a dogmatismem starého pokolení a začala jít norou cestou na základě principu nezávislosti. V procesu budovám nové cesty korejské revoluce si osvojil pravdu: hospodáři revoluce jsou lidové masy a revoluce může zvítězit tehdy, když se do ní mobilizují síly lidových mas.
Též našel pravdu čučche: revolucí nelze vést podle nějakého nařízení nebo schválení, ale z vlastního přesvědčení berouce za ni na sebe odpovědnost. Všechny otázky revoluce řešit v souladu s reálnými podmínkami své země, na samostatných a tvůrčích zásadách. Na tomto základě v roce 1930 v Kaluně na severovýchodě Číny slavnostně vyhlásil počátek díla idejí čučche, které hlásají: „Hospodáři revoluce a výstavby nové společnosti jsou pouze lidové masy. jinými slovy pánem svého osudu jsi pouze ty sám. v tobě samém je síla rozhodnutí tvého osudu.“ Zpracování těchto idejí se stalo historickou událostí. Otevřelo novou epochu, epochu nezávislosti, kdy poprvé v historii lidové masy se stávají pány svého osudu. Na Kalunské konferenci prohlásil též vznik ideje Songun (prioritu armádě, jejíž smysl je v tom. že revoluce začíná a pokračuje vpřed a vítězí silou zbraně).
Kim Ir Sen v dubnu 1932 založil Korejskou lidově-revoluční armádu a počal na základě idejí Songun revoluci. V těžkých dobách nedostatku, bez hospodářského týlu a podpory regulérních vojsk vedl těžký antijaponský ozbrojený boj к vítězství až do osvobození Koreje (srpen 1945). Po osvobození země nastoupil linii výstavby nové společnosti se samostatnou orientací cestou pokrokové demokracie korejského vzoru. V říjnu roku 1945 založil Korejskou stranu práce, která je vedoucí silou korejské společnosti. Zreformoval zemědělství, znárodnil důležitá odvětví průmyslu a 9. září 1948 vyhlásil Korejskou lidově demokratickou republiku, která se stala na Východě prvním lidově demokratickým státem.
Po osvobození země KLDR upevnila svoji sílu regulérní vojenskou sílu – Korejskou lidovou armádou, na základě toho znovu zrozená KLDR měla silnou obranyschopnost. A v tom se skrývá jedno z tajemství historického vítězství v korejské válce (1950-1953), která vypukla necelých pět let po osvobození země a necelé dva roky po založení KLDR. Pod moudrým vedením Kim Ir Sena armáda a lid KLDR jediným vzedmutím, jak fénix, se pozvedla do boje proti americkému agresorovi a čestné uhájila suverenitu a důstojnost země, a USA poprvé ve své historii utrpěly krutou porážku.
Po válce Kim Ir Sen nastoupil linii ekonomické výstavby, vedenou k zabezpečení především růstu těžkého průmyslu, avšak rovnoměrně s tím rozvoje lehkého průmyslu a zemědělství. To byla nová, v historii nebývalá, ekonomická linie. Pevně se držel nezávislé národní politiky. V prosinci 1956 zažehl pochodeň hnutí Čchollima – masové novátorské hnutí (Čchollima – legendární kůň). Symbolizuje revoluční úsilí korejského lidu, rychlým tempem jít vpřed. Výsledkem byl po čtrnácti letech (1957-1970) splněn úkol industrializace země. Za ty roky byl každoroční přírůstek průmyslové výroby 19,1%. Kim Ir Sen navrhl v původní linii socialistické reformy a zaměřil se na její realizaci.
V únoru 1964 opublikoval tezi sociální agrární otázky a otevřel cestu k jejímu úspěšnému řešení. Kim Ir Sen upevnil socialistické zřízení v KLDR, sloužící zájmům lidových mas. Pod jeho vedením je KLDR zaveden systém všeobecného bezplatného jedenáctiletého školství, zdravotnictví, bydlení a systém zodpovědnosti státu za spokojenost obyvatelstva a zcela zrušený daňový systém. Pod jeho vedením KLDR dosáhla vynikajícího rozvoje a proměnila se v mohutný socialistický stát – nezávislý v politice a schopný sebeobrany.
Tento pevný základ a ohromný potenciál daly jí možnost stále nést prapor revoluce v tu samou dobu, kdy na konci minulého století v mnohých zemích světa padl socialismus. A ještě ona zmařila politické, ekonomické a vojenské útoky koaličních sil imperialismu v čele s USA a mohla dokončit veliký skok před k nejvyššímu vrcholu – vybudování mohutného a rozkvétajícího socialistického státu. Všechny nynější podivující události znamenají dosáhnutí ideálů a očekávání prezidenta Kim Il Sunga. Od samého začátku rozkladu Koreje vinou USA, Kim Ir Sen přikládal maximum úsilí k jejímu sjednocení. Největším dárkem, který bych mohl dát svému národu, řekl, je sjednocení vlasti. A v předvečer posledního dne svého života (8. července 1994) prohlédl dokumenty o sjednocení strany a stvrdil je vlastnoručním podpisem.
Díky svým ohromným zásluhám měl na aréně světové politiky výjimečnou autoritu a získal bezmeznou vážnost a úctu pokrokových lidí světa. Opublikoval mnoho prací, kterými inspiroval mnoho politických činitelů. V životě se setkal s více než několika tisíci představiteli států a stran, politických a společenských činitelů ze 136 zemí světa. Ve svatém duchu internacionalizmu prokazoval aktivní duchovní a materiální pomoc lidu Číny, Vietnamu, Kuby a dalších zemí v jejich antiimperialistickém boji.
Jeho neobyčejné zásluhy a charakterové vlastnosti hluboce dojímaly mnoho lidí a vzbuzovaly v nich bezmeznou úctu. Dostal stovky řádů. medailí a mnoho hodnostních titulů od vládních představitelů, institucí, mnohých zemí a organizací. I po jeho smrti jsou mu udělovány řády a vyznamenání. Je založena mezinárodní Kim Ir Senova cena. Mnoho ulic a organizací v mnoha zemích nese jeho jméno. Tisíc organizací studuje ideje čučche, mezi nimi i Mezinárodní institut myšlenky čučche. Při výročích narození prezidenta Kim Ir Sena se ve světovém měřítku koná mnoho oslavných akcí.
Z materiálů KLDR přeložila Nataša Weberová.
Pôvodný názov textu: Život prezidenta Kim Ir Sena.
















