Skip to content

Nezapomenutelné dílo soudruha KIM ČONG ILA žije a vítězí

Projev prvního místopředsedy Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan soudruha Lukáše Vrobela na semináři k 80. výročí narození soudruha KIM ČONG ILA, Praha 12. 2. 2022

 

Společně s lidem hrdinné Korejské lidově demokratické republiky a pokrokovými lidmi celého světa slavíme letošní Den zářící hvězdy, 80. výročí narození velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, velikána boje za socialismus a národní nezávislost.

Soudruh Kim Čong Il pocházel z revoluční a vlastenecké rodiny a narodil se 16. února 1942 v období vrcholícího ozbrojeného boje korejských partyzánů proti japonským okupantům. Nejen, že oba jeho rodiče patřili k předním organizátorům partyzánského, národně osvobozeneckého a komunistického hnutí, ale i další jeho předkové byli neohroženými revolucionáři. Není tedy překvapivé, že se od útlého věku věnoval studiu teorie vědeckého socialismu a praxe mezinárodního revolučního hnutí a zapojil se do politické práce pro velkou věc komunistické budoucnosti a pro záchranu a rozkvět svého národa, za doby jeho školních let zmasakrovaného vyhlazovací válkou amerických agresorů a jejich přisluhovačů a na jihu země potom nadále brutálním násilím drženého v jejich područí.

 

 

Od útlého věku neúnavně studoval dílo klasiků marxismu-leninismu a další revoluční literaturu. Díky tomu dokázal skvěle obhájit a rozvinout socialismus korejského stylu a vypořádat se s revizionismem a liberalismem, který ovládl světové komunistické hnutí právě v době Kim Čong Ilova mládí, po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a zejména v 60. – 80. letech. V roce 1962 se například setkal s albánskými studenty v Pchjongjangu a podpořil principiální antirevizionistický postoj Albánské lidové republiky. Po pádu sovětského bloku analyzoval společně s prezidentem Kim Ir Senem příčiny obnovy kapitalismu, zabránil jejich proniknutí do domácího prostředí a věnoval značné úsilí zachování a obnově mezinárodního pokrokového hnutí. Současně neztratil ze zřetele úsilí o národní znovusjednocení a dosáhl v této oblasti značných úspěchů jako propuštění politických vězňů z jižní Koreje a jejich vydání na sever, setkání rozdělených rodin nebo jednání s jihokorejským prezidentem. Kromě toho za jeho éry KLDR navázala diplomatické styky s řadou kapitalistických států a osobně jednal kromě tradičních spojenců i s představiteli USA, Evropské unie či Japonska.

Soudruh Kim Čong Il stál v čele budování a obrany socialismu v severní polovině Koreje v nejtěžším období po rozpadu světové socialistické soustavy, v nesmírně náročné době po úmrtí prezidenta Kim Ir Sena a zostření imperialistických sankcí a hrozeb a v období těžkých přírodních katastrof, kdy země musela projít za cenu velkých obětí obdobím náročného pochodu. Potýkala se s vážným nedostatkem potravin či elektrické energie, což sama nepopírá, ale uhájila svou nezávislost a nestala se vazalem imperialistů a velmocenských šovinistů. Kromě toho se právě v této éře stala jadernou velmocí, tedy nejmocněji ozbrojenou zemí, kterou se žádný nepřítel neodváží napadnout. Zkušenosti jiných zemí čelících imperialistické agresi jasně ukázaly, že to bylo jediné správné řešení.

Opomenout nelze ani jeho stěžejní přínos k rozvoji kultury, národní svou formou a socialistické obsahem. Filmová či hudební tvorba z té doby se stala nejen zlidovělou klasikou uvnitř KLDR, ale navzdory tvrdé cenzuře si získala oblibu i na jihu a v zahraničí.

Nebyl byrokratem odtrženým od lidu. Už jako student fyzicky pracoval na poválečné obnově země a později se přímo legendárními stala jeho terénní vedení po celé zemi. Mimořádnou pozornost věnoval zvláště a oprávněně lidové armádě. Během cest po celé zemi (a příležitostně i do zahraničí) nešetřil své zdraví, zanedbával odpočinek a zemřel v plném pracovním nasazení ve vlaku 17. prosince 2011. Tyto cesty jsou pečlivě zmapovány v mauzoleu, Paláci slunce Kumsusan, kde je uchováno jeho tělo ve své životní podobě a vystaveny dopravní prostředky z posledních let jeho života. Představitelé naší Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan včetně mě měli několikrát tu čest se poklonit památce soudruha Kim Čong Ila, jakož i soudruha Kim Ir Sena v této nejvyšší svatyni revoluce.

