Komunistická spoločnosť má dva stupne vývoja:
- socializmus,
- komunizmus.
Společný základ socialismu a komunismu
Marxismus-leninismus učí, že socialismus a komunismus jsou dvě stadia jedné a téže komunistické společnosti, že mají společný základ.
Jak v socialismu, tak ani v komunismu není soukromého vlastnictví výrobních prostředků, které jsou společenským vlastnictvím. Byly odstraněny vykořisťovatelské třídy a vykořisťování člověka člověkem. Rozvoj výroby není podřízen soukromým zájmům kapitalistů, ani zabezpečení jejich zisků, nýbrž úkolům systematického zvyšování životní úrovně pracujících a upevňování mohutnosti sovětského státu. Národní hospodářství země je řízeno podle jednotného hospodářského plánu.
Tento společný základ socialismu a komunismu umožňuje rozlišovat je jen jako stupně, jako stadia ve vývoji komunistické společnosti. Lenin, charakterisující socialismus, napsal ve své práci Stát a revoluce: „Jelikož výrobní prostředky se stávají společným vlastnictvím, je slovo komunismus zde použitelné, nezapomeneme-li, že to není úplný komunismus.“
Rozdíly mezi socialismem a komunismem
Socialismus a komunismus, mající společný základ a představující dva stupně v jedné a téže komunistické společnosti, se zároveň liší navzájem řadou zvláštností.
Rozdielna úroveň rozvoja za socializmu a za komunizmu
Na prvém stupni komunismu (socialismu) nedosáhly výrobní síly ještě takové úrovně rozvoje, aby zajistily hojnost všech spotřebních statků. Práce se nestala ještě v plné míře první životní potřebou člověka.
V komunistické společnosti dosáhnou výrobní síly takového stupně vývoje, že „všechny zdroje společenského bohatství potekou plným proudem“ (Marx). Práce se změní v první životní potřebu člověka. Dobrovolná práce pro společnost se stane zvykem a práce pro společný prospěch se stane všeobecným zjevem.
Rozdíl v rozdělování produktů práce
Jedním ze základních rozdílů mezi socialismem a komunismem je způsob rozdělování produktů. Socialismus ještě nemůže uspokojit všechny potřeby lidí, proto společnost musí dělit produkty ne podle potřeb lidí, nýbrž podle množství a jakosti jejich práce, podle práce, kterou konají pro společnost. Hlavní zásadou socialismu je: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce.“ Za komunismu se vytvoří hojnost produktů a společnost je bude moci dělit podle potřeby svých členů. Hlavní zásadou komunismu je: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“ To jsou hlavní odlišné rysy nižšího a vyššího stupně komunismu.
Socialismus
Omezené zdroje a dvojí forma vlastnictví
Za socialismu máme dvojí formu společenského vlastnictví: státní a družstevně kolchozní. Udržuje se ještě i jistý rozdíl mezi dělnickou třídou a rolnictvem, ačkoliv stará třídní výlučnost za socialismu mizí a třídní meze se postupně stírají.
Komunismus
Hojnost a zrušení rozdílů
V komunistické společnosti zmizí rozdíly mezi formami společenského vlastnictví, bude existovat jen všenárodní vlastnictví všech výrobních prostředků. Zbytky třídních rozdílů budou zcela překonány. Za komunismu nebude žádného dělení na třídy.
Role techniky a produktivity v komunismu
Již v prvním stadiu komunismu se zásluhou socialistického vlastnictví výrobních prostředků a plánovitého řízení národního hospodářství otvírají široké možnosti použití pokrokové moderní techniky ve všech výrobních odvětvích. V tomto stadiu probíhá proces vytvoření nové techniky, odpovídající komunismu. V komunistické společnosti se budou totiž všechna odvětví národního hospodářství rozvíjet na základě nejpokrokovější techniky, na základě všestranné mechanisace a automatisace výrobních procesů při širokém použití elektřiny, chemie, při použití všech nejnovějších vymožeností vědy a techniky. To zajistí nebývalý rozmach produktivity společenské práce.
V naší socialistické společnosti byl v základu podkopán dosavadní protiklad mezi městem a vesnicí, mezi duševní a tělesnou prací. Dosáhli jsme toho socialistickým přebudováním naší země, gigantickým rozmachem výrobních sil a zvýšením kulturně technické úrovně pracujících. Za socialismu však nebyl ještě zcela odstraněn protiklad mezi městem a vesnicí, mezi duševní a tělesnou prací. Tento protiklad se vyžije zcela jen za plného komunismu. Tehdy také zmizí i všechny zbytky starého společenského rozdělení práce.
Charakteristika komunistické společnosti podle Stalina
V roce 1927 pravil v rozhovoru s první americkou dělnickou delegací soudruh Stalin, podávaje charakteristiku plně komunistické společnosti: „Mám-li podat stručnou anatomii komunistické společnosti, bude to taková společnost:
a) kde nebude soukromého vlastnictví výrobních nástrojů a prostředků,
b) kde nebude tříd a státní moci, nýbrž pracující průmyslu a zemědělství, spravující se hospodářsky jako svobodná asociace pracujících,
c) kde národní hospodářství, organisované podle plánu, se bude opírat o vyšší techniku jak na poli průmyslu, tak i na poli zemědělství,
d) kde nebude protikladu mezi městem a vesnicí, mezi průmyslem a zemědělstvím,
e) kde produkty se budou dělit podle zásady starých francouzských komunistů: ‚Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb‘,
f) kde věda a umění se budou těšit dostatečně příznivým podmínkám, aby dosáhly plného rozkvětu,
g) kde osobnost, zbavená starostí o kus chleba a nutnosti hledat přízeň ‚mocných tohoto světa‘, stane se skutečně svobodnou.“
Použitá literatura
- MICHAJLOV, Nikolaj Nikolajevič. Čtení o SSSR: kniha o sovětské zemi a lidu, jeho dějinách, společenském zřízení a národním hospodářství. 2., doplněné vydání. Praha: Svět sovětů, 1951.
