Skip to content

75 let Korejské strany práce, předvoje korejské revoluce

Letošní 75. výročí založení slavné Korejské strany práce (10. 10. 1945) slavíme v atmosféře dalších hrdých úspěchů korejské revoluce, dosažených pod skvělým vedením maršála Kim Čong Una, ale také v mimořádně náročném období, kdy socialistická Korea statečně čelí sérii krutých přírodních katastrof, celosvětové pandemii koronaviru a pokračujícímu nátlaku, výhrůžkám a zločinným sankcím imperialistů a jejich nohsledů.

Za 75 let dosáhl lid osvobozené severní poloviny Koreje pod moudrým vedením Korejské strany práce obdivuhodných a všestranných úspěchů, jež nelze popsat stručně. Dvakrát doslova pozvedl zemi z trosek a popela, poprvé po čtyřicet let trvající okupaci japonských fašistů a podruhé po zločinné vyhlazovací válce vedené imperialisty USA, jihokorejskou loutkovou klikou a jejich přisluhovači.

 

Korejský socialismus zajistil všemu lidu sociální výdobytky, které kapitalismus nikdy plošně zajistit nedokázal: bezplatné zdravotnictví, školství, bydlení, plnou zaměstnanost, důchodové zabezpečení, zrušení daní a mnohé další. Především však lidové masy vysoce kulturně pozvedl a vychoval v duchu socialistického kolektivismu a jednomyslné jednoty, aby celá společnost mohla žít – slovy velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena – jako velká rudá rodina.

Díky myšlence čučche, politice songun a velikému kimirsenismu-kimčongilismu odolal korejský socialismus všem pokusům o kontrarevoluci, se ctí překonal období náročného pochodu po pádu světové socialistické soustavy a dokázal zajistit sebeobranu nejmocnějšími zbraněmi. Z někdejší zubožené země, která neměla za japonské nadvlády jedinou vysokou školu, se stala vysoce technicky vyspělá jaderná mocnost.

 

 

Zběsilí reakcionáři neustále šíří zlovolné pomluvy o lidové Koreji, snaží se ji démonizovat a současně infiltrovat do ní buržoazní morálku a zhoubný konzumní způsob života, odtrhnout stranu od lidu a nakonec kontrarevolučním pučem zničit nezávislost země a učinit z ní znovu kolonii imperialismu, jejíž občané by byli ve vlastní zemi otroky. Třídní nepřátelé zuří zběsilostí nad skutečností, že v lidové Koreji neexistuje už po desítky let žádná opozice a žádné nepokoje.

Jedním z odporných žvástů je tvrzení, že podpora socialismu v Koreji je vynucená a předstíraná. To může tvrdit jen člověk, který nezná a nechce vidět tamní skutečnost nebo o ní úmyslně lže. Masovou účast na politických akcích je možné si vynutit, ne však obrovské nadšení tamního lidu a jeho nesmírnou úctu a obdiv, s jakým hovoří o své vlasti, straně a velkých vůdcích. Není náhodné obrovské rozhořčení, s jakým občané lidové Koreje přijímají pochybnosti některých cizinců o těchto nejvyšších hodnotách své revoluce.

 

 

Korejský socialismus je hluboce internacionální a podporuje boj pokrokových lidí celého světa za nezávislost a společenský pokrok. V letošním roce se mělo v Pchjongjangu konat Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran, bohužel prozatím zmařené pandemií koronaviru. Korejská lidově demokratická republika má oddané přátele doslova na celém světě. Málokterý stát se může pochlubit tak rozsáhlou sítí organizací přátelství.

Každý korejský vlastenec a přítel Koreje však musí být rozhořčen jednáním jihokorejské lidské spodiny, vyvolávající konfrontaci s krajany na severu a podlézající americkým okupantům. Provokativní vojenská cvičení pro nácvik agresivní války, pronásledování pokrokových myšlenek a jejich nositelů na okupovaném jihu a zdejší propastné sociální rozdíly země plné žebráků, bezdomovců, přepracovaných a nešťastných lidí, amorálnosti, úpadkové kultury, prostituce a sebevražd představují skutečný obraz zdejšího kapitalistického pekla na zemi. S ohledem na hanebné intriky loutkových vlastizrádců nebylo dosud naplněno obrovské celoživotní úsilí velkých vůdců o nezávislé mírové znovusjednocení, povzbuzené v posledních letech rozhodnou iniciativou váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una.

 

 

Lidová Korea a její přátelé si nenamlouvají, že země nečelí žádným obtížím. Naopak, jednání nejvyšších stranických a státních orgánů odvážně odhalují mnohé nedostatky a rozhodně vyzývají a vedou k jejich revoluční nápravě. Letošní masová pomoc funkcionářů a členů strany z Pchjongjangu na venkově zasaženém povodněmi a tajfuny je příkladem pevné jednoty strany a lidu. Rozhodnými protiepidemickými opatřeními bylo zabráněno katastrofě strašlivých rozměrů při šíření koronaviru. Zatímco kapitalistické země dnes doplácejí na to, že zavedly mimořádná opatření pozdě a nedůsledně, tolerovaly jejich rozsáhlé porušování a často je brzy a nezodpovědně zrušily, jak to vidíme i na českém příkladu, socialistická Korea od února nepolevila v boji proti tomuto nebezpečí ani za cenu dlouhodobě uzavřených hranic a ztráty příjmů ze zahraničního cestovního ruchu.

Oslavy 75. výročí založení slavné Korejské strany práce se budou muset uskutečnit bez účasti zahraničních přátel. Dokonce ani velká část zahraničních oslavných akcí nebude moci proběhnout. O to více bychom měli studovat dějiny a myšlenky korejské revoluce a usilovat o pozvednutí pokrokového hnutí ve vlastních zemích a na celém světě. Korea není sama a nebojuje jen za sebe, ale za zájmy proletariátu celého světa, jemuž září jako rudý maják z Dálného Východu.

Ať žije slavná Korejská strana práce!

Ať žije veliký kimirsenismus-kimčongilismus!

Ať žije vážený nejvyšší vůdce soudruh Kim Čong Un!

 

Lukáš Vrobel,

1. místopředseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan

a České skupiny pro studium a uskutečnění myšlenky čučche,

nositel Řádu přátelství Korejské lidově demokratické republiky

 

 

snímky Korejská ústřední tisková agentura – KCNA, http://www.kcna.kp