 

 

Pokud kdekoli na světě potomek úspěšně převezme řemeslo svého rodiče, těší se vážnosti a úctě za to, že je ve svém oboru stejně dobrý jako svůj otec nebo matka. Je tedy nemístným výsměchem ze strany odpůrců socialismu a revizionistů, když znevažují následnictví soudruha Kim Čong Ila v čele korejské revoluce. Tím spíše, že v mnoha zemích světa včetně některých takzvaných vyspělých západních demokracií dodnes stojí nikým nevolení monarchové, živení obrovskými prostředky ze státních rozpočtů, aniž by se jakkoli přičinili o blaho svého lidu a dokonce aniž by měli zásadní vliv na politiku své země. Oproti tomu soudruh Kim Čong Il byl do všech svých funkcí legitimně zvolen či jmenován a už dávno předtím, než stanul v nejvyšších funkcích, se osvědčil svou revoluční prací.

Odpůrci korejského socialismu mají mnoho výhrad proti tomuto následnictví v čele revoluce, ale faktem zůstává, že Korejská lidově demokratická republika zůstala díky svému vedení zemí nezávislou v politice i hospodářství a nadále založenou na společenském vlastnictví výrobních prostředků a kolektivismu v základně i nadstavbě. Oproti tomu v zemích, kde došlo ke zneuctění revolučních tradic a minulých revolučních vůdců například i pod záminkou „boje proti kultu osobnosti“ a nebylo zajištěno následnictví, byl obnoven kapitalismus se všemi zhoubnými následky.

I deset let po svém předčasném odchodu se v lidové Koreji soudruh Kim Čong Il těší opravdové a nezměrné úctě. Jedním z důkazů životnosti jeho odkazu je skutečnost, že v současnosti jsou vydávány jeho sebrané spisy. Do současnosti vyšlo přes 40 svazků, které zatím mapují tvorbu do konce 80. let.

V osobnosti předsedy Kim Čong Ila si tak připomínáme politika skutečně lidového, v jehož díle nebylo rozporu mezi slovy a činy.

Síla korejského socialismu je zajištěna především jednomyslnou jednotou, ukovanou velkým vůdcem soudruhem Kim Ir Senem a velkým vůdcem soudruhem Kim Čong Ilem, pod jejichž vedením byly rozdrceny všechny frakční a nepřátelské síly v celé straně a společnosti. Oproti tomu bývalé socialistické státy draze doplatily na přítomnost kontrarevolucionářů dokonce i ve vedení bývalých vládnoucích stran, kteří se stali hlavní vnitřní silou obnovy kapitalismu.

 

 

Politika založená na myšlence čučche staví na uvědomělé podpoře mas lidu, nikoli formální poslušnosti. Důsledně prováděnou kulturní revolucí dokázala skutečně získat mysl a srdce lidu pro věc socialismu. Rozdíl je na první pohled patrný srovnáním kultury lidové Koreje s kulturou bývalých socialistických států zejména před jejich pádem v 80. letech, ale také srovnáním korejských masových akcí s těmi ve státech před kontrarevolucí. Nikdo, kdo na vlastní oči viděl taková shromáždění v KLDR, nemůže upřímně tvrdit, že jejich nadšená a bojovná atmosféra je předstíraná či vynucená.

Korejská strana práce zabránila proniknutí buržoazní dekadence a ideologické otravy do společnosti osvobozené severní poloviny Koreje, navzdory pokračující tragédii národního rozdělení a kulturní zkaženosti okupovaného jihu. Naopak důsledně dochází k předávání revoluce z generace na generaci. Velká pozornost boji proti nepřátelské kulturní infiltraci a péči o výchovu mladé generace je věnována i v posledních letech pod vedením váženého soudruha Kim Čong Una, jak o tom svědčí závěry 7. a 8. sjezdu strany, plenárních zasedání Ústředního výboru a politbyra a dalších jednání stranických a státních orgánů. Ty také ukazují, že dalším velkým rozdílem KLDR oproti většině poražených socialistických států je rozhodný boj proti byrokratizaci a korupci, proti odtržení strany od lidu.

To vše je umožněno dědictvím nesmrtelných zásluh velkého vůdce a velkého generála, jejichž myšlenky vážený soudruh Kim Čong Un nazval velikým kimirsenismem-kimčongilismem.

Neporazitelná Korejská lidově demokratická republika pod vedením slavné Korejské strany práce v čele s váženým soudruhem Kim Čong Unem bude kráčet díky úctě k revolučním tradicím a důslednému uplatňování revolučního odkazu soudruhů Kim Ir Sena Kim Čong Ila navzdory všem těžkostem jen od vítězství k vítězství.

Nezbývá než litovat toho, že v důsledku nezbytných a jedině správných opatření socialistické Koreje proti globální pandemii nemůžeme letošní Den zářící hvězdy slavit přímo v nádherné a vzkvétající korejské zemi. A ovšem nezbývá než litovat toho, že se naše země dosud nevzpamatovala z tragické kontrarevoluce a nekráčí cestou společenského pokroku, nýbrž její vládci jsou vazaly severoamerických a západoevropských imperialistů. Litovat však nestačí, musíme aktivně usilovat o změnu!

 

Lukáš Vrobel