Skip to content

KLDR – nejspravedlivější a nejpokrokovější stát dnešního světa

65. výročí vítězství korejského lidu ve Vlastenecké osvobozenecké válce mě vede k zamyšlení o příčinách neustálých vítězství při budování a obraně korejského socialismu za nejtěžších podmínek, zatímco v mnoha dalších socialistických zemích včetně mého rodného Československa byl socialismus poražen a byl obnoven kapitalismus, ačkoli podmínky pro budování socialismu byly mnohem příznivější.

Pracující lid Československa zvítězil nad buržoazií a reakcí v únoru 1948, ve stejném roce, kdy byla založena Korejská lidově demokratická republika. Pod skvělým vedením Komunistické strany Československa v čele s prvním dělnickým prezidentem soudruhem Klementem Gottwaldem dosáhla naše země velkého hospodářského rozvoje a zlepšení životní úrovně, znárodnění výrobních prostředků a kolektivizace zemědělství. Díky tomu, že Československo bylo vyspělou průmyslovou zemí a bylo poměrně málo poškozeno druhou světovou válkou, bylo schopno pomáhat lidu Koreje v náročných letech Korejské války a v poválečné obnově. Československo aktivně morálně i materiálně podpořilo spravedlivý boj korejského lidu proti americkému imperialismu.

Po válce byly vybudovány nebo obnoveny nové průmyslové podniky a elektrárny za přítomnosti stovek československých odborníků. Již během války a po válce pracovali v KLDR českoslovenští lékaři. Tisíce sirotků a studentů byly vzdělávány v Československu na různých úrovních škol, což přispělo k rozšíření počtu odborníků, zejména technických.

Od roku 1953 až do kolapsu sovětského bloku působila v Koreji československá vojenská delegace jako člen dozorčí komise neutrálních států (společně s Polskem, Švédskem a Švýcarskem). Každoročně v Měsíci solidarity s bojem korejského lidu za odchod amerických vojsk a mírové znovuzjednocení vlasti se v Československu konalo mnoho shromáždění na podporu spravedlivých požadavků korejského lidu.

Československo poskytlo cennou dokumentaci a postupy, zejména v oblasti strojírenské výroby. Byli školeni specialisté na československých závodech a ústavech. Probíhala také rozsáhlá kulturní výměna. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vzniklo Středisko korejských studií a v Orientálním ústavu Československé akademie věd byla založena rozsáhlá knihovna korejské literatury. Od roku 1972 probíhaly hromadné turistické zájezdy z Československa do KLDR.

Jsem hrdý na velké revoluční tradice revolučního hnutí v Československu a na jeho podíl v boji za vítězství světové socialistické revoluce. Nemohu však být hrdý na rostoucí oportunismus a revizionismus v naší zemi, zvláště od šedesátých let, který vedl k vítězství buržoazní kontrarevoluce a obnově kapitalismu v letech 1989 až 1990. Třídní vzdělávání bylo zanedbáváno, mnoho revolučních tradic a revolučních vůdců minulosti pošlapáno. Ve společnosti převládl individualismus, kariérismus a sobectví. V ekonomice narůstaly tržní prvky.

Po pádu socialismu byly vztahy mezi Československem a nástupnickými státy, Českou a Slovenskou republikou, a KLDR vážně narušeny. Ale Korejská lidově demokratická republika má stále mnoho příznivců a pokrokoví lidé ji obdivují za to, že uhájila rudý prapor socialismu a svou národní nezávislost i v nejtěžší době náročného pochodu, zrazena bývalými spojenci a spoléhajíc se pouze na sebe.

Ve všech státech, které následovaly sovětskou revizionistickou linii, byl později obnoven kapitalismus. Mladá generace nebyla vychována v kolektivismu, ale v individualismu a konzumerismu. Pro KLDR bylo velkým štěstím, že důsledně uplatňovala myšlenku čučche a politiku songun a nepodlehla nátlaku ze zahraničí. Pod moudrým vedením Korejské strany práce, vedené velkým vůdcem soudruhem Kim Ir Senem a velkým vůdcem soudruhem Kim Čong Ilem, byla mladá generace vychována k rozhodné podpoře socialistické revoluce. Kapitalismus nebyl obnoven, ani nebyla společnost ovládnuta zkaženou buržoazní kulturou a konzumerismem jako v některých současných formálně socialistických státech.

Lid KLDR žije šťastně navzdory tvrdým a naprosto nespravedlivým ekonomickým sankcím a hrozbám ze zahraničí. Má sociální zabezpečení a skutečná lidská práva, která jsou ve většině zemí nepřístupná většině obyvatel.

Z následujících údajů můžeme jasně vidět, jaká národní tragédie se stane, když se vzdáme imperialismu:

Dnes je v České republice 281 tisíc nezaměstnaných a 175 tisíc na Slovensku. Asi 69 tisíc bezdomovců v České republice a 15 tisíc na Slovensku. Prudký nárůst cen nemovitostí zhoršuje dostupnost vlastního bydlení. Češi proto potřebují více než šestinásobek průměrného ročního příjmu domácnosti, aby získali běžný byt. Zajištění bydlení pro lidi, kteří nemají nemovitost z období socialismu, je velmi obtížné.

834 tisíc lidí v České republice je „v exekuci“, to znamená, že většina jejich příjmů je zabavena na úhradu dluhů. Asi 400 tisíc Čechů a asi půl milionu Slováků pracuje v zahraničí kvůli vyšším platům. Průměrná mzda v sousedním Německu je dvojnásobná než v České republice, ale ceny jsou podobné.

Mnoho průmyslových podniků a zemědělských družstev bylo po pádu socialismu zničeno. Mnoho pracujících musí daleko cestovat do zaměstnání. Velká část podniků je v zahraničním vlastnictví a příjmy plynou do zahraničí. Nová buržoazie vznikla loupeží národního majetku po roce 1989. Druhým nejbohatším občanem je premiér.

Země byla zaplavena dekadentní západní kulturou plnou násilí, pornografie, mystiky a obdivu smrti. Mnoho mladých lidí je poškozeno tetováním, piercingy a nevzhlednými účesy a módou. Lidé jsou od dětství vychováváni v duchu individualismu, sobectví a antikomunismu. Většina z nich má vymyté mozky buržoazní propagandou a nemá žádné třídní uvědomění.

Přibližně 640 tisíc Čechů pije vysoce rizikově alkohol a může mít problém se závislostí. Problémových uživatelů pervitinu, heroinu a dalších drog je téměř 50 tisíc. Více než 100 lidí ročně umírá kvůli předávkování drogami.

Téměř polovina manželství končí rozvodem. Lidé v kapitalismu nejsou schopni vést fungující partnerské vztahy v důsledku sobectví a kariérismu. Míra porodnosti je nízká (1,5 dítěte na ženu) a ženy mají děti v pozdějším věku, což škodí jejich zdraví. Čtyři Češi denně spáchají sebevraždu. Téměř 200 osob ročně je zavražděno nebo dojde k pokusu o jejich vraždu. Stovky žen ročně jsou znásilněny.

Kritici „lidských práv v KLDR“ by se měli zaměřit na stav lidských práv ve svých zemích. Socialistická společnost KLDR je nejspravedlivější a nejpokrokovější v dnešním světě a pevně věřím, že pod skvělým vedením váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una bude nadále dosahovat stálých úspěchů a nebude oslabena žádnými intrikami imperialistů a třídních nepřátel.

 

Lukáš Vrobel,

první místopředseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan

(Příspěvek pro mezinárodní internetový seminář „Korea – věčné dějiny vítězství“ – www.socialistkorea.com.)